Lapierre Pro Race 929 TEST

Stále více se u nás zabydluje francouzská značka Lapierre, jež navíc dokáže uspokojit šíří své nabídky snad všechny kategorie cyklistů od silničářů až po sjezdaře. A to i na nejvyšší profesionální úrovni. Z nabídky tohoto francouzského „lahůdkářství“ jsme tentokrát ochutnali nejvyšší karbonový hardtail na devětadvacítkách, jenž nese plný název Pro Race 929. Pod sebou má dva skromněji vybavené sourozence na hliníkových rámech.

Kvalita a smysl pro detail
Do testu přebírám již sestavené a zajeté kolo. Na první pohled všechny jeho křivky vybízejí k nasednutí. Design stroje je atraktivní a celek perfektně sladěný, ať už sledujeme bílou, modrou, nebo černou linii, tak vše na první pohled dává smysl.

Karbonový rám je vyroben technologií tube to tube a umožňuje spojování karbonových trubek různého profilu, čímž se docílí tuhosti i pohodlí právě na těch místech, kde je to potřeba.

Samozřejmostí jsou očividná opatření vedoucí ke zvýšení tuhosti: rozšířená hlavová trubka ve spodní části, její masivní napojení na horní a spodní rouru i zesílená oblast kolem středu. Pozornost na sebe nutně poutá zadní stavba ze subtilních vzpěr proměnlivého, čtyřhranného průměru a esovitého prohnutí. Vzpěry plynule vycházejí z hlavního rámového trojúhelníku a vzadu jsou pomocí šroubů napojeny na eloxované patky.

Vzadu taktéž obdivuji čistou linii krátkého a prohnutého monostaye, jenž na výšku poskytuje svým tvarem dostatek místa pro průchod bahnem obaleného zadního kola (o dostatku prostoru pro plášť do šířky už se ale tolik hovořit nedá – neumím si představit, že by vzadu neškrtal širší než 2,2 palcový plášť s mohutnějším vzorkem…).

Zmíněné modře eloxované patky vypadají na kole šmrncovně, ovšem ještě hlubší smysl dávají, když si všimneme objímky pod sedlem a rovněž objímek na vnitřní straně gripů – vše ve stejném odstínu. Je zkrátka vidět, že designéři si dali záležet na tom, aby kolo mělo hlavu i patu a detaily dohromady tvořily celek. Když už však nalepili pěknou a decentní plastovou ochranu na zadní šavli pod řetězem, mohli si dát stejnou práci s ochranou spodní roury v místech, kam většinou míří odletující kameny.