Na ikonické 200km trase přes islandské vulkanické pláně obsadil Petr Vakoč po defektu šesté místo, z vítězství se radoval Nor Anton Stensby a Kanaďanka Haley Smith...
Jedinečná islandská krajina, černá lávová pole, brody ledovcových řek a více než šest hodin v sedle. Takový byl letošní ročník gravelového závodu The Rift, který se během několika let zařadil mezi nejvyhledávanější podniky svého druhu na světě. Český šampion na gravelu Petr Vakoč (Factor Racing) tentokrát na loňské třetí místo nenavázal a v konkurenci řady světových specialistů obsadil šestou příčku se ztrátou 8 minut a 32 sekund na vítěze.

Z triumfu se radoval pětadvacetiletý Anton Stensby (FARA) z Norska, který zvládl 200 kilometrů dlouhou trať za 6:16:51 hod. O vítězství rozhodl až ve druhé polovině závodu, kdy si po 115. kilometru vypracoval drobný náskok, který udržel až do cíle. Druhý skončil Rasmus Bøgh Wallin (DEN, PAS Racing) se ztrátou pouhých 20 sekund, třetí místo obsadil Adne Koster (NED, Seka Gravel Team) (+39 s). Před Vakočem dokončili závod ještě Kanaďané Andrew L'Esperance a Julien Gagné, za českým jezdcem pak skončil další z favoritů Mattia De Marchi.

Pozornost poutala také účast hvězd horských kol. Olympijský vítěz a desetinásobný mistr světa Nino Schurter (Scott-SRAM MTB Racing) se na Island vydal společně se svým kamarádem Sebastianem Finim Juulem (Mondraker Factory Racing), s nímž letos absolvoval i Cape Epic. Oba se dlouho drželi v čelní skupině, nakonec však obsadili osmé (Fini) a desáté místo (Schurter).

Rekordman bikových světových pohárů a mistrovství světa Nino Schurter se nevyhnul technickým problémům. „Islandská vysočina je jako z jiné planety. Jel jsem skvělý závod, ale na 145. kilometru přišel defekt a všechno se změnilo v čistý boj o přežití,“ napsal Švýcar na sociálních sítích. Přesto si náročnou islandskou výzvu užil. „Bylo to brutálně těžké, ale stálo to za každý brod i za dvanáct gelů k obědu,“ dodal s nadsázkou.

Mezi ženami se z vítězství radovala Haley Smith (Factor Racing), která po vyrovnaném souboji porazila Italku Ericu Magnaldi (UAE Team ADQ) o jedinou minutu a jednu sekundu. Třetí skončila Američanka Morgan Aguirre.
Petr Vakoč po závodě přiznal, že navzdory šestému místu odjížděl z Islandu spokojený. „The Rift znovu nabídl jeden z nejtěžších, ale zároveň nejkrásnějších závodů, které znám. Od startu se jelo naplno a naše skupina se s každým prudkým stoupáním zmenšovala. Přibližně v polovině závodu nás za vedoucím Mattiou De Marchim spolupracovalo asi dvanáct,“ popsal průběh.

Rozhodující moment přišel zhruba 70 kilometrů před cílem na nejtěžším stoupání, kde se čelní skupina definitivně rozpadla. „Snažil jsem se držet, ale na další útoky už mi nezbyly síly. Pořád jsem ale bojoval alespoň o čtvrté místo,“ uvedl Vakoč.
Necelých padesát kilometrů před cílem navíc udělal chybu ve stopě. „Zvolil jsem špatnou stopu, trefil ostrý kámen a prorazil plášť. Propadl jsem se na sedmé místo, ale dvěma knoty se mi podařilo defekt opravit a pokračovat. Mattia byl asi minutu přede mnou. Nechal jsem na trati úplně všechno, dojel ho a necelé dva kilometry před cílem předjel,“ popsal dramatický závěr.

„Do cíle jsem dorazil úplně vyčerpaný, ale zároveň velmi spokojený, i když jsem svůj cíl – zvítězit v tomhle nádherném závodě – nesplnil. Už teď se těším, až se sem příští rok vrátím,“ dodal český reprezentant.
Letošní ročník se konal poprvé mimo seriál Gravel Earth Series, jehož byl The Rift v předchozích dvou sezonách součástí. Přesto si závod udržel mimořádně kvalitní startovní pole a znovu potvrdil, že jeho renomé nestojí na příslušnosti k žádnému seriálu, ale především na jedinečné kombinaci náročné trasy a neopakovatelné islandské scenérie. V kalendáři Gravel Earth Series jej letos nahradil nový podnik Cuckoo Iceland, zatímco The Rift pokračuje jako nezávislá akce.

Organizátoři navíc letos celý koncept výrazně rozšířili. Vedle vlajkové 200km trasy nabídli také kratší varianty The Crack (60 km) a The Crevasse (140 km), absolutní novinkou pak byla extrémní ultramaratonská výzva The Abyss měřící 330 kilometrů s převýšením 4 600 metrů. Pouze padesát vybraných jezdců se vydalo hluboko do islandského vnitrozemí, kde je čekaly desítky brodů, minimum možností doplnění zásob, orientace výhradně podle GPS a neustálý boj s proměnlivým počasím.
Právě vlajková dvousetkilometrová trať patří k nejnáročnějším gravelovým závodům planety. Z více než 92 procent vede po nezpevněných cestách, závodníci projíždějí lávovými poli, úseky s černým vulkanickým pískem, kamenitými cestami i četnými brody, které často nutí sesednout z kola. Trasa stoupá po úpatí aktivní sopky Hekla, odkud pokračuje přes otevřené náhorní planiny zpět do cíle v Hvolsvölluru. Přestože nastoupá přibližně 2 600 výškových metrů, kombinace technického povrchu, silného větru a rychle se měnícího islandského počasí z ní dělá mimořádně těžkou prověrku vytrvalosti.
Kompletní přehled výsledků The Rift 2026 zde
Vložit komentář