Po sobotním závodě žen, v němž si svůj druhý gravelový titul vybojovala legendární Marianne Vos, patřila neděle na mistrovství světa v australském Nannupu mužům. Na 144 kilometrů dlouhé trati s převýšením 3 700 metrů se o duhovém dresu rozhodovalo až v samotném závěru. Dramatický souboj plný útoků, stíhání a pádů nakonec vyústil ve sprint čtyřčlenné skupiny, z něhož vyšel vítězně Dán Magnus Bak Klaris. Výraznou postavou závodu byl také český reprezentant Martin Stošek, který dojel sedmý, pouhých osm sekund za vítězem.

Osm sekund. Tak málo dělilo Martina Stoška od vítěze mistrovství světa v gravelu v australském Nannupu. Český šampion a člen španělské stáje Buff BH přitom nebyl jen jedním z jezdců, kteří se v závěru snažili udržet s nejlepšími. Byl to právě on, kdo v jednom z posledních těžkých stoupání rozjel útok, který mohl rozhodnout o medailích.

Nakonec z toho bylo sedmé místo. Výsledek, který může při pohledu na minimální odstupy trochu mrzet, ale také potvrzuje, že Stošek patří mezi absolutní světovou špičku nejen v MTB maratonu, ale také na gravelu.

„Na bednu to samozřejmě mohlo být, ale taky to mohlo dopadnout hůř. V tom úplně posledním kopci, když odskočili ve čtyřech, už jsem měl křeče. Fakt jsem neměl nohy, bylo to úplné maximum,“ přiznal Stošek po závodě.

„Radši jsem si řekl, že pojedu svoje tempo s Keeganem Swensonem, než abych úplně vybouchnul. Doufal jsem, že třeba ještě budou před cílem taktizovat a podaří se nám je dojet. Nakonec se to nestalo.“

Stošek rozjel rozhodující útok. Únik ale nevyšel

Závod na náročné australské trati s více než 3 700 nastoupanými metry se začal lámat přibližně 25 kilometrů před cílem. Do té doby strávili dlouhé desítky kilometrů v úniku nejprve tři a později dva závodníci – Rakušan Lukas Pöstlberger a Nizozemec Peter Schulting. Jejich více než minutový náskok ale hlavní skupina v závěrečných kopcích zlikvidovala.

Výrazně se na tom podílel právě Stošek, který v jednom z posledních více než tříkilometrových stoupání zaútočil. Přidali se k němu oba Dánové Mads Würtz Schmidt a Magnus Bak Klaris a Brit Connor Swift. Čtveřice si rychle vytvořila náskok přibližně 25 sekund, jenže pronásledovatelé v čele s Florianem Vermeerschem dokázali ve sjezdu ztrátu smazat.

„Myslím, že jsem to udělal dobře. Zkusil jsem zaútočit, rozjeli jsme skupinu nějakých dvacet kilometrů před cílem a odjeli. Byl to relativně nadějný únik, ale bohužel to nevyšlo. Na druhou stranu jsem rád, že jsem bojoval, že jsem něco zkusil a byl aktivní,“ hodnotil Stošek.

V posledním stoupání, zhruba šest kilometrů před cílem, přišel další útok. Tentokrát jej zahájil Würtz Schmidt. Dán následně havaroval prakticky na stejném místě, kde o den dříve spadla Němka Rosa Klöser při souboji s Marianne Vos o ženský titul.

Přesto se dokázal vrátit do vedoucí čtveřice, která nakonec dorazila do cíle společně. Stošek se Swensonem ji ještě stíhali, ale na posledních kilometrech už nedokázali mezeru zlikvidovat.

„Ty kopce nejsou dost dlouhé, aby se udělaly velké rozdíly“

Přestože profil australského šampionátu vypadal na papíře mimořádně náročně, Stošek upozornil na jeden důležitý detail. Gravelový závod se totiž jede úplně jinak než MTB maraton.

