Jméno má ze závodní rodiny, geny ale dostal výrazně univerzálnější. To je karbonový Spark se 120mm zdvihy, o kterém bude náš dnešní redakční test...

Když se řekne Spark, většině z nás se asi ihned vybaví závodní bike Nino Schurtera. Ano, tahle asociace je samozřejmě správná, ale Spark umí být nejenom ryze závodním kolem, ale také podstatně zábavnější hračkou. Stačí aby neměl v názvu "RC" a hned dostanete rozvolněnější geometrii a více zdvihu pro vaše pohodlí.
My jsme do našeho dnešního testu dostali jeden z dostupnějších karbonových modelů v nabídce, který se chlubí veškerými vymoženostmi Sparku, ale nestojí přitom balík peněz. Pojďme se podívat tedy na to, co číslovka 920, specifikující úroveň biku, konkrétně ukrývá.

A začneme rámem. Krom topmodelu jsou všechny trailové Sparky postaveny na bázi kombinace karbonového předku a hliníkové zadní stavby. Scott navíc umí i více druhů karbonu, takže tady najdete ten dostupnější, označený jako HMF. Tvarově ovšem nepoznáte rozdíl. Přední rámový trojúhelník je specifický prohnutou sedlovou trubkou a ostrým zlomem horní rámovky těsně před sedlovou trubkou tak, aby se mohlo docílit co nejvýraznějšího slopingu a místa nad horní rámovkou.

Středová část ukrývá kromě PressFit osy také semiintegrovaný úchyt pro tlumič, včetně ukrytého přívodu bovdenu jeho dálkového ovládání a samozřejmě také hlavní čep zadní stavby, který je umístěný přesně v úrovni řetězové linky. Malou úlitbou tohoto řešení je pak spodní vedení kabeláže pod středovým složením pokračujícím pak v zápětí dovnitř zadní vidlice.
Zadní stavba tady spoléhá na pružnost horních vzpěr. Jde o klasický, u XC biků velice často používaný přepákovaný jednočep, označovaný jako zeropivot. Malé trojúhelníkové vahadlo uchycené k rámu uprostřed sedlové trubky rotuje v takové poloze, aby nebyla zadní stavba příliš zatěžována onou flexí.

Do rámu dostanete bez problému i jeden košík na bidon a už od počátku se počítalo s osazením běžné teleskopky, která podobně jako u většiny modelů Spark nechybí ani zde.
U Scottu je orientace v modelech celkem jednoduchá. Čim vyšší číslovka za označením modelu, tím horší výbava. Čím víc se tedy v tomto případě blížíte devíti stům, tím lehčí a lépe osazený bike dostanete. Ve stručnosti je dvacítka, tedy devětsetdvacítka prvním pořádně osazeným bikem, u kterého nejsou žádné kompromisy v podobě NX, nebo SX komponentů, ale plnohodnotné 1x12 a nešetřilo se ani na odpružení.

A odpružením začneme. Fox 34 SC Float Performance vidlice, kterou sem Scott vyspecifikoval, totiž kombinuje větší zdvih i tuhost, díky 34mm vnitřním nohám s nízkou hmotností StepCast konstrukce. Tři polohy regulačního kolečka navrchu pravé nohy odpovídají plně otevřené, mírně přitlumené a lockoutované vidlici. Zadní tlumič Fox NUDE EVOL Trunnion vyvíjel Scott společně s Foxem. Tlumič je nastaven tak, že v plně otevřeném módu nabídne 120 mm zdvihu. V okamžiku kdy je páčka TwinLocu v prostřední pozici, tak redukujete zdvih jen na 85 mm ale stále zůstává poměrně aktivním a teprve až třetí poloha páčky lockoutuje tlumič do téměř kamenného stavu.

Pohon kola, ten tu má na starosti kompletní Sram GX včetně stejnojmenných klik, ovšem pokud čekáte nějakou specifikaci víc do rychlosti, tak budete zklamáni. Scott nechává zrychlení pohonu na jeho majitelích. V sérii osazuje jen 32 zubový převodník a vzadu pak dává klasickou Eagle kazetu 10-50z.

