TEST: Merida eOne Twenty 500

Hned když přišla Merida se svou novou stodvacítkou (ve dvou provedeních - hliníkovém i karbonovém), stal se z ní jeden z nejoblíbenějších celoodpružených biků. Pro ty, kteří neprahnou po závodních Ninety Nine, je totiž bike se 120mm zdvihem a patřičně pohodlnější geometrií prakticky ideálem pro jakékoliv ježdění. No a s příchodem elektrokol tedy bylo nasnadě, že musí stodvacítka rozhodně patřit mezi první elektrifikované fully v nabídce značky. A tak se letos také stalo.

Merida si pro svou novinku zvolila nejnovější specifikaci elektropohonu od japonského Shimana, model Steps 8000, pro který postavila nový rám, jehož geometrie sice vychází z neelektrického modelu One Twenty, nicméně v mnohém se od něj také liší.

Rám

Základ tvoří hydroformované hliníkové trubky poskládané v obdobném duchu jako původní One Twenty. Jestliže horní část rámu je v podstatě obdobou neelektrické verze, pak spodní rámovka a středová část jsou zcela přepracovány samozřejmě kvůli zástavbě baterie a motoru.

Nejde přitom ale o plně integrovaný systém do rámu, ale o takovou jeho "semi" variantu, v rámci které kovový box u motoru navazuje na spodní část baterie, která je ze své třetiny zapuštěna ve spodní rámové trubce. Ta je v místě baterie patříčně zploštěna a teprve ve své horní části před hlavovým sloupkem nabývá na průřezu. Bike se tak snaží co nejvíce baterii zamaskovat, ale nedělá kvůli tomu žádné dramatické konstrukčně náročné kroky, díky čemuž se podařilo udržet poměrně nízko jak cenu, tak i hmotnost biku.

Konstrukčně jde o full se 120 mm zadního zdvihu, který je dosažen díky přepákovanému jednočepu s vahadlem umístěným na sedlové trubce a tlumičem situovaným svisle těsně před ní. Pokud se podíváte na geometrii, na první pohled zjistíte, že ji zástavba elektropohonu naprosto neovlivnila, a dosahuje tak adekvátních hodnot charakteristických pro tento typ biků.

Zajímavé je podívat se na to, jak se liší od neelektrického One Twenty. One Twenty není totiž žádným nováčkem v nabídce, a tak se v Meridě rozhodli, že novému e-One Twenty nadělí ještě modernější střih. Zatímco zadní stavba zůstala v podstatě stejně dlouhá (439,5 mm), prodloužila se přední část rámu a položil hlavový úhel. Elektrická stodvacítka tak má vepředu 67,5°, zatímco neelektrická sedmadvacítka disponuje 68°, a devětadvacítka dokonce 69° hlavového úhlu...

Mimochodem když už je řeč o elektrickém biku, tak musím zmínit také skutečnost, že ho Merida vyspecifikovala jako tak zvaný pluskový bike, to znamená, že ho osadila 2,8" tlustými pneumatikami nazutými na 27,5" širokých ráfcích. A to už se ale dostáváme k osazení biku.

Výbava = komplet Shimano

Jak již bylo řečeno, Merida zvolila pro tento svůj stroj pohonnou jednotku od japonského Shimana, a tak je logické, že i další komponenty dodalo Shimano. Pravda, jelikož jde o dostupnější variantu tohoto biku, nenajdeme zde elektronickou sadu XT Di2, pro kterou je pohon Steps přímo optimalizován, ale pouze běžné mechanické lankové řazení sestávající z přehazovačky a řadící páčky Deore, které využívá desetipastorkovou kazetu CS-HG50 s rozsahem pastorků 11-36z.

Srdcem elektrobiku je nový Steps 8000 motor, který kolu dává nominálních 250W a který díky 500Wh bateriii vydrží slušnou porci zátěže i v hodně náročném terénu. Pochopitelně, že jeho specifikace ho limituje, co se týká maximální rychlosti. Ta je klasických 25km/hod a při jejím překonání se systém automaticky odpojí.

