TEST: Canyon Neuron AL - nejmladší hliníkový full

Jedna z hlavních jarních novinek německé značky Canyon tentokráte nezacílila na fanatické karbonáře ani gramhoniče, ale na opačnou sortu - úplně normální bikery, kterým stačí univerzální celoodpružený hliníkový trailbike se zdvihem, který bude schopný tak akorát obsloužit jak dlouhý klidný švih či výlet, tak i občas nějaké to zábavnější zařádění si na "domácím" trailu nebo v některém z vybudovaných center.

Zkrátka a dobře. Dneska bude řeč o dostupnější hliníkové alternativě modelu Neuron, který tu je s námi ve své karbonové verzi už nějakou dobu, ale adekvátní hliníkové alternativy se dočkal teprve letos.

Canyon v tomto případě neudělal nic jiného, než že zaúkoloval své konstruktéry, aby připravili takovou kombinaci tvarovaných trubek a plechů, která co možná nejvěrněji kopíruje svůj karbonový vzor. Ostatně úplně stejně to dnes dělá většina výrobců, tedy pokud ještě vůbec hliníkové rámy v rámci dané modelové řady nabízejí.

První ohledání rámu ukazuje, že si konstruktéři a prohýbači trubek dali opravdu hodně záležet s tím, aby rám co nejvěrněji připomínal svůj dražší vzor. Pravdou je, že tady všude vidíte naturální housenky svárů tak, jak se svářečům podařily vytvořit. Ani náznak nějakého zabrušování, nebo kitování. Zejména opravdu dlouhý svár u sedlové trubky, který ji spojuje se zpevňovacím trojúhelníkem, občas není na milimetr pravidelný, ale i o tom to je a rozhodně to nepůsobí nijak ošklivě.

Oproti předchozí generaci je změn opravdu hodně, ale jednou z nejhlavnějších je nový tvar vahadla a vidličky propojující ho s tlumičem. Ti vnímavější asi poznamenají, že se i celý tlumič přesunul ze svislé polohy do téměř vodorovné pod horní rámovkou; ano, máte samozřejmě pravdu. Cílem bylo údajně vylepšit tuhost systému odpružení potažmo celého rámu a změnila se mírně také kinematika a s ní i pozice zadního čepu, který se po vzoru novějších modelů přesunul o kousek výš nad úroveň osy zadního kola.

Mimochodem, přeskládáním toho všeho se docílilo mimo jiné i daleko většího prostoru pro umístění košíku na láhev, což byla také bolístka předchozí generace.

Boost středové osy tady nikoho nepřekvapí stejně tak jako závitové BSA středové složení. Kabeláž je tažená vnitřkem spodní rámovky, žádné oplastované prolisy spodní rámovky jako je to u jiných modelů. Preference jednopřevodníku je samozřejmost stejně tak jako automatické počítání s osazením teleskopické sedlovky.

Testovaná výbavička

Na test tohoto hliníkového nováčka jsme spolu s kolegou z Vela vyrazili těsně před uzavřením hranic do španěské Barcelony. Pravda, nebylo to jenom kvůli hliníkovému Neuronu, program zahrnoval uvedení ještě několika dalších modelů a testování jednoho hodně nabušeného endurka, ale jeden den nám společníka dělal i tenhle hliníkový bike a to v černé nejvyšší specifikaci označené sedmičkou.

Dneska je to s těmi hliníky ale pěkně ošemetné. V mnoha případech je totiž výrobci mají v nabídce jen jako nutné "levné" zlo, které sice má slušná prodejní čísla, ale novinářům se na test většinou dávají daleko sofistikovanější karbonové modely s výbavou řádově dražší.

No nic, sám se osobně rozhodně nikdy nevyhýbám ani možnosti zkusit si takovýto typ biku. Přimhouřit sice musím oči nad zvolenou výbavou opravdu často, ale na druhou stranu je dobré vědět a zažít pocit i z něčeho jiného než S-Worksů a jim podobných voňavek. Canyonu se nemůže upřít jedno. I když jde o dostupné hliníkové modely, opravdu se snaží na ně neosazovat úplně aušusové komponenty, které známe dnes i z daleko dražších kol renomovaných značek.

