V USA hoří diskuse nad elektrokoly na trailech. Jsou nechtěná

V Moabu, trailovém ráji v Utahu, je na většině tamějších nejoblíbenějších trailů jízda na elektrokole zakázána již od roku 2014. A další místa po Spojených státech se přidávají. Ožehavé téma, kolem kterého se našlapuje velmi zlehka. Jde totiž o byznys.

Jde v zásadě o vyjádření zavedených pravidel, která elektrokolo chápou jako motorové vozidlo, jež jako takové by mělo mít zakázán vjezd na veškeré traily určené k jízdě bez použití motoru. Od zavedení tohoto zákazu jsme svědky ostrých debat jak o samotných horských kolech na elektrický pohon, tak o tom, zda vůbec patří na víceúčelové traily.

Existuje velké množství rozumných argumentů, proč by lidé na elektrokolech měli mít možnost jezdit na stezkách určených pro horská kola. Více kol – byť i třeba těch, kde při šlapání pomáhá motor – znamená spokojenější a zdravější populaci. A elektrokola mají tu moc zpřístupnit horskou cyklistiku nejrůznějším lidem. Ano, jsou tu hendikepovaní lidé, kteří se tak najednou budou moci vydat na traily. Jsou tu také starší lidé či méně fyzicky zdatní horští cyklisté, kteří by jinak třeba ani nevyjeli. Ostatně k točení pedály je pořád nutné určité úsilí a kola, kde k pohybu pomáhá elektřina, se sama vpřed nepohybují, takže pořád jde o skutečný sport. Přesto existuje spousta problémů, kvůli kterým někteří lidé trvají na tom, že elektrokola by neměla mít povolen (či měla mít výslovně zakázán) vjezd na tytéž traily, kde se pohybují cyklisté na kolech takříkajíc na lidský pohon. Na následujících řádcích přinášíme shrnutí nejčastějších důvodů, proč by se elektrokola měla pohybovat mimo traily určené pro horská kola.

Takové značky už můžete potkat na některých trailech slavného Moabu..., Foto: Bikeradar Josh Patterson

Nebezpečná rychlost
Až na výjimky bikeři jezdí stálou rychlostí. Jsou pochopiteně tací, kteří jsou rychlejší, a jiní naopak s rychlostí bojují, většina bajkerů však jezdí relativně stejnou rychlostí. Běžní cyklisté tedy do kopce jezdí pomalu a z kopce rychleji, což ovšem elektrokola zásadně změnila. Vzhledem k tomu, že na nich člověk může jet rychle i v prudkém stoupání, stávají se méně "kompatibilní" s ostatními uživateli trailů, které navíc mohou ohrožovat. Jezdci na elektrokolech jezdí vyšší rychlostí, která může být návyková a vést k bezohlednosti, která byla na mnohých místech již zažita. Vyšší rychlost pak vyžaduje delší brzdění, což zvyšuje nebezpečí nehod. Než navíc člověk získá takovou formu, aby mohl sám bez pomoci motoru jezdit rychle, musí na kole strávit spoustu času a trénovat. Tak se postupně, krok za krokem, naučí kolo ovládat a nakonec je schopen je bez problémů provést i jinak technicky náročným a nepředvídatelným terénem. Pokud kolo dostane motor, pitomci, kteří jezdí bez špetky soudnosti, dostanou možnost jezdit ještě rychleji a ještě dál. Otázkou opravdu je, kdo se se e-bicích do lesa na traily, stezky či turistické pěšiny vydává.

Střet ohledně využití trailu
Je to tak trochu jako povolit vjezd do lesa motorkám: není to úplně dobré pro image celé bajkerské komunity. Naučit ostatní uživatele stezek (turisty, jezdce na koních) respektovat bikery, sami jistě máte zkušenosti, že to zde někdy skřípe a vzájemná tolerance si vyžaduje nemalé úsilí. Rychlejší bikeři sedlající elektrokola by se pak mohli na mnoha místech stát oním pomyslným hřebíčkem do rakve a zpečetit zákaz vstupu do určitých oblastí. Je pravdou, že konflikt ohledně používání stezek je složitá záležitost, a nezkušení cyklisté na strojích disponujících větším výkonem, než svými schopnostmi zvládnou, k dobrému výsledku sporů a diskusí o určitých oblastech zcela jistě nepřispějí. Situaci pak dále komplikuje skutečnost, že spousta "nových cyklistů" může být na štíru se znalostí slušného chování na trailu a pravidla nemusí vůbec ani respektovat. 

