Velký rozhovor o RB s Romanem Bartoszem

Česká společnost RB Romana Bartosze to v posledních letech neměla vůbec jednoduché. Kvůli dramatickému nedostatku hliníkových trubek v době covidu musela výrazně omezit svou produkci, propustit většinu zaměstnanců a to vedlo až k tomu, že se o ní začaly šířit informace, že krachuje a úplně končí.

Dnes to vypadá, že se po několikaleté "odmlce" Roman Bartosz rozhodl opět zvednout hozenou rukavici a nachystat českým patriotům spoustu novinek, které mají společný jmenovatel a to, že jsou komplet vyráběny v Česku. Proběhlo pár rychlých emailů, domluvil se termín a já zajel za Romanem do jeho nového sídla na "pár slov". Výcuc z bezmála tříhodinové návštěvy během které jsme společně uděali hodně zajímavý rozhovor o minulosti současnosti i budoucnosti RB vám nyní předkládám.

Romane, vidím, že RB stále existuje, ale během covidu jakoby se po něm slehla zem a zaslechl jsem dokonce i nějaké zvěsti o tom, že krachujete, Mohl bys to uvézt na pravou míru?

V roce 2020 přišel covid, všichni prodávali jako diví, ale my jsme jeli úplně normálně. Na každý rok jsme objednávali díly, co jsme měli na rámy, které jsme měli skladem. Tehdy jsme se ale navíc stěhovali z Jezdkovic do Opavy, do velké haly, jenže když jsme tam měli začít vyrábět, začal covid a přestal být materiál. Během dvou, tří měsíců jsme prodali všechno, co jsme měli na skladě a konec. Já jsem neměl trubky a pak už ani komponenty, když jsem chtěl objednat u Shimana další várku, tak jsem měl jako relativně malý výrobce smůlu. Jeden den mi řekli, že je dodací lhůta rok a půl, což byla asi tak třikrát delší doba než jak jsme byli do té doby zvyklí. Volám tam druhý den a to už mi řekli, že to bude trvat dva roky.

Co se ti v tu dobu honilo v hlavě? Měl si určitě velké plány, nové prostory, ale místo toho přišla takováto bezmoc?

Nejdřív jsem se snažil hledat alternativní možnosti, kde co sehnat na Tajwanu a v Číně, ale rychle jsem zjistil, že se na tom se nedá moc stavět. Půl roku jsme se na sebe ještě dívali, ale pak jsem bohužel musel propustit všechny lidi, protože to stálo hrozný prachy a materiál furt nebyl. To bylo myslím tehdy v září 2020 a já jsem si říkal, co teď budu dělat dál?

Nakonec to dopadlo tak, že jsem si našel takovou malou dílničku a snažil jsem se dělat alespoň kusovky, na který jsem měl, nebo nějak sehnal materiál. Klasické biky se tehdy úplně zastavily, protože jsme neměli z čeho je stavět. Microshift jsem tam dávat nemohl a Shimano nešlo sehnat. Jediný, kam jsem mohl dát levnější Microshift, byly dětský kola a gravely. Takže jsem chvíli vlastně dělal jen tahle kola a to mi vlastně pomohlo nějak přežít.

Současné sídlo RB ve Svobodných Heřmanicích se nachází nedaleko původního sídla v Jezdkovicích

A s tím tedy zřejmě souviselo i tvoje rozhodnutí prodat tvůj CNC stroj a přejít na úplně jinou technologii výroby rámových dilů, je to tak?

CNCéčko jsme prodali, protože jsme na něm už skoro nic nedělali a hlavně už bylo docela staré a když jsem si to spočítal, tak to vycházelo líp, když si to u někoho objednám než když si to budu dělat sám. Posledního fulla, co jsme dělali před covidem a vyráběli jsme si na něj sami na CNC ty komplikovanější díly, byl tenhle. Ukazuje mi Roman Bartosz do vedlejší mísnosti, kde parkuje trio celoodpružených testovaček a pokračuje. Ono to nevypadá, ale je na tom hodně frézovaných dílů, nejenom patky, a vahadlo ale i spodní i horní uchycení zadní stavby, držák tlumiče, adaptér na kotoučovku, ukazuje na jednotlivé díly, které doslova svítily na ručně broušeném stříbrném rámu.

Konec frézování a přechod k novým technologiím

Rozumím, ale většina z toho na gravelu ani na klasickém rámu není, takže asi chápu, že nebylo úplně potřeba dál živit CNC stroj, ale přeci jenom i těch pár drobných dílů jako jsou patky nebo středy si prostě nějak vyrobit musel, takže si musel mít nějaký "plán B"?