„Když jsem tu trať viděl, říkal jsem si, že je hodně kopcovitá. Jenže na gravelu to strašně odsýpá. Ty kopce nejsou tak prudké a terén hodně odvaluje. Na tréninku má člověk pocit, že pojede kopec deset minut, ale v závodě ho přehoupne mnohem rychleji.“

Právě to podle něj komplikovalo pokusy o rozhodující únik. „Rozdíly se sice udělají, ale pak se to zase sjede v pasážích na větru. Nikomu se nechce moc tahat, takže je to pořád hodně taktické.“

Stošek přitom věřil, že může zajet dobrý výsledek. A právě proto byl před startem nezvykle nervózní. „Dobře jsem se vyspal, cítil jsem se připravený, ale byl jsem hodně nervózní. Tušil jsem, že by z toho mohl být dobrý výsledek. Nohy jsem měl opravdu hodně dobré.“

Širší pláště? „Ve sjezdech jsem hodně ztrácel“

Jedním z nejzajímavějších postřehů českého reprezentanta bylo hodnocení techniky. Stošek otevřeně přiznal, že jeho vybavení nebylo pro australskou trať úplně ideální.

„Bylo by potřeba mít širší gumy. Myslím, že jsem hodně ztrácel ve sjezdech. Jel jsem opatrně, protože už jsem letos měl tolik defektů, že jsem ten závod opravdu chtěl dojet.“

Podle Stoška by širší pláště znamenaly nejen větší jistotu v technických pasážích, ale také menší únavu. „Kdyby člověk jel na padesátkách nebo na bikových gumách, jako většina ostatních, bylo by to pohodlnější, líp by to odvalovalo a člověk by si víc odpočinul.“

Český závodník ovšem připomněl, že jako člen profesionální stáje nemá při výběru materiálu úplně volné ruce. „Tohle je věc, kterou já neovlivním. Jezdím na tom, jaký materiál dostanu. Myslím, že jsem z toho vytěžil maximum.“

Právě bezproblémový průběh závodu pro něj byl důležitý. Na letošním mistrovství Evropy v belgickém Houffalize totiž po dvou defektech obsadil třinácté místo. Před dvěma lety přitom dokázal evropský gravelový šampionát vyhrát.

„Jsem rád, že jsem neměl žádný defekt, že jsem se nezrakvil a že jsem byl dobře připravený. Když už jsem absolvoval celou tu cestu a přípravu, jsem rád, že to takhle dopadlo.“

Sedmé místo? „Myslím, že se to počítá“

Stošek už letos ukázal výbornou formu šestým místem na mistrovství světa v MTB maratonu. Sedmá příčka z gravelového šampionátu je dalším potvrzením jeho schopnosti konkurovat nejlepším závodníkům světa napříč disciplínami.

„Bylo to moje první mistrovství světa v gravelu. Nejsem úplně specialista. Samozřejmě jedna placka by byla krásná, ale jestli člověk dojede čtvrtý, pátý nebo sedmý, tak už to není takový rozdíl.“

Závěrečné hodnocení přesto vyznělo jednoznačně pozitivně. „Jsem ze závodu spokojený. Udělal jsem všechno, co jsem mohl. Myslím, že umístění v první desítce, navíc při tak malých rozdílech, je hodně důležitý výsledek. A tím, že byl přímý přenos, mohli to vidět lidé doma i v zahraničí.“

A na závěr naznačil, že gravel bude v jeho programu hrát stále významnější roli. „O to víc se těším na další sezonu, kdy těch gravelů bude víc,“ rozloučil se Stošek před zítřejčí cestou domů za svou rodinou.

Bez Allemana a Vakoče. Pomoc dorazila až z Brisbane

Cesta za sedmým místem nebyla jednoduchá ani po organizační stránce. Stošek totiž do Austrálie odcestoval bez svých týmových kolegů. Belgičan Wout Alleman se zranil a Petr Vakoč onemocněl.

