TEST: Rockrider Feel 900S

Jízdní dojmy

Nevím, jestli je to náhoda nebo osud, ale v každém případě jsem stejně jako loni i letos trávil poslední týdny roku společně s kolem z Dekáče. Zatímco loni jsem si sněhové radovánky užíval na karbonovém gravelu Riverside, letos jsem si novoroční vyjížďku střihnul na novém trailbiku Rockrider Feel 900S a definitivně tím tak zakončil celkem dlouhé časové okno, které jsme měli na test této novinky vyčleněno.

Tenhle trailbike působí na první pohled docela nenápadným dojmem. Dokonce jsem se několikrát přistihl, že mi hlavou blesklo, jestli nejde o "hlínu" protože z určitých úhlů by se to při pohledu na některé části rámu klidně mohlo zdát. Jasně, že hlína to není, ale lehké matení navíc pokračuje. Před tím, než jsem na kolo poprvé usednul, přišlo mi, že jde o takové decentní endurko. Důvod byl jasný - jeho vizáž.

Jenže hned jak jsem poprvé nasedl, bylo mi jasné, že to s tím endurem nebude zas tak horké, protože posez byl celkem hodně vzpřímený (nechci říkat, že úplně cestovní) a motorkoidní pocit, který je dnes běžný u plnokrevných enduro kol, tady také chyběl. Vidím Pike a jsem doma. Tohle je jasný trailbike, který jen mate svým tělem, ale za odměnu bude umět ukázat i něco víc. Snad. Doufám v duchu a vyrážím směr první testride.

Hned po ujetí několika stovek metrů ale musím zastavit a dofouknout mírně zadní tlumič, protože ten se pod mou jateční povánoční váhou rozpumpoval víc, než by bylo zdrávo. No vida, stačilo jen lehce nad 220 psů a houpání se výrazně zklidnilo, sag zmenšil a já mohl v klidu začít vnímat, jak skvěle dokáže zadní stavba brát příčné kořeny a další lesní nerovnosti.

V prudších výjezdech vnímáte výbornou stabilitu kola, které se nechává dobře vézt a nevyžaduje od vás žádné výrazné změny těžiště. Mírné pohupování sice pociťujete, ale nic výrazně omezujícího.

Mimochodem, první, co jsem zaregistroval, byl sametově tichý ořech Mavic Crossmaxů, které docela dost přispívají k celkové agilitě kola. Mokro a časté bláto sice nevystavily extra vysokou známku použitým trailovým Wittoria Mazzo plášťům, ale po většinu roku a především za sucha budou věřím optimální volbou, protože jejich jemnější vzorek je ideálním kompromisem mezi rychlostí, valivým odporem a terénními schopnostmi.

Ale vraťme se zpět k rámu. Výrobce uvádí, že zadní stavba disponuje zdvihem 130 mm, což je na trailbike dnes vlastně jakési minimum. Pocitově ale musím říct, že díky přepákování tlumiče působí zadek, jako by měl o pár centimetrů zdvihu víc. Při jízdě se sice zanoří pevně do sagu, ale i při silovějším šlapání v něm dokáže celkem stabilně setrvat a pracovat začíná buď opravdu až poté, co vjedete do větších nerovností, nebo tehdy, když se pustíte do silového šlapání do kopce nebo se rozhodnete si dát úsekový sprint.

V obou těchto případech bude lepší, když si otočíte regulaci tlumení do polohy zavřeno, a to jak na vidlici, tak tlumiči, protože jedině tak se vyvarujete výraznějšího pohupování, které lockoutem zmizí. Takto by se podle mělo chovat odpružení. Po většinu času pomáhat a aktivně tlumit a pouze v ojedinělých případech ho mít možnost omezovat. Jinak sag se mi osvědčilo mít kvůli optimálními komfortu na úrovni mezi 25-30 %.

Hodně zajímavou zkušenost jsem udělal při vyšších rychlostech, kdy třeba na rovné cestě nebo silnici nevnímáte příliš hluk okolí, ale jenom profukující zvuk kolem proudícího vzduchu. Tenhle rám totiž dokázal občas nepřeslechnutelně zapískat, přičemž zdroj tohoto aerodynamického pískotu bych odhadoval kdesi uprostřed, zřejmě v rámci horního uchycení tlumiče. Byl to podobný zvuk, který občas slyším od příčníků a držáků kol na autě, ale to bývá ve výrazně vyšších rychlostech, zatímco tady to dělalo už někde kolem třicítky, tuším.

Řízení je přirozené kolo se do zatáček pokládá okamžitě, ale nikoli zbrkle. Pro většinu trailbikerů je geometrie zvolena optimálně. Já osobně bych preferoval možná malinko delší rozvor a položenější vidlici kvůli lepšímu pocitu v náročnějších sjezdech, ale jak jsem řekl na začátku, tohle není enduro, takže pohoda.

Na závěr jsem v poznámkách našel ještě pár maličkostí. Pokud používáte velkou flašku, bude vám uzávěr končit těsně u tlumiče, a proto doporučuju používat stranový košík, díky kterému se vyhnete nepříjemnému hledání kudy ven a kudy dovnitř. Úplná blbost, ale neodpustím si ji sem napsat souvisí s nápisem FE EL, který mi prostě při pohledu na rám neustále evokoval, že jedu na ebiku, což bych sice po vánocích možná i chtěl, ale tady to bylo jen o divném "EL" pocitu :-).

Nad tím, že jsem musel během testu celkem třikrát dolaďovat chod řazení Sram NX, se asi nikdo pozastavovat nebude, řekl bych, že to je společně s plastově gumovou řadící páčkou z téže sady zřejmě vlastnost, nikoli chyba. Na druhou stranu luxusní pocit z obrovského místa nad rámem kola, nízkého těžiště a poměrně sympaticky nízké hmotnosti dává jezdci k dispozici skvělou ovladatelnost a současně i hbitost.