Samozřejmě, alternativ je hodně. Ty ale potřebuješ, aby to bylo jednak pevný, ale i lehký a sériovost výroby musí odpovídat naším potřebám. A v tom je výkovek hodně omezený, protože kromě toho, že u výkovku nedosáhneš takové přesnosti, neumíš bez následného opracování docílit tak tenkých stěn a tím pádem nízké hmotnosti a sériovost se blíží tisícům, aby se zaplatily formy. Proto jsme zvolili přesné lití- metodou vytavitelných modelů, což je to nejpřesnější lití, které existuje. To si pamatuju ještě z motorek, když jsem dělal v Čezetě, tam se takhle lily třeba koncovky předních vidlic. Ve výsledku je to je to stejně variabilní jako 3d tisk kovů, pevnostně srovnatelné s vytvrzenou  6061. Říkalo se tomu litý dural.

Pár modelů konkrétních dílů vyjetých z 3D tiskárny mi Roman ukazuje a je z nich patrné, čím vyplňonal čas v době, kdy nebylo do čeho píchnout. Možná to mnohé z vás překvapí, ale Roman Bartosz usilovně vymýšlel a ladil výrobu jednotlivých komponentů pro svou vlastní odpruženou vidlici, jejíž funkční první prototyp mi v zápětí rovněž ukazuje na dalším, tentokráte dětském 26" testbiku a pokračuje.

Pro děti nepotřebuješ zdaleka takové zdvihy ani průměry a tuhost. Používám tady jenom třicítkové vnitřní nohy a 100 mm širokou 15mm přední osu spolu se stovkovým zdvihem. Fouká se to zespoda, uvnitř je plovoucí pístek jako v tlumiči. Tlumení se nastavuje zezhora a je šikovně zakrytováno malým plastíkem, protože to jednou nastavíš a nepotřebuješ, aby s tím někdopak točil během jízdy.

Tady vidíš tu litou horní korunku, do ní jsou pak nalisované ty vnější nohy vidlice.

Dívám se na krásnou ukázku české strojařiny a v duchu si vzpomenu na exkurzi produktů německé značky Intend, která nabízí podobné ovšem dospělácké modely frézovaných vidlic za částky, blížící se cenovkám běžného, slušně vybaveného biku. A nedá mi se Romana nezeptat jak má pořešenu ekonomiku výroby téhle vidlice?

Vůbec nemám ambice konkurovat Intendu v jeho cenové kategorii. Kdybych to musel komplikovaně frézovat, jako to dělají oni, vycházelo by to cenově asi dost podobně. Ušklíbne se, jenže já to právě frézovat nechci a tím pádem se dostávám na úplně jiný čísla. Má to akorát jeden háček, musím toho vyrábět tisíce a mít na to odbyt. Odlévaná korunka a koncovky vidlice se dají snadno modifikovat a ve výsledku chci sice začít s dětskou specifikací vidlic pro 26" a 27,5" kola, ale česem počítám i s většími dospěláckými modely, ale musí to jít postupně.

Začal jsem tu vidlici kreslit ještě dřív, než s tím ti Němci vyjeli. Bylo to vlastně během toho covidu, kdy jsem neměl do čeho píchnout, usměje se a pokračuje v popisování toho, jak měl nejprve navržený jiný systém tlumení, který ale nefungoval ideálně a tak ho musel kompletně přepracovat na klasické provedení, kdy je v jedné noze vzduchové pružení a ve druhé noze olejové tlumení. Jednotlivé komponenty se budou vyrábět na několika místech, ale výsledná kompletace bude tady u nás.

Testovali jsme třeba několik dodavatelů těch kluzných pouzder, teď tam máme rakouský, ale ve finále jsme našli kvalitnější vyráběný na Tajwanu za poloviční cenu. Na vzorky a prototypy si tiskneme sami na 3D tiskárně z plastu, ale v sérii to budou plastové výlisky anebo cnc obráběné kovové díly, ukazuje mi Roman na stole rozložené komponenty z 3D tiskárny vnitřku vidlice.

Teď nás čekají nějaké testy ve zkušebně, a finální doladění a pak se může začít plánovat výroba první série vidlic. Mým cílem je domluvit se na OEM dodávkách vidlic přímo do výroby. Fabrik, co u nás i v okolních státech montujou kola je hodně a dražší dětský kola na který by se mohla dávat kvalitní lehká vidlice rozhodně existují a není jich málo. Uvidíme jak to dopadne. Uzavírá Roman povídání o nové vidlici.