Trailbike tak, jak ho Merida vyspecifikovala, v sobě kombinuje 120 mm zadního a 130 mm předního zdvihu. Na tom nic nemění ani zástavba elektromotoru. Vpředu najdeme Rock Shox Yari RC, vzadu jí pak sekunduje základní tlumič Deluxe R, obé jednotky ve vzduchových specifikacích samozřejmě.

O lepší komfort jízdy a současně výrazně větší grip se starají pluskové pláště. Ty Merida vybrala z nabídky renomovaného Maxxisu a zvolila hned nekompromisní kombinaci DHR vpředu a Rekon vzadu v rozměru 27,5"+ šíře 2,8". Kola si Merida zaplétá z vlastních ráfků Expert TP a náb Shimano Deore s Centerloc specifikací kotoučů.

S brzdami si zde příliš hlavu nelámali. Zvolen byl mimosadový model Shimano M500 osazený vpředu sjezdovým 203mm a vzadu pak 180mm kotoučem.

Že jde o trailové kolo, dosvědčuje také vybavení biku teleskopickou sedlovkou. Tu si Merida objednala u firmy TranzX s vlastním logem Merida ovšem. Ostatní komponenty pak nijak nevybočují z řady, jsou černé a najdete na nich jen decentní loga Merida, a to jak na představci, tak řídítkách nebo sedle.

One Twenty 500 sečteno a podtrženo stojí na prodejnách 104 990,- Kč a my jsme navážili u velikosti L přesně 22,34 kg.

Konkurenční srovnání

Pro srovnání jsme schválně vybrali letošní konkurenty, kteří jsou z podobného, avšak nikoliv úplně stejného ranku kol jako testovaná Merida. Pro upřesnění udáváme jejich původní i současné výprodejové ceny, které jsme našli v oficiálních materiálech, aby byly patrné všechny rozdíly.

	Merida eOne-Twenty 500	Giant Full-E+ 2	Ghost Hybride Kato FS 6	Lapierre Overvolt AM 500+
cena	104 990,- Kč	105 999,- Kč	139 990,- Kč původní 97 990,- Kč výprodej	114 990,- Kč původní 102 490,- Kč výprodej
rám	Alu	ALUXX SL Aluminum	Alloy AL	Supreme 5 Alloy
vidlice	Rock Shox Yari RC	SR Suntour Aion 34 LO-R	Fox Rhythm 34 Float	Rock Shox Yari RC
tlumič	Rock Shox Deluxe R	SR Suntour UnAir LO-R	Fox Performance Float	Rock Shox Monarch RT
zdvihy	130/120 mm	140/140 mm	140/140 mm	150/140 mm
systém odpružení	přepákovaný jednočep	virtuál Maestro	čtyřčep	čtyřčep
výbava	Shimano Deore 1x10, Merida	Shimano Deore/SLX, Giant	Shimano SLX/XT,	Sram NX, Lapierre, Formula
Pohon + baterie	Shimano Steps 8000, E8010 500Wh	Yamaha Giant SyncDrive Sport, Giant EnergyPak 400 Wh	Shimano Steps 8000, E8010 500Wh	Bosch Performance CX, 500Wh
brzdy	Shimano M506 203/180mm	Shimano M447 203/203mm	Shimano SLX 203/180mm	Sram Guide R 200/200mm
pláště	Maxxis REkon/DHR 27,5x2,8"	Schwalbe Rocket Ron Performance 27,5 x 2,55"	Schwalbe Nobby Nic 27,5x2,8“	Schwalbe Nobby Nic 27,5x2,8“
úhel hlav.	67,5°	67°	66°	66°
úhel sedl.	75°	73°	75,5°	73°
délka zadní stavby	439,5 mm	463 mm	455 mm	470 mm