Další důležitou věcí, od které se odvíjejí jízdní vlastnosti biku jsou zapletená kola. Scott patří ke značkám, které si je umí vyrobit sami a to v různých úrovních. Vzhledem k ceně tady karbon nečekejte, ale stejně tak se nemusíte bát ani nějakého totálního noname železa. Syncros Silverton 2.5 výplety kombinují hliníkové ráfky s nábami využívajícími přímé špice v kombinaci s šestiděrovými adaptéry pro kotouče a DT Swiss vnitřnostmi. Obutí tady kontroluje Maxxis Rekon, což je pro jezdivý typ XC kola optimální volba, zejména pokud doplníme, že jde o rozměr 29x2,4" a provedení EXO 3C maxx Terra.

Pro doplnění ještě uvedu, že na nábách najdete 180 mm levnější šestiděrové kotouče od Shimana bržděné klasickými dvoupístkovými třmeny Shimano SLX M7100. Mimochodem brzdícími absolutně dostatečně a fungujícími po celou dobu testu bez sebemenších výtek.

Syncros kokpit je sestavený ze speciálně tvarovaného představce, pod který si Scott dodává i tvarované podložky tak, aby vše designově ladilo. Řídítka jsou zde užší, jen 740 mm, což na můj vkus míň než bych na kole chtěl, ale ovladatelnost biku to nijak zásadně neovlivňuje. Materiál kompletně hliník, je výzva do budoucnosti co se případného tuningu hmotnosti týká.

Naopak s nějakým zásadním snižováním hmotnosti moc nepočítejte u sedacích částí. Sundavat teleskopku Syncros Duncan Dropper 2.0 a měnit ji za pevnou karbonovou sedlovku asi nebudete, a výměnou za jiný model asi moc gramů neušetříte. Na zvážení, ale spíše osobních preferencích, pak bude otázka ponechat, nebo neponechat sedlo Syncros Belcarra Regular 2.0. Tvarově mě totiž docela příjemně překvapilo. Scott ho sem osazuje v jeho základním provedení s CroMol ližinami, nicméně umí ho jak na titanu, tak i na karbonu.
Jak vidíte, mix komponentů je nastaven poměrně rozumně s ohledem na funkčnost, výdrž a cenu. Prostor pro vylepšování tu samozřejmě je, ale že by bylo potřeba něco ihned sundavat a měnit, to rozhodně není. Testované eLko bez pedálů, mělo 12,76 kg, což na 29" trailbike s teleskopkou není moc. Opravdu závodní Sparky RC dokáží být sice výrazně lehčí, ale toto není primárně XC superlight.
Do dnešního srovnání jsem vybral tři různé soupeře, z nichž všichni mají podobné užitné vlastnosti, ale různý původ. Nový Top Fuel už míří výhradně na trail kategorii, jeho XC prvky letos přebral Supercaliber. Oproti Tomu Epic EVO je v podstatě stále XC speciálem s geny závodníka, jen napozicován a osazen více do zábavna. No a Merida pro změnu vyrobila svou stodvacítku sice s větším zdvihem než závodní 96, ale zato s velkou ambicí, aby byl tenhle model schopný závodit třeba na dlouhých etapácích.
Opakování je matkou moudrosti. Vlastně už si stěží vzpomenu, kdy jsem měl naposledy možnost se projet na Sparkovi. Přitom Spark je kolem, které míří jak na závodníky, tak na rekreační cyklisty a nabízí jim tak nějak rozšířenou realitu v rámci toho o jaký model konkrétně jde.
Hned se to pokusím vysvětlit. Většina XC modelů celoodpružených a vlastně i pevných kol nabízí v rámci své výbavy odpružení s možností jeho lockoutu. Scott má ovšem něco navíc a tím něčím navíc je TwinLoc, který nenabídne jen dvě, ale hned tři polohy.
Testovaný Spark neměl závodní přídomek RC, což znamená, že šlo o uvolněnější, pohodlnější a víc trailové provedení, které se kromě mírně jiné geometrie vyznačuje především tím, že má i více zdvihu. Všechno dohromady pak slibuje kombinaci zážitků z rychlé jízdy doplněné o stabilnější a pohodlnější průlet i rozbitějšími traily.