O elektrice a tápání fullů

Romane, RB a elektrokola. Ty jsi ještě před covidem, pokud si dobře pamatuju, nabízel jeden elektrobike. Mělo to takovej specifickej částečně příhradovej rám s Shimano STEPS pohonem, do kterýho se daly dát i dvě baterky. Na svou dobu hodně "jiné elektrokolo", ale co zákazníci, byly na to? A jak to tehdy vlastně dopadlo prodejně?

Ten ebike byl neprodejný. Stavěl jsem to pro Jirku Hejníka a tehdy se to navrhovalo tak, aby tam bylo co nejnižší těžiště a blížilo se to geometrií motorce, takže se posunula baterka těsně nad motor a taky to mělo co největší průchodnost pro široký pluskový pláště vzadu. Vyrobilo se toho tehdy třicet, čtyřicet kusů, ale byl tam problém v tom, že jak na tom rámu bylo hodně frézovaní, tak vyskočily náklady na jeho výrobu. Tehdy se normální elekrokolo na Shimanu prodávalo kolem 60-80 tisíc, ale my jsme to potřebovali prodávat za 110 tisíc a to bylo i pro ty motorkáře, pro který to bylo vlastně navržený, strašně moc peněz. Takže, když nám pak ta kola zůstala viset, tak jsme to nabídli nakonec za těch 80 tisíc a to pak už zmizlo celkem rychle. Poslední kusy jsme doprodali někdy kolem covidu, ale další várku už jsme pak neudělali, protože se to nevyplácelo dělat.

OK, tomu rozumím, dělat to za náklady nemělo smysl, ale nebyla nějaká jiná cesta?

Jezdil jsem tehdy po výstavách a poptával různý pohony. Zvažoval jsem třeba ten první silnej pohon od TQ, jenže pak najednou přišel Haibike, skoupil většinu produkce a začal to prezentovat jak svůj vlastní středový pohon. Jediná značka, která ho ještě tehdy dostala byla myslím M1 Spitzing.

V souvislosti s elektrokoly tě Romane nikdy nenapadlo, že by ses vrátil ke své integrované převodovce a nějak ji zaintegroval do nového ebiku? Jestli se nepletu, tak nakonec zůstal jen jeden Revoluzer s tou převodovkou, který jsi věnoval Národnímu technickému muzeu v Praze?

Ano, Revoluzer je jen jeden jedinej a je v technickým. Tam bylo nereálné to vyrábět, protože by se do toho musel nacpat takovej pytel peněz, že by to nikdo nezaplatil. Ale stejně věřím, že to jednou přijde. Dneska už by to bylo daleko jednodušší to vyrobit, díky těm krokovejm motorům a elektronice, která tenkrát nebyla.

Ono třeba Pinion už dneska nabízí elektromotor s integrovanou převodovkou, takže na kole pak nemusíš mít vůbec přehazovačku ani kazetu a můžeš tam mít klidně řemen, čistý řešení, který je ale o něco větší a o kilo těžší, než běžné středové elektrophony. 

Jo, to je cesta, na co budeš cpát výrobcům komponentů další prachy, když už máš motor a skříň, tak je rozumné tam nacpat i jednoduchou převodovku. Mít to všechno v jednom blízko těžiště je ideální. Já jsem to loni jako novinku u Pinionu poptával, jestli mi to dodají, ale oni to nechtějí dodávat všem a vybírají si nejenom podle toho, kolik vezměš kusů, ale i podle toho, jestli máš tu "správnou krev" a seš "dostatečně kvalitní" výrobce.

Úplný výběrový řízení, kdy se tě ptají jak drahá stavíš kola, jaké máš jméno atp. Prostě když nejsi Němec, a neděláš karbonový rámy za 200 tis., tak to nedostaneš. Poslali nám sice cenovou nabídku, ale tím to skončilo.

Pak jsem ještě byl u Maxonu, což jsou docela drahý Švýcaři, ale mají hezkej kompaktní malej motor, něco jako Fazua, ale tam jsem vnímal, že 50-100 sad pro ně není zajímavý číslo, že jsou zvyklí pracovat s výrazně většíma objednávkama. Takže uvidíme jak to bude s elektrem. Něco mám vymyšlený s tím odlejváním, ale nejdřív chci dodělat ty rozdělaný fully a teprve pak se možná vrhnu na elektro.