e-trailing pěkně zostra

Hned na úvod musím říct, že je to docela dost dlouho, co jsem osobně drtil testovací ebike. Ne že bych nechtěl nebo ne že by nebyla možnost, ale vždy jsem měl prostě nějaké jiné priority a raději jezdil na nějakém neelektru. Jenomže nabídka od Meridy na delší zápůjčku téhle elektrifikované stodvacítky se prostě nedala odmítnout už proto, že jsem měl jasný plán posadit na ni kromě sebe i mou přítelkyni a občasnou redakční fotografku, které se bike natolik zalíbil, že na něm několikrát vyrazila do práce.

Já měl naopak malinko jiný cíl - vyzkoušet, jestli je pravda to, co se o této generaci elektrobiků tvrdí, a to že mají hodně povedenou geometrii, která si prakticky v ničem nezadá s běžnou One Twenty a v některých bodech ji dokonce i předčí.

Posed - žádný Harley

Ještě zhruba před dvěma roky byly elektrické fully většiny značek značne neohrabané, neobratné a vykličkovat s nimi klikatý trail nebylo nic jednoduchého. Důvodem byla samozřejmě koncepce rámu potažmo geometrie těchto kol, která se musela přizpůsobit robustním středovým pohonům, které neumožňovaly postavit bike s kratší zadní stavbou, která by se svou délkou blížila alespoň 450 mm.

S příchodem nových motorů, které mají skříň přizpůsobenou potřebám právě krátké zadní stavby, se vše výrazně změnilo. Lídrem v tomto ohledu jsou Brose a Shimano. Zatímco Brose svoje pohony nabízí ve specifických provedeních a jejich zástavbu řeší čistě individuálně s jednotlivými výrobci, jako například Specialized Levo, Shimano na to jde poněkud jinou cestou. Vytvořilo a zoptimalizovalo univerzální středovou pohonnou jednotku, kterou je možné do rámu integrovat poměrně jednoduchým způsobem prostřednictvím několika specifických montážních bodů. Díky tvaru skříně a jejímu minimálnímu zadnímu přesahu je možné navrhovat rámy s poměrně krátkou zadní stavbou, a to jak v případě hardtailu, tak fulla. No a Merida tento pohon vzala a vsadila ho do upraveného rámu své stodvacítky s tím, že dala biku do vínku navíc i plusková kola, takže trailbike tak pocitově nabídne zdvihu ještě o něco víc.

Hned po prvním nasednutí máte jasno, že pod vámi nebude ani žádný lenochod, ani obézní dvacetikilová potvora, kterou bude problém ovládat. Úhly jsou zde v závislosti na typu kola zvoleny podle mě naprosto ideálně. Také rozvor překvapil svou téměř optimální (malou) délkou. Osobně mi u trailových stodvacítek vyhovují položenější hlavové úhly a v tomhle případě se mi jeví 67,5° naprosto ideálních.

Jediné, co několikrát řeším, je optimální tlak v pneumatikách. Na jednu stranu chci dostat z biku maximum pohodlí a gripu v terénu, na druhou stranu se přeci jenom trochu bojím defektu. Dvaadvacet kilo těžký bike je sám o sobě "lesotraktor" a vlítnout s ním do mých oblíbených kořenových pasáží, které jsou po jezdecké sezoně u místních koňských stájí pečlivě vyčištěné a díry mezi nimi značně prohloubené. Takže do kol raději hustím o něco víc než jsem u plusek běžně zvyklý. Posléze malinko ubírám, ale ve výsledku končím stejně na cca 1.3 baru.