Podvádění na Stravě
Mnozí cyklisté na elektrokolech používají aplikaci Strava, ale v záznamech svých jízd neuvádějí, že jeli na elektrokole. Občas je dokonce baví krást titul Král hory (King of the Mountain, KOM) těm nejlepším bikerům, kteří jsou schopni stoupat rychle proto, že jsou fyzicky zdatní. A to je ku... nespravedlnost, protože ti borci, kteří rekordy trhají sami, pouze vlastním přičiněním, jsou o ně tímto způsobem okrádáni a celý tento systém zdravého soupeření je spálen.

Ztraceni v divočině
Elektrokola odvezou do přírody také ty, kteří by se do ní na obyčejném kole třeba vůbec nevydali. To s sebou může nést problémy, jako je nepřipravenost, nevybavenost vhodným oblečením, v některých oblastech pak i nedostatek jídla a pití. Další otázkou je, co se stane, když pak takovému člověku dojde v divočině energie v baterii. V tu chvíli se totiž motorový pomocník na kole stává nevítanou zátěží, která únik z divočiny jen ztěžuje.

V Česku se zatím elektrizace trailů neřeší
Česko elektro-vlna už také dávno zasáhla, ale na trailech zatím příznivci ebiků prozatím příliš k vidění nejsou. Ale jistě se dá očekávat, že to tak dlouho nezůstane. "Zákaz pro elektrokola u nás není, zatím jezdí električky jen velmi zřídka," říká Pavel Horník, provozovatel Rychlebských stezek. "Myslím si, že se to bohužel nedá zakázat - stejně by tam jezdili.  Měli jsme jen opakované incidenty se dvěma elektromotorkářema, kteří měli silné ebajky, na kterých vůbec nešlapali. Opakovaně si na ně stěžovali lidé, že je na stoupáku málem sundali a byli velmi nepříjemní. Měl jsem s nima pak velmi vážnou rozmluvu a vysvětlil jim, že je tu nechceme...." Jak se zdá, tak Pavel přesně vystihuje argumenty amerických kolegů.

"U nás jsem zatím lidi na elekrokolech neviděl, tedy kromě několika testovacích akcí různých značek. Reakce bikerů na elektrokolech byli pozitivní, žádné další reakce jsem nezaznamenal," informuje Petr Vaněk, který stojí za nejnovějším přírůstkem českých trailů v Jedovnici. "Jediné ohrožení možná vidím v tom, že elektrokola, tím jak jsou těžká a mají větší sílu v záběru, mohou více ničit podklad stezek." 

Podobný názor má i Horník. "Samozřejmě, pokud to bude masovější, tak hrozí, že jeden člověk pojede traily víckrát než doposud. Což značí - víc průjezdů - větší opotřebení trailů. Tj.větší náklady na údržbu stezek. Taky by asi začala, hlavně na stoupáku eroze v místech, kde by s normálním kolem nevznikla. Je to proto, že s ebikem bude větší poloměr otáčení a záběr v jiných místech než obvykle. Rozhodně by byly problém silnější ebiky - ty by stoupák mohly ničit. I z důvodu, že by nahoru mohli začít jezdit lidé, kteří tam doteď nejezdili."

Na Rychlebách mají ale poměrně jasno. V elektrokolech svou budoucnot nevidí. "Ebiky jsou naprosto v rozporu s naší filosofií. My tvrdíme, že trail si má každý zasloužit. Argumenty o stáří atd. mi přijdou zcestné. Je přeci spoustu možností, kde můžu jezdit na kole i ve stáří, nebo s holkou. Nevím proč by měli všichni jezdit všude a pořád. Pokud by s tím začali vznikat větší problémy tak bychom to museli dál řešit. Zatím ale doufám ve slušnost a pochopení lidí. Navíc chceme dál stavět spíš těžší traily, pro ty co fakt jezdí. A opravdového bajkera na ebiku si fakt neumím představit," přemýšlí Pavel Horník.

