Martin Stošek o sezóně, gravelu i plánech do budoucna

Martin Stošek (Canyon Sidi) je v současnosti českou jedničkou v maratonu a uplynulý víkend přidal do svého výčtu úspěchů další velký zářez - uplynulý víkend v Itálii ovládl evropský gravelový šampionát. Co si o nové disciplíně myslí, vidí v ní svou budoucnost a jaké má plány na nadcházející sezónu? Vše se dozvíte v rozhovoru níže.

Svůj první velký dres Martin nevybojoval v maratonu, který je jeho disciplínou, ale na gravelu

Martine, vrátím se ještě k evropskému šampionátu, s čím jsi do závodu šel?
Říkal jsem si, že kdyby mi to sedlo, mohlo by to být dobrý. Když jsem ale viděl startovku, tak jsem věděl, že možnost na výsledek je. Na lajně jsem si pak říkal, že chci být určitě do tří. Věděl jsem, že jedním z favoritů byl Lukas Baum a s ním jsem schopen jet, a navíc jsem věděl, že bude chtít jet od startu. Těžko se to odhadovalo, nezávodím s nimi každý víkend, ale věřil jsem si. Nevěděl jsem, jestli tam někdo nebude opravdu odstřelený, například Gianni Vermeersch z Belgie, ale nikdo takový tam nebyl. Od startu jsme do toho ale šli jako bikeři a po dvou okruzích už jsem si věřil.

Trať ti seděla?
Profilem to byly biky, nějaké metry tam byly. Nebylo to nějak hodně technické, ale profil byl pro bikery dobrej. Rozhodně lepší než mistrovství světa v Belgii. To bylo něco úplně jiného. Stejně jsem ale měl průměr 33 km/h. Gravelové kolo jede dobře, oproti horskému strašně dobře stoupá, po rovině to letí, ale naopak z kopce jede člověk krokem oproti biku.

Na čem jsi jel?
Jel jsem na kole Canyon Grail, sada Shimano Ultegra 50x34. Pláště jsem vezl nejširší, co se vešly do rámu - 45 mm Schwalbe G-One RS. Mají hladký běhoun, po stranách je vzorek a je to nejhladší guma, kterou máme. Šel jsem trochu do risku, před závodem to ještě klouzalo, ale nakonec se to vyplatilo. 

Na kolik jsi foukal?
Foukal jsem na 2,3 baru.

A jaký je tvůj dojem ze závodu?
Výhodou teď na mistrovství Evropy bylo, že se jelo v Itálii. Úroveň to mělo moc pěknou, a navíc to bylo v centru města na pěkném místě. I diváci přišli, a navíc byla i trať dobře zabezpečená. Působilo to jako velké závody. Ohlasy byly super, proběhlo to i velkými médii, takže za mě nadšení. Neřadím to sice tak vysoko, mám jiné ambice, ale do budoucna je to super. Prvním mistrem Evropy na gravelu je Jasper Stuyven a druhým jsem já. 

Martin Stošek se v cíli objímá se svým týmovým mechanikem Robertem Novotným

Budeš se gravelu v budoucnu účastnit víc?
Určitě bych chtěl dres mistra Evropy někde vyvézt. Něco určitě plánuju, zatím ale řeším, jak to bude na příští rok, protože to s týmem nevypadá příznivě na další rok. Vše se ukáže v následujících týdnech. Podle toho se pak bude odvíjet i program. Cílem jsou ale maratony a doplňkově budu jezdit gravel. Jsem ale rád, že jsem si vyzkoušel, že mi to jde, a kdyby se to jednou obrátilo tak, že by se jezdily gravely a maraton byl v ústraní, tak vím, na čem jsem.

Příští rok se jede světový šampionát na gravelu v Nice ve Francii a má to být hodně těžká trať...
Už jsem to řešil s Petrem Vakočem, ale možná to bude až moc těžké, asi to bude vyloženě na vrchaře. Uvidíme.

Jak bude vypadat nadcházející sezóna?
Jak jsem již říkal, maratony jsou nadále prioritou. V plánu je samozřejmě Cape Epic a další velké závody jako mistrovství světa a Evropy. Ať už budu v jakémkoli týmu, Epic určitě jedu. Potom to bude klasika, vypadá to, že se bude nějakým způsobem rozvíjet Epic Series - takže 4Islands, Andorra Epic a Swiss Epic a jednorázovky jako Dolomiti Superbike, Hero Dolomiti.

Nyní máš volno?
Ano, teď mám volno, venčím pejska, takže pohoda. 14 dní úplná pauza, možná tři týdny. Jedu teď na svatbu Marcovi do Švýcarska (Stutzmannovi, týmovému kolegovi, pozn. red.). Na to se těším. Jinak budu navštěvovat rodinu, dám si nějaké dobré jídlo a tak.