První, co mě zajímalo, bylo samozřejmě to, jak se bike chová při jízdě do kopce. Jak moc se houpá s otevřeným, jak se pere s polouzavřeným a jak moc je zalockoutovaný při zcela zavřeném tlumiči? Bike disponuje zdvihem 120 mm. To je víc než mívají klasické XC stroje, ale zase je to míň, než dnes dostávají do vínku trailbiky. Je to tak akorát na to, aby Scott dokázal neuvěřitelně agilně stoupat bez nutnosti pružení úplně zavřít a současně byl i docela pohodlný, absorboval příčné kořeny lesních stojek a neubíral při tom zbytečně energii nadměrným pohupováním.
Abych si tenhle svůj názor potvrdil, zkusil jsem se na tlumič, resp, chování zadní stavby soustředit při jízdě po hladké lesní cestě vinoucí se do kopce různě stoupavého profilu. Zatímco v otevřené poloze, to jest plném aktivním zdvihu, bylo znát přeci jenom malé pohupování a odezva tlumiče na šlapání, prostřední poloha, ve které se tlumič mírně utlumil a přišel i o část svého zdvihu, došlo ke znatelnému zklidnění. Přitom zadek byl stále schopný reagovat na větší nerovnosti docela aktivně a být připravený přesně na výše zmiňované kořeny, nebo jiné terénní nerovnosti.
Silniční spurtérský režim - asi tak bych nazval třetí polohu páčky TwinLoc, která zamkne současně jak vidlici tak tlumič. Tady už jde opravdu "do tuhého" myslím tím samozřejmě odpružení. Já osobně jsem zastáncem toho, že když si kupuju fulla, tak chci celoodpružený bike a ne hardtail a rozhodně mi nevadí, když nelze kolo úplně zamknout. Ale když už takový bike dostanu, nevadí mi se občas přesvědčit o tom, že se z celopéra dá docela dobře udělat i totální hardatil a to rychle pomocí jediného "tlačítka". Spark touto vlastností disponuje a jelikož jde primárně o XC bike, tak tuhle vlastnost absolutně chápu, protože zejména v závodním nasazení je docela často potřeba pořádně silově zaspurtovat a tam jsou každé, byť minimální, ztráty znát.

Ale zanechme výjezdových pocitů a ladného překonávání vrstevnic. Spark toho umí totiž daleko víc, než běžný XC full. A první co vás v tom utvrdí je posed na něm a jeho geometrie. Hned na první pohled totiž zjistíte, že je oproti klasickým XC kolům něco jinak, protože přední kolo je tak nějak vystrčené daleko víc dopředu, než bývá zvykem. Může za to samozřejmě hodně položená vidlice.
Scott byl jednou z prvních značek, která dala odvážné progresivní geometrie i bikům s nižšími zdvihy a ačkoliv už tahle generace Sparku má na svém krku několik křížků, stále si drží punc moderního pojetí a byť bych uvítal ještě o něco delší reach, tak jinak nemám příliš připomínek.
Na své zdvihy se Spark totiž chová neuvěřitelně klidne a stabilně. V terénu na trailu v klikatých zatáčkách ale i ve sjezdech jakoby chtěl svému majiteli dokázat, že ho opravdu nechce vyhodit ze sedla a pokud mu bude dávat jasné povely, bude je okamžitě a bez odmlouvání plnit.
Říkat o Sparkovi, že je to v terénu tank sice nechci, na to totiž nemá ani pláště ani dostatek zdvihu, ale pokud necháte odpružení dělat svou práci a zvyknete si na občasné používání teleskopické sedlovky, která je tady sériově k dispozici, pak rychle zjistíte, že jste zvolili opravdu hodně univerzální stroj se schopnostmi skutečného trailbiku.

