TEST: Trigon GV01

Jízdní dojmy

Tenhle žlutý gravel jsem k testu původně dostal jen asi zhruba na 3 týdny. Nakonec z toho byly víc jak dva měsíce, kdy parkoval v mojí cyklo garáži, a přiznám se, že čím více jsem na něm jezdil, tím více se mi dostával do ruky a při loučení jsme už byli dost velcí kamarádi. Ale nepředbíhejme.

Obecně mě na gravelech baví to, jak rozdílné mohou být, a že si opravdu každý může přijít na své. Přiznám se, že na první pohled mě tenhle žlutý štěrkolet příliš neoslnil. Hlavním důvodem byl na můj vkus nezajímavý, možná až trochu kýčovitý barevný design. Jenže jak to tak bývá, první dojem občas klame a tady to platilo dvojnásob.

Hned první osedlání tohoto eLkového rámu ve mně vyvolalo pocit naprosto ideálního posedu i rozložení těžiště, a dokonce i výšky řídítek.

Pravdou je, že vidlice zde byla ponechána s poměrně dlouhým sloupkem a více podložkami pod představcem, než bývá obvyklé, nicméně to je přesně můj šálek kávy, takže jsem podložky nechal, jak byly, a nic neměnil.

Na gravel dost výrazný sloping spolu znamená, že je zde sedlovka vysunuta z rámu poměrně vysoko a může tak lépe ukázat své tlumící vlastnosti.

Oproti nedávno testovanému trailovému Rondu se tenhle gravel o poznání více blíží silničce. Nemá ani extrémně položenou vidlici ani prodloužený reach, naopak má poměrně nízko uložené těžiště a spolu s ním navíc ještě odsazené řetězové vzpěry, takže mezera mezi řetězem a rámem je zde opravdu velká.

Konzervativně pojaté úhly, spolu s poměrně dlouhou zadní stavbou, přináší zajímavé jízdní vlastnosti. Řízení je zde velice citlivé a přesné, nicméně ve vyšších rychlostech dokáže kolo krásně držet stopu a jeví se velice klidným a jistým dojmem.

Samostatnou kapitolou je tady akcelerace a vrchařské schopnosti tohoto kola. Nevím, jak přesně to konstruktéři udělali, ale kolo dokáže naprosto skvěle akcelerovat, a to při nástupu z jakékoliv pozice. Robustní středové složení nedovolí, abyste zaznamenali jakýkoli stranový pohyb. Jediné, co pode mnou zpočátku trochu plavalo, byly příliš měkké pláště. K jejich šířce a karbonovému výpletu se ještě pochopitelně vrátím, nicméně právě tato část osazení hraje velkou roli ve výsledných mega schopnostech tohoto štěrkoletu.

Jak jsem již naznačil, s tlakem v bezdušovém setupu Tufo plášťů jsem zpočátku trochu laboroval, protože u gravelů umožňujících osazení širších plášťů maximálně preferuji jejich fungování jako tlumících elementů, a pokud nemířím primárně na silnici, raději využívám kombinaci nižších tlaků a většího komfortu.

Trigon jsem k testu dostal se 40 mm širokými plášti Tufo Thundero. Výrobce rámu i vidlice ovšem uvádějí, že co do šířky plášťů se zde meze téměř nekladou, takže osadit pětačtyřicítky by neměl být žádný problém.

Už i s testovanými čtyřicítkami byl ale bike na lesních pěšinách hodně klidný a dokázal tlumit i spoustu menší kořenů. Rám samotný na první pohled sice neprozrazuje žádné extrémní tlumící schopnosti, nicméně v praxi rychle zjistíte, že i zde svým zjevem úspěšně klame.

Sedlová trubka spolu s karbonovou sedlovkou vytváří komplet, který pod vámi dokáže překvapivě dobře pracovat. Samozřejmě že se to týká především jízdy v sedle, kdy svou vahou působíte převážně na sedlovou trubku, nikoli na středové složení. Kombinace pasivního pružení karbonového rámu a sedlovky s širokými plášti ještě umocňuje úroveň toho, jak dokáže kolo žehlit lesní i polní cesty. Když k tomu pak přidáte navíc i ideální posed za řídítky s dispozicemi jak pro výjezdy, tak sjezdy s absolutní kontrolou, nezbývá než vyseknout další poklonu.

Na silnici oceníte výborný grip širokých plášťů při naklápění do zatáček, nicméně pokud plánujete delší výhradně silniční švih, doporučuju přeci jenom poněkud tvrdší setup tlaku v pláštích, protože odvalování podhuštěných čtyřicítek přeci jenom nějaký ten watt výkonu odebere. Nic to ovšem nemění na opravdu skvělé akceleraci karbonových kol Javax, která zde byla osazena navíc jako bonus oproti sériově specifikaci Trigonu. Jediné, co bych těmto kolům vytkl, je jejich poměrně vysoká výška, která sice na pohled na kole vypadá efektně, ale při jízdě v silném bočním větru už dokáže poměrně slušně chytat za řídítka.

Malou výtku bych pak měl ještě k technickému provedení Tufo plášťů. Jejich drobný vzorek je bez připomínek, nicméně přítomnost nepravidelných přelitků uprostřed vzorku pláště příliš nepřispívá dojmu z jinak kvalitního provedení těchto plášťů. Časem se tahle věc sice používáním ojezdí, nicméně na pohled na novém kole kazí dojem z prémiové specifikace.

Mimochodem, když už jsem zmínil řídítka, tak musím jednoznačně pochválit jejich výběr. Kokpit je zde kompletně od firmy Ritchey a osazen je hliníkovými berany Butano z řady Comp širokými 460 mm, které jsou v horní části opatřeny ergonomickým rozšířením, o které je radost si opřít ruce při klidnější jízdě po rovině. Výborně do ruky padnoucí je také komfortní Deda černá omotávka.

Že jde o čistokrevnou gravel specifikaci, tady dokazuje také osazení 1x11 pohonu Shimano GRX, a to v jeho nejvyšší specifikaci RX 810. Tahle kombinace však velkou hitparádu rychlostních rekordů neudělá. Pokud milujete vysoké rychlosti, budete si muset najít prudký sjezd bez šlapání, jinak bude vaše šlapací maximálka zhruba někde kolem čtyřicítky. Ale upřímně řečeno, kdo z vás na gravelu chrtí průměrky nad třicet?

K samotnému fungování mechanického řazení GX nemám absolutně žádné připomínky. Ergonomicky i funkčně naprosto bezproblémový komplet, který pomáhá navíc udržet i opravdu exkluzivně nízkou hmotnost celého kola a za dualy se kolo krásně drží i ovládá.

Samotná hmotnost je pak asi tou nejpřekvapivější vlastností tohoto štěrkoletu. Vlastně si pořádně ani nepamatuji, kdy naposled jsem testoval takto superlehký štěrkolet, s takto širokými plášti... Kombinace komfortu, rychlosti a skvělé akcelerace spolu s absolutně skvěle nízkou hmotností dělá z tohoto gravelu jeden z nejlepších, které jsem za poslední rok testoval. Když k tomu navíc přidáme hodně zajímavou cenu, není k tomu již co dalšího dodat.