A názor Čemby, respektive jejího předsedy Václava Volrába? "Já osobně se k tomu stavím tak, že jde zkrátka o jiný "sport", dle mého to není mtb, ale e-mtb. Podobně jako běžky a sjezdovky nebo sjezdovky a skialpy. Už v hodně střediscích nemůžeš vyšlapat na skialpech nahoru a pak si sjet sjezdovku, protože z toho zkrátka vlekař nic nemá, takže skialpy jsou tam buď zakázané nebo s podmínkou, že si stejně koupíš permici, přestože jdeš pěšky. U nás tedy nejde o peníze z nějakého vleku, to na trailech neřešíme.. :-) Takže bych to neslučoval do jedné kategorie a případně nemám ani problém, pokud se budou vytvářet jiná pravidla pro pohyb v přírodě na mtb a na e-mtb. To mi přijde jako jediná možná rozumná cesta. Např. ať elektrokola mohou na široké lesní cesty, ale už ne na traily atp. Trochu se i bojím toho, že s významnějším rozšířením elektrokol by se mohlo stát, že odpůrci jízdy na mtb v přírode budou mít jen další argument pro úplný zákaz všech biků. Ale zase nechci slyšet trávu rust.. :-) Zatím je hodně limitujícím faktorem pro významnější rozšíření cena."

Ale jak se zdá, co člověk to názor. "Já rozhodně nejsem odmítavej k novejm trendům. Takhle se vždycky projevovali chroničtí odmítači nejdříve o odpružení, pak o kotoučovkách a nakonec o teleskopkách," říká Dušan Mihalečko, který je spojen s Trutnov Trails. "E-bike je nevyhnutelná budoucnost a kategorie, která se přirozenou cestou rozvíjí a bude rozvíjet. A pár individuí, kteří e-bike neumí ovládat a chovají se na tom jak hovada, není pro mě reprezentativní vzorek. Měl jsem na kempu chlapíka kolem 60 let na elektrokole a byl slušnej, držel basu s ostatníma ve výjezdu a ve sjezdu jel taky úplně stejně jako ostatní, čili je to vždycky jen a jen o lidech. Věřím, že ti borci na silných ekolech, o kterejch mluví Pavel, by se chovali stejně i na běžných kolech, to není o ekolech, ale o jejich myšlení," doplňuje Mihalečko.

"Osobně elektrokola používám na značení trailů pro závody, při natáčení, či na delší výlety po Krkonoších, na který bych se kvůli nedostatku času na trénink už jinak prostě nevydal. V Livignu či v rakouských Alpách se jde cestou značení speciálních tras pro ebiky a je to vyřešený. Lidi, kteří si ty kola koupí, nenaštveš, ale respektuješ a nabídneš jim možnost vyžití. Jestli se na RS bojej, že jim e-biky zničej stoupák, tak není nic lehčího, než jim vyznačit spešl cesty pro výjezd po šotolinách, což borci možná i oceněj. Tam jim to pojede 25 km/h a nebudou nikoho obtěžovat, čili win-win situace. U nás na Trutnov Trails nebudeme nikomu vytvářet restrikce a nadávat za to, že je línej si vyjet za svý. Výjezd bereme jako nutný zlo proto, aby sis moh traily užít, proto to děláme, chcem lidem dělat radost a ne jednu skupinu bikerů vyčleňovat," rozepsal se Dušan. 

"A co teď už můžu prozradit, Krkonoše se taky budou elektrizovat a já to vítám, protože vyjet třeba z Pece na kopec je nadlidskej úkol, a díky ekolům se do přírody dostanou i lidi, kteří by se na vysokohorskou cyklistiku jinak už dávno vykvákli. A mě je jedno, kolik je nahoře najednou lidí, je mi to prostě milejší, než když jich je přehršel v supermarketech. A o to tady jde především. Dát lidem možnost pořádnýho vyžití, protože ze spokojených jedinců se stává spokojenější společnost. A to tady potřebujem především!"

Kdo jednou ebike okusil, ví, že může působit jako návyková droga. Takže sumasumárum, chce to jezdit ohleduplně a se selským rozumem. Odpůrců i příznivců elektrokol bude na světě stále moře a situace se bude zřejmě ještě vyostřovat.

Jaký máte na "problematiku" pohled vy? Vadila by vám elektrokola na našich trailovištích jako Rychlebské stezky, Trutnov Trails, Singltrek pod Smrkem nebo na nových trailech v Jedovnici?

Zdroj: Bikeradar.com, Electricbikereview.com, Redeit.com