Já se teda vrátím k těm fullům. Těsně před covidem jsem to vnímal tak, že jako firma trochu přešlapujete na místě. Co se týká celoodpružených biků. Z původních jednočepových Monsterů a Dragsterů se nejprve přešlo na jednočep s takovým tím s tlumičem uchyceným napevno k zadní stavbě a pak najednou vyjely Bandity s virtuálem, který ale úplně popíraly všechno jednočepové, co si do té doby měl a propagoval na předchozích modelech. Tehdy vyvolal ten virtuál docela velké haló, ale po Banditech si pak přešel nakonec ke klasickýmu čtyřčepu, proč? To se virtuál neosvědčil?

Víš jak to tehdy bylo? My jsme nejprve dělali ty jednočepy, ale po nich přišlo IQ, takový ten jednoduchý full pro krosáky, ale ve výsledku to byl, když se na to zpětně dívám, nejprodávanější model všech dob. Lidi totiž nechtěj kupovat sjezďáky a endura, těch jsme prodali pár kusů, ale tím se neuživíš. Když musíš živit techniku a lidi, tak musíš mít co prodávat minimálně po stovkách kusů a ne po jednotkách nebo desítkách. Takže proto jsem se vrátil ke čtyřčepu, protože to byl jednoduchej bike, kterej připomínal tvarem IQ, ale měl moderní geometrii.

V té době jsme začínali také s prvníma silničkama "ala gravel". Tehdy jsme tam dávali nějaký 36ky pláště od Rubeny, širší se do toho rámu a vidlice nevlezly a osazovali na to první generací Shimano 105 sady s kotoučovkama. Nemělo to tehdy ještě flatmount ale klasický postmount uchycení, ale to se taky docela chytlo a dneska jsou gravely jednou z hlavních hybných sil v cyklistice, prodávají se hodně dobře a mě vlastně taky pomohly částečně nějak přežít.

O tom co už je i o tom co se chystá

Koukám, že už tu máš teď zase celkem dost materiálu. Znamená to, že se RB vrací do doby, kdy vyrábělo vyšší stovky rámů ročně?

Dneska mám kompletně připravený materiál na 300 kol. To znamená, že mám hotový ty litý patky a připravený kompletně i sady trubek a k nim i Shimano a další komponenty, které na to půjdou osadit.

Všechno to jsou zatím hardtaily a gravely, ale současně chci doladit i tu vidlici a nakreslenej už mám úplně nový full. Mám tady teď dva lidi se kterýma to pomalu zase rozjíždíme. Denně se svaří, když to máš komplet nachystané, tak pět rámů. Nechal jsem si tady jen to nejnutnější co potřebuju pro výrobu, to znamená jednoduchou frézu pro přípravu konců trubek a svářečky, plus pár dalších historických, ale stále funkčních strojů, ukazuje mi Roman v podlouhlé místnosti, která slouží dnes jako hlavní výrobní prostory RB na další frézy a soustruh stojící v rohu.

Máme tu ale také svou vlastní lakovnu, kterou jsme měli vždycky a samozřejmě tu mám i vlastní pec na tepelnou úpravu rámů, bez které by to také nešlo dělat. To vše je v další místnosti, kde stojí také novotou zářící velká, z hliníku svařená ochlazovací vana na rámy po tepelné úpravě.

Mezi fyzickým rozhovorem a jeho zpracováním uplynulo několik měsíců a tak jsme mezi tím už měli možnost vidět a představit v podstatě všechny nové rámy kol, které jsou již postaveny na nových odlévaných komponentech, namísto těch frézovaných. Pokud by vás zajímalo více konkrétních informací a obrázků, tady je trojice článků, která vznikla na přelomu podzimu a zimy:

RB HTR - návrat ke kořenům?

RB RX Team - štěrkolet pro patrioty

RB CR Team - klasika v novém balení

Romane, nemůžu se tě nezeptat na nové fully. Ty už si zmínil, že poslední generace fullů, kterou jsi měl nachystanou doplatila na covid a nedostupnost materiálu. Nějaké informace a fotky tehdy proběhly sítěmi a i u nás jsme nástřel informací, které jsme tehdy různě pozbírali také vydali, ale Rozumím tomu dobře, že práce na tomhle modelu z roku 2021 už dál nepokračují a znamená to, že bude nový full na úplně jiné bází?

RB chystá novou generaci celopér pro 2021

Na novém fullu pracuju už docela dlouho a mám v hlavě dvě varianty. Láká mě verze celoodpruženého gravelu, která by pracovala s minimálním zdvihem někde kolem čtyř centimetrů a ta druhá verze je naopak vysokozdvihový bikeparkový full na hranici enduro a DH biku.

