Martin Stošek (Buff-BH Team) a Kristýna Zemanová (VIF Cycling Team) ovládli republikový šampionát v gravelu, který poprvé hostil Bedřichov na dosud nepoznané trati...
Martin Stošek (Buff-BH Team) se rozhodl, že nechce před závody řešit dress code a přemýšlet, jaký dres si vezme, a tak dva týdny po titulu v maratonu přidal i výhru v šampionátu na gravelu. Před jeho výkonem museli soupeři smeknout. Mezi ženami roli jasné favoritky potvrdila Kristýna Zemanová (VIF Cycling Team), která si na prakticky domácí trati splnila další ze svých cílů.
Rauchfuss, Rauchfuss, Stošek, Vakoč a zase Stošek. Takovou podobu má vládnoucí dynastie českého gravelu.
Elitní muži vyrazili jako první v 10 hodin z místa, odkud vybíhá běžkařská Jizerská 50. Přestože je čekalo 115 kilometrů s 1 600 metry převýšení, opřeli se do toho, jako kdyby na ně čekala jen svižná padesátka. Vždyť trasa také napomáhala silničářům. Na okruhu ležel jen jeden technicky náročný úsek, zbytek vedl hlavně po velmi rychlých cestách, kde se vyplatilo jet ve skupině.

Hned první kolo s proklamovaným výjezdem na Rozmezí vytřídilo dvanáctku závodníků, kteří zůstali ve hře o mistrovský dres. Ve druhém kole se výběr zúžil na pouhou šestici kandidátů. To už si rozhodující útok chystal budoucí mistr Stošek. Pole roztrhal v nejdelším a nejobtížnějším výjezdu na trati od přehrady Josefův Důl. „Jel excelentně,“ komentoval jeho jízdu v cíli čtvrtý Petr Vakoč (Factor Racing).

„Útok jsem si už chystal včera, myslím, že to bylo všem jasný, že rozhodující bude nejdelší a nejtěžší výjezd. Byl jsem aktivní od začátku. Jel jsem tam už v prvním a druhém kole, nakonec to prasklo až ve třetím, kdy už byla znát únava. Takhle se rozdíl dělá snáz než na začátku závodu, kdy jsou všichni čerství a namotivovaní,“ vysvětloval v cíli vítěz Stošek.

Za ním se zformovala stíhací skupina, ve které měl hned dvojí zastoupení silniční tým Kasper-Crypto4Me. Michael Boroš ani Jakub Ťoupalík ale nejsou v terénu žádní zelenáči. Boroš je osminásobným mistrem Česka v cyklokrosu. Ťoupalík se proslavil jako třiadvacítkář, když málem vyhrál MS v cyklokrosu. Bohužel pro něj se ale přepočítal o jedno kolo, začal slavit předčasně a dojel druhý. Silničáře doplnil hlavní favorit a obhájce Petr Vakoč. Stíhání ale bylo marné.

„V posledním kopci Martin Stošek odjel hned odspodu. Věděl jsem, že bude těžký ho sjet, přestože jsme spolupracovali. Nevzdávali jsme naději, že se tam vrátíme,“ líčil Vakoč.
Stošek na čele situaci kontroloval. „Hodně se mi ulevilo, když jsem vyjel na poslední kopec před stadionem. Věděl jsem, že už to asi dám a závěr si budu moci užít. Chtěl jsem se vyvarovat toho, abychom museli v tom posledním sjezdu závodit, protože by to mohlo být nebezpečné,“ podotkl Stošek.

„Nechci snižovat svůj titul před dvěma lety, ale tady už to kvůli charakteru trati přilákalo hodně kvalitních silničářů. Věděl jsem, že to bude hodně těžký, ani jsem si nevěřil, že to půjde takhle udělat, protože týmová taktika tady mohla hrát roli, ale jsem velmi rád, že se rozhodlo na výkon. Už od poloviny závodu bylo vidět, že vepředu zůstali závodníci, co na to mají nejvíc fyzicky. Byl to spravedlivý závod, a ne taktický. Za mě jako bajkera a závodníka na gravelu jsem rád, že se mi povedlo vyhrát, protože můžu ukázat, že úroveň, na které jezdíme, není zase tak špatná,“ hodnotil vítěz Stošek.