Tady bych se zastavil ještě u jedné věci a tou je hmotnost. Posuzovat moderní XC biky jen podle toho kolik váží přestává být relevantní. Stále častěji totiž výrobci začínají dávat těmto kolům různé přidané hodnoty, které sice o něco navyšují celkovou hmotnost, ale posunují vlastnosti biku o velký kus dál a tím eliminují vyšší váhu. Testovaný Spark měl 12,76 kg. A musím vám říct, že v terénu na mě přesto působil neuvěřitelně lehkým dojmem. Zaskákat si s ním přes pařezy, nebo kořeny lesní cesty bylo hodně snadné. Odlepí se téměř okamžitě a při dopadu vůbec neprotestuje, naopak ladně odpruží s patřičnou progresí a pokračuje dál.

Scott v tomhle případě hodně citlivě volil jak výbavu co se pohonu týká, tak odpružení. Z ohledem na to aby udržel rozumnou cenovou hladinu, ale přitom bike nijak netrestal na funkčnosti a jeho majiteli dopřál komfort vyvážený rozumnou hmotností a jízdními vlastnostmi.
Ano, uměl bych si zde představit ještě o něco lepší, třeba karbonová kola, ale jinak odpružení nebo řazení není téměř co vytknout. Docela mile mě překvapilo dokonce i zvolené nové sedlo Syncros Belcarra, které ve své kratší délce a s výrazným prostředním prolisem překvapivě působilo komfortnějším dojmem, než jsem původně očekával.

Jediné s čím jsem měl trochu problém se popasovat byla ergonomie páček u levé rukojeti. To je ale řekněme tradiční problém Scottu, protože potřebuje k levé rukojeti napasovat jak páčku sedlovky, tak dvojpáčku TwinLocu, ovládající odpružení. Chvilku vám bude trvat, než si váš palec zvykne na to, kde najít pružení a kde teleskopku, ale dá se na to zvyknout a nutno podotknout, že umístění paček je výrazně ergonomičtější než před pár lety. Scott totiž upravil jejich vzájemnou pozici i tvar a jejich ovládání je tak nyní daleko víc intuitivní.

Ergonomii Scott navíc vyřešil tak, že ji pevně nastavil. Jak TwinLoc, tak páčka teleskopky jsou totiž pevně spojeny s objímkou levého gripu. Jejich vzájemná poloha je tak jasně stanovena a celý páčkový set je navíc navržený tak, aby k němu šly doplnit prakticky jakékoliv brzdové páky.
Testovaný Spark 920 je podle mě ideální volbou v poměru cena/výkon/hmotnost v kategorii vysokozdvihových Sparků. Pod ním sice najdete ještě jeden karbonový model, a několik hliníkových, ale devětsetdvacítka je prostě ideálním kompromisem, který funguje, neváží moc a má ambice vás vystřelit na kopec dřív než řeknete švec.

Trailově pojatý Spark využijete nejenom na výletech, silničních přesunech, nebo polňačkách, ale také na marathonech nebo v trailcentrech. Díky své opravdu univerzální geometrii vás dokáže podržet i v náročnějším terénu a pokud byste měli nějaké zásadnější alpské ambice, pak stačí přezout na nějaké robustnější pláště a ještě dál posunout sjezdové ambice tohoto kola.

Vybírat můžete celkem ze čtyř velikostí. Cena kola je stanovena na 107 990,- Kč. Na stejném rámu pak můžete mít i komplet novým XTéčkem osazený model 910, ale za ten už dáte o necelých dvacet tisíc peněz víc.
Kopletní informace o všech aktuálních modelech Sparku najdete na české verzi Scott webu www.scott-sports.com.

Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…
Ještě před deseti lety stačilo, aby dětské kolo bylo lehké, spolehlivé a vydrželo několik sezón....…
Celý článek…
Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…