TEST: Scott Genius 940

Jízdní dojmy

Genius mám dlouhodobě zařazený mezi opravdu univerzální jezdivá kola, která zejména díky poslední generaci získala jedinečný poměr nízké hmotnosti, nadstandardního zdvihu a skvělé geometrie. Nejsem si tím úplně jistý, ale myslím, že jsem měl možnost sedět a postupně osobně testovat všechny generace tohoto modelu od té úplně první až po ty současné. Bylo tedy nasnadě, že se dříve nebo později dostanu k testu i aktuálně nejnovější generace MY23, kterou Scott poprvé představil před necelým rokem.

Tento test pak čerpá z několikaměsíční zkušenosti s tímto bikem, přičemž poprvé jsem ho měl možnost osedlat díky spolupráci Scottu s Trutnov Trails půjčovnou, kde jsou tato kola od jara v nabídce tamní půjčovny a kde také vznikla sada jízdních fotek použitých v tomto testu. Posléze jsem si pak stejný model pořídil kvůli testování nejenom kola ale i dalších komponentů, takže jste se s ním už v rámci MTBS možná setkali.

Velikostí se nebojte

První a nebojím se říct, že zásadní dilema, jsem měl s volbou optimální velikosti. Scott totiž podobně jako mnoho dalších výrobců výrazně zkrátil sedlovou trubku a tím dal prostor k tomu, že se i "menší" rideři v klidu poskládají na papírově větší rám, přičemž Scott umožnil nově osazení dlouhých teleskopek, takže se bez problému dají používat minimálně 170mm zdvihy, ale pokud máte 190 cm, tak se vám do rámu v klidu vejde i dvoustovka a dokonce možná i některé sedlovky s ještě vyššími zdvihy.

Já jako příznivce delších rámů jsem sáhnul po největší velikosti v nabídce XL a od prvního nasednutí a nastavení výšky posedu jsem okamžitě věděl, že je to ta pravá a jediná správná velikost, co se týká délky rámu. Na první pocit je tu patrné, že je zde strmější sedlový úhel a tím pádem, čím vyšší posed máte, tím více vpředu sedíte oproti zvyku ze starších rámů s položenější sedlovkou.

Překvapilo mě, že jakkoli jsem zvyklý a preferuju vyšší pozici kokpitu, tak tady mi přišla možná až příliš vysoko, protože mechanici pochopitelně nechtěli zkracovat sloupek vidlice a jelikož zde je specifický systém integrovaného hlavového složení, nelze přeskládat podložky nad představec a tím posunout výšku kokpitu níž bez nutnosti zkrátit sloupek. Navíc mám takové podezření, že jelikož Scott dává na tento model vidlici s o 10 mm nižším zdvihem a tím pádem i výškou než u vyšších modelů, nahrazuje jedna centimetrová podložka pod představcem navíc tento handicap a dorovnává tak jezdci pocit adekvátního stacku.

V každém případě jsem zkonstatoval, že těžiště je v sympatické poloze a po naladění optimálního, spíše vyššího 30% SAGu tlumiče je také střed tak akorát nízko na to, abych neškrtal o každý druhý kámen ale přitom se cítil bezpečně a podvozek fungoval nejlépe v rámci toho co mu jeho specifikace dovolila.

Odpružení s limity

Co je Genius Geniusem vnímám dvě věci. Zaprvé určitý kompromis co se týká fungování odpružení, protože se zde řeší jednak potřeba co nejaktivnějšího chodu v rámci sjezdového plně otevřeného režimu, ale jednak i omezení zdvihu a rychlosti v trailovém režimu současně s kompletním lockoutem jak vidlice tak tlumiče, a to s sebou prostě přináší komplikovanější konstrukci odpružených jednotek, která v sobě prostě musí obsahovat trojici režimů, mezi kterými se přepíná Twinloc páčkou. Scott sice už pěknou řádku let nepoužívá komplikované atypické konstrukce inverzních tlumičů, kterými byly kdysi proslulé jak Scotty tak Jekylly od Cannondale, nicméně stále si nechává vyrábět v rámci své specifikace zejména tlumiče, které poznáte pod označením Nude, a které nabízejí jednak dálkově ovládané tři polohy tlumení a jednak specifickou Trunion konstrukci s jinak natočeným tlakovacím ventilkem, aby bylo možné je použít v rámci nové generace rámů, kde jsou tyto tlumiče plně integrovány dovnitř sedlové trubky.

Chování podvozku současně s ovládáním sedlovka má na starosti trojpáčka Twinloc na kterou je potřeba si zvyknout, nicméně to se vám podaří celkem rychle, protože nejníže umístěná páčka sedlovky je v pootočené pozici a snadno ji tak i po slepu odlišíte od páčky ovládající odpružení. Jedna poznámka ohledně chodu - na to, že zde máme integrovanou kabeláž a jedním stiskem současně ovládáte jak vidlici tak tlumič, tak je chod překvapivě hladký a nepotřebujete abnormálně velkou sílu pro změnu režimů. Už jsem jezdil na kolech, kterým tak hladce zdaleka lockout nefungoval

Obecně pak platilo, a částečně platí dodnes, že zatímco trailový a lockoutový režim dokáží účinně kolu omezit neblahé pohupování při šlapání, plně otevřený sjezdový mód trpěl řekněme tupějším projevem pomalejšího fungování a jakoby přetlumeným charakterem odpružení. To se musí říct, že se zejména v předchozí generaci výrazně zlepšilo, nicméně nejnovější model se snaží ještě o chloupek tento "nežid" odstranit a myslím, že se mu to docela daří.