To myslíš vážně - celoodpružený gravel? Já jsem jejich velkým příznivcem, ale pokaždé když o nějakém píšu a chválím jak funguje, tak dostanu strašnou čočku za to, že gravel má být jednoduchý a levný a toto je přesně pravý opak toho, co lidi od gravelu chtějí.

V gravelu jsou podle mě dvě cesty, který pojedou současně. Jedna je závodní gravel. To budou karbonový rámy, pevný tuhý vidlice, sportovní geometrie a užší pláště. A pak běžný "funn gravely", který mají pohodlnou geometrii a jsou buď hliníkový za 40 nebo karbonový za 80 tisíc.. U nich se tolik neřeší hmotnost, ale hlavně komfort a cena. No a co když bych jim já nabídnul hliníkový gravel s touhle mou vlastní odpruženou upsidedown vidlicí a odpruženým zadkem někde kolem padesáti tisíc?

Odpružení bych musel řešit samozřejmě úplně jinak. Už mám v šuplíku nějaký návrhy. Líbil by se mi na to celkem plovoucí střed, který měl kdysi 80 mm zdvih a mě by ale tady stačila jen polovina, takže ten pohyb středu by byl úplně zanedbatelný, fungovalo by to jenom při jízdě v sedě, jakmile by se na tom člověk postavil a potřeboval by silově dupat do kopce, bylo by to tuhý a vnímal bys to jako pevný rám. Ideální dneska pro flákací gravel kolo. Směje se Roman a já si v duchu říkám, že tohle je přesně ten jeho vizionářský pohled konstruktéra na kategorii kol, která dnes patří k tomu, co roste a o co je zájem napříč širokou škálou modelů i cenových relací. Navíc v době 3D tisku a nových technologií, kterých se v RB evidentně nebojí, spíše naopak, je daleko jednodušší a především rychlejší zhmotňovat své vize a dávat jim reálnou podobu.

Dobře, ale chápu to dobře, že gravel full teď není úplně prioritou a tou je pro tebe nový celoodpružený bike?

Jasně, nového fulla už mám kompletně nakresleného a bude to úplně něco jiného, než jsme doteď měli. U něj počítám také s tím, že na něm bude hodně specifických odlévaných dílů, ale bude to highpivot s velkým zdvihem, protože tahle konstrukce má právě u vyšších zdvihů jen samé plusy. Jestli to půjde všechno dobře, chtěl bych to přes zimu kompletně dotáhnout, abych měl co nejdřív hotový první testovací prototyp a mohlo se koncem února začít testovat a ladit detaily.

Mezi tím vývoj aktuálního stavu, stejně jako v případě hotových hardtailů, poskočil a v mailu mi minulý týden přistály fotky fullu, ve verzi sestavení prvního modelu vytištěného na 3D tiskárně. Je z nich jasně patrné, že půjde o mullet s poměrně hodně vysoko položeným hlavním čepem a návrat jednočepového zavěšení s velkým (dlouhým) přepákováním tlumiče a velkým průměrem hlavní i pomocné napínací kladky. Na první pohled hodně schopný enduro bike.

Nový Full má skoro DHčkový zadní zdvih a enduro předek. Vpředu by to mělo skousnout 160-180mm vidlice. Dozadu neuvažuju s velkým 29" kolem, zdvih je vzadu opravdu obrovský, uvidíme jak se to bude chovat. Nechal jsem se trochu inspirovat u motokrosu kde mají často vzadu více zdvihu než vepředu, zatímco v MTB to bývá spíš obráceně.

Sám jsem zvědavý, co na to řeknou rideři. Kdyby to bylo blbě tak vzadu uberu. Koncipoval jsem to jako bikeparkovou záležitost, pokud se systém osvědčí, přidáme i něco "krotšího" s nižšími zdvihy. Uzavírá Roman Bartosz kapitolu představování nejbližších plánů s tím, že prozrazuje, že do března by chtěl mít funkční první prototyp a pak se uvidí, jak dlouho se bude testovat a jesti se bude muset něco výrazně upravovat, nebo nikoli.

Pokud jste si tedy mysleli, že RB zkrachovalo, jste na velkém omylu. Momentálně se opět celkem intenzivně pracuje na velkém návratu napříč několika kategoriemi kol a těšit se můžete opět i na hodně specifické originální modely, kterými se RB v minulosti už tolikrát proslavilo a ukázalo, že není nad šikovné české ručičky.

Romane díky, že sis na mě udělal čas, a těším se na nový full i další biky se kterými přijdeš a budeme je moci pořádně otestovat. Ať se ti daří ve všem co si prozradil, že plánuješ a zase někdy ahoj.

Také děkuju a vzhůru k lepším zítřkům :-)

Fotogalerie