„Byl jsem na to sám. Neměl jsem tam ani týmového parťáka, ani nikoho z nároďáku. O to víc si myslím, že jsem udělal maximum,“ uvedl.

Zajištění podpory na trati se tak muselo řešit individuálně. Nakonec pomohly kontakty týmové fyzioterapeutky a také bývalý cyklista Jakub Novák, kamarád Petra Vakoče žijící na druhé straně Austrálie, který kvůli závodu přiletěl až z Brisbane. „Nakonec tím, že Vaky nemohl jet, pomáhal taky na občerstvovačce. Takže support jsem měl doslova hvězdný a zvládli jsme to, kolo bylo připravené a všechno jsme si dokázali obstarat.“

Stošek zároveň ocenil pomoc české reprezentace, která přispěla na cestovní náklady. „Jsem rád, že nás reprezentace podpořila a zaplatila nám letenky. To byla samozřejmě velká výhoda. Spousta lidí tady byla úplně za svoje. Z mýho týmu Buff BH taky nakonec nikdo nejel, takže za tuhle pomoc jsem opravdu rád.“

Bak Klaris překvapil i sám sebe. Swift už viděl duhový dres

Zatímco Stošek hodnotil závod s uspokojením, ale bez medaile, o světovém titulu rozhodl sprint čtyř závodníků. Nejrychlejší byl Magnus Bak Klaris, který přitom sám přiznal, že sprint obvykle není jeho nejsilnější stránkou.

„Normálně nemám moc dobrý sprint. Snažil jsem se vsadit na to správné zadní kolo a jeho se držet a měl jsem trochu štěstí, jak Connor Swift rozjel závěr. Poslední kilometr jsem se prakticky jen vezl za ním a pak mi zbylo ještě trochu sil na závěrečné zrychlení,“ popsal vítěz.

Druhý Florian Vermeersch, obhájce loňského titulu, uznal kvality nového šampiona. „Myslím, že jsem zajel téměř perfektní závod. Ve sprintu jsem udělal malou chybu, ale vítěz si titul zasloužil. Byl celý den nesmírně silný.“

Belgičan, který si celý šampionát hradil z vlastních zdrojů, protože Belgičané své reprezentanty nepodpořili, přiznal, že v kopcích musel proti lehčím soupeřům šetřit síly a jet vlastní tempo. Právě díky tomu se dokázal vrátit do čela a bojovat o vítězství.

Největší zklamání prožíval bronzový Connor Swift, který v závěru rozjel sprint a chvíli už věřil, že si jede pro titul. „Do poslední zatáčky jsem najel první a měl jsem pocit, že jedu opravdu rychle. Už jsem viděl ten velký duhový dres nad cílem a říkal si, že to dokážu. Jenže asi 50 metrů před cílem mi prostě došly síly.“

Brit tak musel přijmout další bronzovou medaili. A duhový dres bude zkoušet získat znovu příští rok. A to bude velmi zajímavé, protože světový šampionát se poprvé v historii bude konat v rámci multicyklistického MS ve Francii...

Výsledky MS gravel 2026 - muži Elite - Nannup, Austrálie
1. Magnus Bak Klaris (DEN)  4:09:05 hod.
2. Florian Vermeersch (BEL)  +0:00
3. Connor Swift (GBR) +0:00
4. Mads Würtz Schmidt (DEN) +0:00
5. Paul Voss (GER) +0:07
6. Keegan Swenson (USA) +0:07
7. Martin Stošek (CZE) +0:08
8. Stan Dewulf (BEL) +0:40
9. Matthew Beers (RSA) +0:42
10. Peter Schulting (NED) +1:22
...
62. Tomáš Kalojíros +47:00 min.

Kompletní výsledky zde

• 11. 10. 2026
• Gravel
• Foto: @uci, @nannupgravel2026 a @swpix.com