Jak mám vidlice Marzocchi docela rád, přiznám se, že jsem tady byl ale z použité zet dvojky docela rozpačitý a ať jsem foukal a ladil jak jsem chtěl, nepodařilo se mi nastavit optimální možnost kombinující aktivní odpružení s maximálním využitím zdvihu. Jestli vidlice aktivně chodila 125 mm bylo to moc. Osobně jsem se daleko více obával, že slabším hráčem v rámci podvozku bude X-Fusion tlumič, ale ten naopak mile překvapil jak svou aktivností, tak i poměrně slušnou schopností pobírat rychleji po sobě jdoucí nerovnosti, což mě velice mile překvapilo také proto, že jeho výměna za jiný dražší NUDE tlumič je velice komplikovaná, protože tyto tlumiče nejsou v běžném prodeji.

Výjezdy vás budou bavit i bolet

Co jsem čekal a co se potvrdilo, byly skvělé výjezdové schopnosti kola. Geometrie rámu jakoby byla předurčena k tomu vyvézt jezdce na kopec bez toho, aby se musel zaobírat změnou těžiště a řešit zvedající se přední kolo. Tady jsem opět vzpomněl na starší rozhovor s jedním odborníkem na sedla, který mí říkal jak se nyní výrobci soustředí na ergonomická krátká sedla, protože už se prostě na nových rámech nepotřebujete posouvat více dopředu a tím nepotřebujete ani prodlouženou špičku sedla. Prostě se pohodlně usadíte na nejměkčí části sedla a zbytek zajistí vaše nohy, potažmo kondice.

Zkoušel jsem výjezdy opravdu prudké, ale také výjezdy plné kořenů a kamenů a musím potvrdit, že v trailovém režimu s aktivním odpružením ale redukovaným zdvihem byl výjezd prostě naprosto na pohodu a jediným limitujícím faktorem tak byla vyšší hmotnost biku, které se ještě dostanu. To samé pak platí i o zapletených kolech Syncros, která jsou zde koncipovaná zřejmě aby vydržela humpolácké zacházení a i nějaký ten bikepark a nikoli aby pomáhala akcelerovat v případě potřeby v táhlém stoupání. Tady se bohužel projevuje dnes běžná praxe, že si výrobci nechají připlatit opravdu hodně peněz za vyšší a zpravidla i výrazně lehčí specifikace, zatímco u vstupních modelů vám nechají sežrat nadváhu se vším všudy. Na druhou stranu vás ale případný individuální upgrade nemusí vyjít tak draho, jako když byste si rovnou koupili třikrát dražší topmodel.

Pro traily stvořen

Nebojím se říct, že Scott Genius je opravdu velice univerzální stroj na broušení českých trailových luhů a hájů. Letos ho plánuju ještě vzít i do Rychleb, ale jak na Trutnov Trails, tak i na dalších místech, včetně Brd, kde jsem s ním měl možnost trávit léto, mi neustále dokazoval, že právě na trailech je nejsilnější a to jak těch hravých houpavých, tak těch drsnějších a občas více sjezdovějších.

Limitem při delších sjezdech tady byly bohužel brzdy, které měly tendenci při intenzivnějším brzdění poměrně rychle vadnout, ale kolikrát potřebujete u nás intenzivně odbrzdit dvou či více kilometrový sjezd?

Kombinace dlouhozdvihové sedlovky s XL velikostí rámu dávala obrovský prostor pro volbu těžiště v technických úsecích. Rám přitom působí velice klidným dojmem i ve vyšších rychlostech a v prudších pomalejších sjezdech jakoby se snažil narovnávat trail a poňoukat vás k vyhledávání těžších a těžších úseků, do kterých by se chtěl na rozdíl od vás pouštět.

Volba sériových plášťů bez výraznější ochrany boků sice naznačuje, že úplně endurové ambice bike nemá, nicméně alespoň se Scott trošku snaží sesekat díky tomu hmotnost kola, která je vlastně na to, že jde o velikost XL ještě docela přijatelých 16,22 kg (váženo, jak je u nás zvykem, bez pedálů).

Nějak zvlášť popisovat gumovější chod řazení Sram SX asi nemá smysl. Musím říct, že řazení chodilo celkem spolehlivě a ačkoli jsem ho během léta nahradil za vyšší bezdrátové provedení, vysloveně nutnou výměnu za jiné bych neviděl, to už bych raději přemýšlel o upgradu brzd a přední vidlice, které vás z mého pohledu budou omezovat co do jízdních zážitků více.

Jednoznačně největším plusem tohoto konkrétního nového Geniusu je jeho styl a schopnost adaptace na různé typy terénů. Nemusíte se s ním bát vyrazit klidně na celodenní výlet s rodinkou, nebo hřebenovku v Beskydech. Ano, má své mouchy, ale v dnešní době za podobné peníze jen stěží najdete originálnější bike, navíc na kultovním, kompletně broušeném hliníkovém rámu, který na první pohled vypadá jako nějaký kosmický prototyp bez tlumiče.