Mírně potrápí také vymyslet, kam s ovládací páčkou teleskopické sedlovky. Merida očividně původně počítala s jiným typem svislé páčky, který lze umístit spolu s páčkou přesmykače. V krabici jsme ale dostali novější typ páčky určený pro spodní montáž místo páčky přesmykače a to je v tomto případě problém, protože zde sice přesmykač není, ale na jeho místě je ovládání pohonu, ke kterému tuhle páčku prostě dát nemůžete. Vyřešil jsem to jediným možným způsobem a to tak, že jsem páčku obrátil a dal ji nahoru na pravou ruku, kam se překvapivě nejenom vešla, ale také bez problémů fungovala v poměrně slušné ergonomické pozici v dosahu rukojeti.

Dva normály, jedno turbo

Shimano vyrábí více pohonů, ale ten, který je tady - Steps 8000 - je ten nejvyšší, nejlepší a s aktuálně největší kapacitou baterky. To mám rád. Loni jsem měl možnost se krátce svézt na jedné předprodukční verzi, ale sériovku jsem zatím na delší dobu půjčenou neměl, tak objevuji pár zajímavůstek a libůstek stejně tak jako přicházím na chuť jednotlivým režimům pohonu.

Steps 8000 je od počátku stavěný pro horská kola, a je tedy naladěn tak, že vám nabídne buď decentní dopomoc a zbytek nechá na vás, nebo vás vyšle jako střelu vpřed spoléhajíc na váš jízdní um a obratnost. K dispozici máte celkem tři jízdní režimy, pokud tedy nepočítám režim Off, ve kterém je pohon vypnutý a vy se musíte spolehnout na svou vlastní sílu.

ECO mód je velice decentní dopomoc, kterou sice zaznamenáte, ale v těžších výjezdech vám podle mě příliš stačit nebude a pravděpodobně svičnete na prostřední režim Trail. Ten už vystačí na většinu výjezdových nástrah, které vás potkají a pro běžnou jízdu je to ideální režim, který je nastavený optimálně tak, aby jednak šetřil baterii, ale současně znatelně pomáhal.

BOOST režim pak plně odpovídá svému názvu. Jeho aktivací uděláte z biku skutečnou motorku, která při každém šlápnutí přidá ohromnou porci síly klikám, až to v některých chvílích nečekáte. Boost velice rychle docílí maximální rychlosti 25km/hod. Pro optimální fungování v prudších kopcích ale potřebuje mít správně zařazený lehký převod, abyste mohli na maximum využít jeho potenciál.

Je dobré samozřejmě také vědět, že vám Shimano nabízí i vlastní možnost customizace elektropohonu, která se týká právě nastavení jednotlivých úrovní dopomoci. Výše uvedené totiž platí pro tak zvané základní tovární nastavení, které dostanete zpravidla s novým kolem. Pokud vám ale toto nastavení, ve kterém se poměrně výrazně liší Boost režim od dvou zbylých režimů nevyhovuje, máte možnost si zvolit buď lineárnější nastavení označené jako "Explorer mode", nebo si hýbat posuvníky a nastavit si vlastní preferované úrovně pro dva nejvyšší módy. Eco mód je přitom ve všech případech nastaven napevno a jeho úroveň měnit nelze.

Custom nastavení můžete dělat díky speciální aplikaci "E-tube", kterou si můžete stáhnout do vašeho počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. Prostřednictvím Bluetooth se spárujete s konkrétním pohonem a následně vám umožní jak nastavování, tak kontrolu aktuálnosti vašeho firmware, který dokáže v případě potřeby přehrát nejnovější verzí.

Steps se ovládá naprosto jednoduše levou páčkou ve stylu Di2, která mění jednotlivé režimy podobně jako převody. V aplikaci si navíc můžete zvolit, kterou páčkou budete režimy zvyšovat a kterou snižovat. Tovární nastavení tak není žádným nutným dogmatem. Právě zvolený režim se ukazuje v dolní části barevného displeje, který je tvarově obdobný tomu, který používá elektronické řazení Di2. Při jízdě na něm dokonce vidíte i to, jak moc vám bike právě pomáhá, a to prostřednictvím pravé části, ve které je jakýsi sloupcový graf, který roste, či klesá podle toho, jak moc šlapete a jaký režim máte zvolený.

