Trendy XC geometrií v číslech

Vše se neustále vyvíjí a někam posouvá a platí to i o závodních geometriích XC kol. Připravili jsme proto pro vás velice zajímavý srovnávací přehled, ve kterém naleznete i překvapivá zjištění...

Autor: Petr Bureš
Foto: MTBS
Trendy XC geometrií v číslech

Když dnes píšeme o prakticky jakémkoliv novém modelu, většinou alespoň jednou použijeme spojení "progresivní geometrie". Ono v podstatě nelze jinak, protože sami výrobci kladou v nejednom případě na toto slovní spojení nemalý důraz. Toto označení ale není synonymem pro žádný konkrétní etalon, který by univerzálně platil pro všechny, ale spíše se tak dá nazvat určitý trend ve změnách současných geometrií kol. Ty se začaly ve větším měřítku měnit zhruba před 5 lety a to především v závislosti na laborování s jízdními vlastnostmi devětadvacítek.

Co nás čeká na 2019 aneb 7 trendů blízké budoucnosti 

Podíváme-li se dnes na nabídku závodních XC celoodpružených kol, objevíme krásné příklady toho, jakým směrem se nově pojaté geometrie kol ubírají, protože jednotliví výrobci ve velkém začínají představovat druhé generace svých fullů, v rámci kterých přicházejí s novými upravenými geometriemi, které přesně ukazují, jakým směrem se ona progresivita u toho kterého výrobce posouvá.

Společné rysy obecně

Už jste to na MTBS od nás určitě slyšeli mnohokrát, nicméně pro účely tohoto článku to musím zopakovat. Progresivní geometrie je, když se snižuje hlavový úhel, prodlužuje přední rámový trojúhelník a zkracuje zadní stavba. Posledně jmenovaný jev, to jest zkracování zadní stavby, už v podstatě nijak výrazně nepokračuje, protože se v mnoha případech dosáhlo na konstrukční minimum pro dané systémy odpružení v závislosti na použítí stále širších pneumatik. Místo zkracování zadní stavby je ale jasně patrný jiný výrazný posun a to v navyšování sedlového úhlu.

Právě sedlový úhel totiž dost výrazným způsobem dokáže přispět k jízdním vlastnostem kola v prudkých stoupáních, kde ovlivňuje míru komfortu a práci s těžištěm. Právě změna sedlového úhlu z původních dlouho používaných 73° na hodnoty, které dnes běžně překračují 74° a začínají atakovat 75° hranici, nemůže probíhat bez současné změny (prodlužování) hodnoty zvané reach v češtině někdy uváděné jako "dosah", která reprezentuje vodorovnou vzdálenost šlapacího středu od sloupku řízení. tato hodnota je samozřejmě již vázána na jednotlivé velikosti rámů a pro každou z nich je jiná, nicméně pokud se budeme v našem přehledu držet hodnot, platných pro velikost L, tak zjistíme, že jde o několik desítek milimetrů rozdílu mezi jednotlivými modely resp. generacemi modelů a to už se na jízdních vlastnostech může projevit opravdu hodně.

V jednotě je síla

V jednotlivých přehledech budete moci pečlivě studovat rozdíly mezi geometriemi jednotlivých výrobců. Asi by nebylo dobré a z pohledu zákazníků ani zajímavé, kdyby měla všechna kola na vlas stejnou geometrii, protože pak by bylo vlastně jedno jaký bike si pořídíte, protože na všech byste se cítili velmi stejně. Stejně tak nelze říct, že je plošně některá z uvedených geometrií nejlepší, protože někomu vyhovuje lépe, ale stejně tak jinému naopak díky jiným osobním preferencím vyhovovat nebude.

Podobně to platí i o jednotlivých hodnotách geometrie. Dnes nemůžete posuzovat "kvalitu" biku jen podle toho jestli má nejkratší zadní stavbu, jak tomu bylo před pár lety, nebo podle nejdelšího reache, či nejvíc položené hlavové trubky. Výrobci pečlivě zkoušejí různé kombinace těchto hodnot a právě jejich vzájemná souhra dělá celkovou geometrii a charakter toho kterého kola.

Přečteno - 8482x Tagy: xc servis geometrie
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. DoplňkyTEST pláštů #1 - jak je to s jejich rozměry?
    TEST pláštů #1 - jak je to s jejich rozměry?
  2. Výstavy a veletrhyDesignové ceny uděleny v rámci Taipei show
    Designové ceny uděleny v rámci Taipei show
  3. Tech newsNový BMC Fourstroke 2019 s integrovanou teleskopkou
    Nový BMC Fourstroke 2019 s integrovanou teleskopkou
  4. PreviewGiant Anthem 29er 3 - tam, kde se startuje
    Giant Anthem 29er 3 - tam, kde se startuje
  5. PreviewGT Zaskar Carbon Comp
    GT Zaskar Carbon Comp
  6. TechnikaFotogalerie: Lapierre ProRace SAT 629
    Fotogalerie: Lapierre ProRace SAT 629

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #6 jinotaj - vloženo: 15.11.2018 v 17:42:56

    Pěkný článek. A pak tu máme ještě různé offsety vidlic, takže to může udělat jiný jízdní dojem i u kol se stejným hlavovým úhlem.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #5 petan - vloženo: 15.11.2018 v 05:32:31

    odpověď na Jan. — #4 Ano souhlasím, možná je změna geometrie dokonce u více modelů z tohoto seznamu. Vždy jsem bral v úvahu verzi "Slack geometry", pokud byla u výrobce odlišena v datech. U Treku navíc ulítává sedlový úhel proto, že tam berou skutečný úhel sedlovky, který ale neodpovídá faktickému úhlu sedlové trubky v rámu, kdyby se propojil střed a zámek sedla. Pak by byl totiž i u Treku úhel obdobný s ostatními.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #4 Jan. - vloženo: 14.11.2018 v 20:20:24

    U Rocky Mountain a Trek je možnost změnit úhel hlavy a sedlové trubky pomocí přenastavení čepu na vahadle. Pokud člověk rád ladí, rozdíl v úhlech pozná a je to hodně znát. Jinak u Elementa se dá vozit i 100mm vidle.

    1. na tento komentář reaguje petan — #5
    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #3 Žvejk - vloženo: 14.11.2018 v 18:09:35

    odpověď na Honza S. — #2 Určitě pozná, když jsi na hraně možností sedlovky. Já třeba cpu sedlo dopředu jak jen to jde a uhel 73 na celopéru je pro mě nemyslitelný, nebo ano, ale při použití sedlovky s ofsetem plusovým, dopředu...

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #2 Honza S. - vloženo: 14.11.2018 v 16:19:35

    Fakt bych rád poznal jednoho člověka, který pozná rozdíl v sedlovém úhlu 73° a 74°. :-)

    1. na tento komentář reaguje Žvejk — #3
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #1 frontliner - vloženo: 14.11.2018 v 15:46:05

    Super porovnání. Díky.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744