Tomáš Slavík se stal továrním jezdcem Ghostu!

Tomáš Slavík udělal další významný krok ve své dosavadní kariéře. Po letech strávených v týmu RSP dostal laso od Ghost Bikes a stal se továrním jezdcem této značky! Nejen o přestupu, ale i o letošní sezoně a výzvách v roce 2015 hovořil dvojnásobný mistr světa ve fourcrossu na tiskové konferenci v pražské restauraci Kolonial, kde mimo jiné také oznámil, že se v příštím roce stane organizátorem mistrovství světa ve frourcrossu...

Když jsi dostal laso od Ghost Bikes, zvažoval jsi nabídku dlouho?
Nabídli mi takové podmínky, že se to absolutně nedalo odmítnout. V RSP to bylo skvělé, strávil jsem tam sedm let. Měli jsme fantastickou partu, byli jsme jedna rodina. Budu s nimi nadále spolupracovat, budou mě podporovat na závodech, ale jezdit budu za Ghost Bikes, který se stal mým hlavním sponzorem.

Je to jen o větších penězích?
Finance, materiál, to všechno je na super úrovni. Ale hlavně se podílíš na vývoji kol a berou tě tam jako jezdce, kterého si váží a jsou rádi, že ho mají. Byla to výzva.

V minulé sezoně jsi začal kombinovat fourcross a sjezd. Jak se ti tenhle model osvědčil?
Bylo mi jasný, že nebude snadný to skloubit, ale sezona dopadla dobře. Ve fourcrossu jsem vyhrál skoro všechno, co šlo: světovou sérii, podruhé mistra světa. Ve sjezdu jsem začal městskými downhilly v jižní Americe a pak jsem skočil i do svěťáku. V Jihoafrické republice jsem byl na svém prvním svěťáku 37., což byl nejlepší český výsledek za poslední tři roky. Hodně mě to nakoplo, ale na dalších závodech už se tolik nedařilo. Je to přirozené, člověk se z fourcrossaře na sjezdaře nevypracuje za rok. Ale pořád na tom budu makat, rozhodně se nevzdávám.

Před pár dny jsi absolvoval závod City Downhill World Tour v mexickém Taxcu a skončil jsi třetí. Jaké to bylo?
Byl to nejšílenější a nejnebezpečnější závod, jaký jsem kdy jel. Byly tam dvě pasáže, kdy člověk přestal kolo ovládat a stával se jen pasažérem :-) Jen jsem doufal, že to dole zastaví... Jeli jsme šedesátkou přes schody v úzké uličce, hodně dobrých jezdců se tam spálilo a tvrdě narazili. Třeba Kolumbijec Marcelo Gutierrez ztratil v tom místě kontrolu nad kolem a narval to do sloupu. Skoro si ulomil poslední článek prstu a v nemocnici mu pak řekli, že mu ho musí amputovat. On je nějak přemluvil, má za sebou tři operace, ale prst se prý chytnul. Ještě bych chtěl říct, že to s tím téměř urvaným prstem sjel dolů... Bylo to fakt brutální. Seřezáváme řídítka, abychom se do těch uliček vešli, je to hrana, ale strašně se mi tyhle závody líbí. Je tam vždycky skvělá kulisa.

Nejsou tihle lidi, kteří to jezdí, tak trošku bezmozci?
Rozhodně ne. Bezmozci neumí zvolit stopu, většinou jedou jen rychle a jednou hodně tvrdě narazí. Maj zlámaný kosti na celém těle, což se u nás nemůže stát. Já když si zlomím ruku, mám po sezoně. Bez mozku jezdí jen ti, kteří jsou pak zasádrovaný.

Dá se odvaha nějak naučit?
Pro fourcross se dá odvaha naučit ve sjezdu, pro sjezd při motokrosu. Proto jsem si pořídil motorku, ale jak jsem začal intenzivně trénovat, hned se mi podařilo zničit motor. Tak čekám, až bude opravená.

Kdy jsi měl na kole nejvíc nahnáno? Teď v Mexiku?
Asi při sjezdu ve Val di Sole, což je jedna z nejtěžších a nejprudších tratí na světě. Má gigantické převýšení a člověk zažívá dost často stav toho pasažéra... To fakt nemusím.

Tam jsi dosáhl nejvyšší rychlost v životě?
To asi ne. Letos ve Špindlu při Japan Dowhnhill mi to ve spodní části naměřilo rychlost 109 km/h. To už je docela dost a člověk se celkem klepe...

Tomáš Slavík na trati SP DH v Pietermaritzburgu 2014

Už jsi začal trénovat na příští sezonu?
Volno mám za sebou, už asi měsíc a půl probíhá intenzivní příprava. Hlavně běhání a posilovna. Teď sice letíme na tři týdny na Srí Lanku, ale bude to taková víc tréninková dovolená než válení u vody. Cíle na příští rok mám vysoké, tak to musím brát zodpovědně. 

Příští rok by se mělo konat mistrovství světa ve fourcrossu v Jablonci. Bude to pro tebe priorita sezony?
Úplně největší. Co může být víc, než získat titul mistra světa doma? Fourcross bude prioritou. Ale nejdřív mě od ledna čeká série City Downmall, která nově vznikla. Bude mít tři závody. Obchodní domy, to je skvělá věc, jak lidem přiblížit biky. Začne se závodem v Polsku, pak se pojede v Berlíně a finále bude v Arkádách na Pankráci. Já u nás poslední čtyři roky vyhrál, teď z tohoto závodu vzejde celkový vítěz a hodně mě to láká.

A jak to bude se sjezdem?
Počítám se čtyřmi svěťáky, chci jet i české poháry. Rád bych se kvalifikoval na mistrovství světa.

Foto: Michal Červený