Právě na zmiňovanou záludnost sjezdu od rozcestí U Buku na stadion, který v zimě leckdy trápí rozjeté běžkaře, doplatil i Vakoč. „V posledních 3 kilometrech jsem zkusil dvakrát zaútočit, ale nedokázal jsem se zbavit kluků z Kasperu. V posledních dvou kilometrech Bory (Boroš) nastoupil. Já jsem po něm šel, pak přes Ťoupyho. V tom závěrečném sjezdu nastala nebezpečná situace, že tam byla motorka a závodník dojetej o kolo. Já jsem jel opatrněji poslední zatáčku. Bory se dostal pode mě a vyvezl mě. Tam jsem přišel o pódium,“ popisoval klíčový moment jezdec Factor Racing, který skončil čtvrtý.
Naopak „krypťákům“ závěr vyšel skvěle. „Vaky nás zkusil v posledním kopci, tam jsem byl už na limitu. Z toho zkusil nastoupit Bory a bylo pro nás výhodou, že jsme byli dva na jednoho. Do posledního sjezdu jsem najel první a Bory Vakyho skočil v zatáčce. Porazit Vakyho se počítá,“ pochvaloval si Ťoupalík.

Mezi ženami je seznam královen gravelu následující: Flašarová, Hladíková a třikrát Zemanová.
Kristýna Zemanová si mezi ženami nepřipustila problémy a závod vyhrála o téměř tři minuty. „Rozhodla jsem se, že pojedu hned od startu sama, a kluci junioři nastavili hodně vysoké tempo, a tak se s nimi nedalo jet. Jak se zvětšila mezera, mohla jsem se soustředit na závod s chlapama. Jelikož to mám kousek od baráku, tak jsem věděla, do čeho jdu, a bylo to krásný.

Na tenhle závod jsem s trenérem cílila, po mistrovství republiky na silnici jsem měla i volno, odpočinula jsem si u moře a mohla se soustředit na trénink na gravelu. Baví mě to více než silnice, je to blíž k cyklokrosu, jezdím to na stejným kole a všechny závody si užívám,“ prozradila trojnásobná mistryně republiky na gravelu.
O stříbro se tvrdě závodilo a přetahovaly se o něj Jitka Čábelická (Cabtech Racing Team) a Karla Nováková (VIF Eleven Head Cyklolive). Na druhé místo z Jabkenic navázala zkušená bajkerka Čábelická, byť na trati to byla pořádná přetahovaná.
„Jizerky znám, a tak jsem věděla, do čeho jdu. Trasa byla strašně rychlá, líbilo by se mi, kdyby tam bylo více technických pasáží jako před Mariánskou horou. Když se člověk dostane na Knajpu, tak je skupina znát a nedá se tam odjet.

Rozhodla jsem závod za přehradou v posledním asfaltovém stoupání. Karla byla dost silná a v rychlých pasážích jsem chytala díry. Odjela mi na chatě Věčného mlčení, pak se to rozjelo, takže to byl i super trénink,“ vypověděla druhá žena, která si stříbro navíc vyjela na ocelovém rámu.
„Pavel (manžel) se obětoval, půjčil mi svoje kolo, které musel z poloviny rozebrat,“ pochválila Jitka.
Mezi juniory si to o výhru rozdali týmoví parťáci z Brilon Racing Team MB David Svoboda a Antonín John. Interní duel vyhrál Svoboda. „Závod na gravelu jsem jel podruhé v životě, vloni v Jabkenicích to bylo moje poprvé. Odjeli jsme hned v prvním kole v nejtěžším kopci na Rozmezí. Celou dobu jsme se střídali a dojížděli chlapy, s nimiž jsme mohli taky střídat. Rozhodl jsem v posledním mírném stoupání od přehrady Černá Nisa,“ pověděl vítěz. Třetí místo bral Ondřej Podhaiský (TJ Auto Škoda MB).

Mezi juniorkami byla suverénní Michaela Jiroutková (VIF Cycling Development). Její čas by mezi ženami stačil na čtvrté místo a nezastavil ji ani nevhodný set-up stroje. „Myslela jsem si, že se to pojede déle, jely jsme rychle. Navíc mám těžké převody, takže od přehrady nahoru po šotolině to podkluzovalo, ale po asfaltu a panelech to letělo rychle,“ uvedla v cíli vítězka.

Kompletní výsedky najdete ZDE:
Vložit komentář