Merida slaví padesátku

Teprve příchod horských kol startuje vlastní značku

Vše se začalo pomalu měnit v osmdesátých letech s příchodem horských kol, která Merida začala vyrábět hned na počátku osmdesátých let. Samozřejmě, že nešlo o horská kola tak jako je známe dnes, ale o první vlaštovky, které se vyznačovaly převody 3x6 a na svou dobu širokými terénními plášti a rovnými řídítky.

Mnozí to neví, ale Merida stála v podstatě i u zrodu jízdních kol Specialized. Zatímco v jejích továrnách na Tchaj-wanu vznikaly první rámy pro americké značky, mladý Mike Sinyard jezdil po Evropě a sbíral zkušenosti a posléze začal nejprve s výrobou plášťů, aby mohl o pár let později světu představit svůj první horský bike a to v roce 1981. Jmenoval se Stumpjumper a již tehdy tak vzniklo nerozlučné partnerství mezi dvěma značkami, které se až o mnoho let později změnilo v ještě užší obchodní propojení. Ale nepředbíhejme.

Osmdesáté roky přinesly Meridě mnoho především výrobních zkušeností. Společnost se sice stále profilovala především jako OEM výrobce, který vyrábí kola pod označením jiných značek, nicméně zisk investovaný do nových výrobních prostředků znamenal posupné navyšování výrobních kapacit, provozních zisků ale také ambicí posunout se blíž k původnímu záměru zakladatele firmy, kterým bylo vyrábět vlastní kvalitní kola.

Jedním z milníků v historii Meridy se tak stává rok 1988, kdy Ike Tseng oficiálně zakládá vlastní značku jízdních kol Merida. Neznamená to, však že by firma přestala vyrábět jízdní kola pro své stávající partnery a jiné renomované značky. Naopak, výrobní kapacity i nadále rostly a zakázky se jen hrnuly, ale aby mohl Ike Tseng začít s vlastní značkou, musel svým americkým partnerům slíbit, že svá kola Merida nebude prodávat ve Spojených státech amerických.

Jako správný obchodník, který si byl dobře vědom toho, že jeho úspěch do velké míry závisí na amerických značkách, pro které vyráběl stovky tisíc kol, Ike Tseng s touto podmínkou souhlasil a své plány s Meridou se tak rozhodnul směrovat na evropský trh, kterého se dohoda na omezení prodejů v USA nikterak nedotýkala.

První obchodní zastoupení Meridy v Evropě vzniklo již v roce 1988 a to pro Norsko. Následovalo zastoupení v Německu, Švýcarsku a Československu. Zajímavý průběh měl vývoj značky v Německu. Úspěch na německém trhu většinou zajistí také úspěch na ostatních evropských trzích, proto je zde velmi důležité pro výrobce uspět. Německý distributor byl jedním z prvních v Evropě a prodej na tamním trhu rychle rostl a značka si začala získávat dobré jméno.

Reklama v odborném časopise Bike Peloton z ledna roku 1993

Problém však nastal, když se německý zástupce začal orientovat na velkou síť sportovního řetězce. Německý distributor kvůli tomu začal navrhovat speciální levnější a hůře vybavené modely pouze pro tuto síť. Mezi tím se však v okolních zemích prodávaly standardní, lépe vybavené modely. Zatímco v ostatních zemích prodeje a pozice značky Merida stoupaly, v Německu obchodní výsledky postupně upadaly a značka Merida zde získávala nálepku levné podřadné supermarketové značky. Situace nakonec dospěla tak daleko, že muselo na konci dekády dojít ke zrušení tehdejšího zastoupení Meridy v Německu a změně distributora, což byl, jak se později ukázalo, velmi důležitý mezník v historii značky.

Devadesáté roky byly ale pro Meridu důležité nejenom obchodně ale také technologicky a finančně. Neustálý růst poptávky po výrobních kapacitách a navyšování výroby vedou Meridu v roce 1992 k zásadnímu kroku, kterým je její vstup na burzu. Jedná se tehdy o vůbec prvního výrobce jízdních kol na Tchaj-wanu, který se objevuje na burze. To samozřejmě přináší určité povinnosti k novým investorům, ale také posouvá investiční možnosti firmy, které jak jinak Ike Tseng směřuje jako konstruktér do nových moderních technologií.

Dalším veledůležitým rokem z obchodního pohledu je pro Meridu rok 2001. V něm Merida získává údajně za 30 mil. dolarů minoritní podíl ve společnosti Specialized, pro kterou vyrábí většinu kol. Díky této transakci si tak fakticky zajišťuje podíl na americkém trhu, ačkoli zde stále nemůže prodávat svou vlastní značku Merida.

Technologické inovace

Z dnešního pohledu je to možná poněkud úsměvné, ale věděli jste, že Merida představila svůj první elektrobike již v roce 1995? Tehdy šlo pochopitelně o produkt předurčený k dopravě, nicméně vybavený středovým pohonem a na svou dobu značně futuristickým rámem.

Jen o rok později, v roce 1996, zavádí Merida do výroby nové svařovací roboty, které mají sloužit jako sofistikovaná pomoc stávajícím svářečům.

Merida několik let pracovala na zdokonalení technologií svařování hliníku metodou tig-welding ve výrobě jízdních kol. Dlouho byly tyto metody klíčovým výrobním prvkem a daly název jedné z nejdéle používaných platforem MTB - MATTS (Aluminium Tig-welding Technology System).

Ike Tseng se stává lídrem tchaj-wanského cykloprůmyslu. V letech 1997 až 2003 působí jako předseda Tchaj-wanské asociace vývozců jízdních kol a patří k několika málo lidem, kteří se zasloužili o vybudování skvělé pověsti Tchaj-wanu co se týká výroby špičkových jízdních kol.

Ačkoli z dnešního pohledu mohou být vzpomínky na první hořčíkové rámy zkaleny jejich častějším praskáním, v globálním měřítku šlo o velký posun. Merida začala s produkcí magnesiových rámů v roce 1998 a postupem času se tyto rámy podařilo etablovat na špičce výrobního sortimentu značky a to především díky záhy vzniknuvšímu továrnímu týmu. Magnesium se stalo během několika dalších dekád samozřejmou součástí hliníkových slitin, které se používají dodnes při stavbě rámů, ale také dalších komponentů.