Dojezd? To záleží...

S oblibou se u elektrokol dívám do katalogových specifikací na to, jak se výrobci chlubí čísly dojezdu. Většina z nich udává mystické "až" a číslovku vyšší než 100 km. Jenomže u elektrokol nezáleží jen na tom, jakou kapacitu baterie máte, ale také na tom, jak často používáte boost režim, který ukrajuje dílky z baterie poměrně rychle, a především v jakém terénu jezdíte. Něco jiného je, když budete na kole lítat někde v nížinách s převýšením nulanulaprd a něco jiného je, když na něm vlítnete do hor a budete s ním driftovat napříč příkrými svahy. Při jedné z testovacích seancí jsem dokázal baterii vyšťavit po ani necelých 40 kilometrech. Jako dopravní prostředek zvládla ale tahle stejná Merida téměř bez problému dvojnásobek a to v ní ještě nějaké to procento baterie zbylo. Jisté je, že pokud plánujete nějakou větší expedici nebo výlet v kopcovitém terénu, měli byste s energií umět hospodařit, protože převody, které vám zbydou po totálním vybití baterky, jsou vhodné spíš z kopce, maximálně po rovině, ale s nějakými výjezdy se bez baterie raději rozlučte.

Ideální na houby :-)

Podzim byl letos bohatý na úrodu hub, to mnozí z vás asi vědí. Já si jednu z testovacích vyjížděk dal také v rámci jejich sběru a nelitoval jsem. Při zařazení nejlehčího převodu a nastavení Boost režimu totiž můžete bike krásně využít i k této aktivitě, protože stačí jen opravdu lehce točit nohama a bike vás posune cestou necestou rychlostí chůze úplně bez problémů a vy se tak můžete klidně soustředit na hledání/sběr hub. Tohle berte samozřejmě s trochou nadsázky, protože podobné elektrobiky byly vyrobeny za jiným účelem než jako lesotraktor pro sběr hub, nicméně vyzkoušeno bylo i toto a výsledek stál za to v mnoha ohledech.

Závěrečné shrnutí

Většinou se na tomto místě snažím vypíchnout ideálního zákazníka, pro kterého je daný bike určený. Tady je ale škála cílové skupiny doslova obrovská, protože bike, tak jak je koncipovaný, uspokojí opravdu širokou skupinu uživatelů. Jasně, nepočítejte s tím, že se na něm naplno vyřádíte v nějakém bikeparku, nebo sjezdové trati, protože k tomu byste potřebovali více zdvihu a ještě agresivnější geometrii. V tomto ohledu jsem docela zvědavý na nové vysokozdvihové Meridy, které byly představeny na příští rok.

Elektrická stodvacítka je vpravdě univerzálním kolem, které dokáže bez problémů posloužit jako dopravní prostředek i jako trailbike se vším, co k němu patří. Jeho ovládání je snadné, rychle si na něj zvyknete a díky širokým plášťům si užijete jízdu i v náročnějších podmínkách.

Steps je výborný elektropohon, který se Shimanu opravdu povedl a podle mě díky němu získal několik let náskoku zejména před Boschem, který je stále brán jako etalon mezi elektropohony, byť jeho obliba i podíl na trhu pomalu ustupuje právě kvůli nastupujícímu Shimanu. Budoucnost ukáže, jak a kam se budou posouvat elektrické systémy. Již dnes je jasně vidět, že jdou směrem k plné integraci baterií i motorů do rámů, ovšem prozatím je to za cenu celkově vyšší hmotnosti. Merida zvolila semiintegraci, jejíž výhodou je zhruba o kilo nižší váha celého kola, a ačkoliv to u ebiků není zásadní údaj, je dobré i toto zmínit.

Kompletní inforamce o tomto i dalších elektromodelech Merida najdete na webu českého distributora www.merida-bike.cz.

Fotogalerie