Tak například odpružení. Tady je to o základním, ale stále kvalitou i materiály velice slušném Foxu. Vpředu pumpuje 34 Rhythm, vzadu pak Float DPS Performance. Celek pak doplňuje ještě OEM teleskopka s oblíbenou rozvaklanou páčkou, kterou já osobně sice nemusím, ale jinak vlastní funkce sedlovky, alespoň na novém kole, byla absolutně bez připomínek.

Asi nejslabším místem je tu mix komponentů starajících se o pohon a brzdy. Tady musím říct, že Canyonu docela zazlívám kamufláž s GX přehazovačkou, která má za cíl jediné; skrýt absenci jakýchkoli dalších GX komponentů. Páčka i kazeta jsou totiž z podřadné sady NX, která je jednak poměrně těžká a jednak má redukovaný rozsah jen 11-50z. Plastová řadící páčka připomíná svou přesností houbu a o brzdách Shimano MT401 bych raději také pomlčel, protože zejména ze začátku testu s nimi zastavit kolo byla docela fuška. Kliky Truvativ Stylo s ocelovým třiceti zubovým ringem tak co do funkce asi vadily nejméně, i když ocelový převodník nějaký ten gram na váze určitě také přidává.

Zajímavým překvapením tady byla zapletená kola. Žádné noname OEM ale slušné Race Face AR25/AR30 ráfky zapletené do Shimano levnějších nábojů a obuté do domácích Continental Mountain King III v rozměru 29x2,3". Sice to není žádné superlite combo, ale na danou cenovou kategorii rozhodně vyšší průměr, spíš top.

Jinak musím říct, že gripy pohodlné, řídítka bez problémů a na sedle Selle Italia X-Base se dalo celý den také vydržet celkem bez problémů.

Kolo jsem měl připravené ve velikosti L a bez pedálů jsem ho po testu navážil na 14,36 kg. Holt devětadvacítkový hliníkový full s teleskopkou na dvanáct nedostaneš ani náhodou...

Jízdní vlastnosti

Už jsou to zhruba dva měsíce, co jsme měli možnost naposledy vycestovat na zahraniční presslaunch. Na přelomu února a března jsme tehdy prožili pár hodně intenzivních dní, během kterých jsme měli možnost otestovat dvě novinky od německého Canyonu a jednou z nich byl právě tento hliníkový full.

Hoši z Canyonu naší skupině testování naplánovali zajímavě. První den jsme totiž strávili na enduro ebicích, na kterých nás proháněli krkolomnými výjezdy i sjezdy. Během necelých čtyř hodin jsme první den nastoupali cca 1600 výškových metrů. No jo, ale druhý den už to bylo kompletně za své, navíc po bohatém nočním programu...

Přesedlat z endura na trailbike mi obvykle nedělá problémy ani jedním směrem. Navíc naši průvodci nás předem uklidňovali, že se nemusíme obávat, že bychom museli jezdit stejné kolmé výjezdy jako předchozí den a nelhali. Na kopec jsme se ale nějak dostat museli a tak nás čekal půlhodinový výšlap na hřeben po jedné z místních prašných dopravních tepen, během kterého byl čas nejenom na důkladné prověření funkce zadní stavby, ale také sem tam na nějaké to panorama pod námi se rozpostírající Barcelony.

Nohy řádně protažené z předchozího dne překvapivě poslouchaly a s rostoucí teplotou vzduchu se dostávaly do tempa. Oproti předchozímu dni jsme nastoupali zhruba polovinu výškových metrů, ale padlo na to minimálně stejné množství kalorií. Absence motoru byla znát.

Chytrou léčkou, kterou na nás organizátoři Canyonu schválně nachystali bylo, že předmětem našeho druhého testovacího dne nebyl karbonový lehoučký topmodel dané modelové řady, ale hliníkový full, který doplňuje již dříve představenou karbonovou nabídku stejnojmenného modelu. Takže jsme nemuseli být ve stresu kvůli velkému rozdílu hmotností, nebo v šoku jak pod námi bike excelentně akcejeruje.

První překvapení nás čekalo hned při setupu testovacích kol, kdy jsem do tlumiče musel nabouchat o dost vyšší tlak než je běžné. Přiložená tabulka doporučených hodnot tlaků nešla ignorovat, kdybych nechal v tlumiči obligátních 200-220 psi, ocitl bych se na velké houpačce a já přitom potřeboval nějaký rozumný 20-25% sag s ohledem na profil plánovaného hřebenu, který jsem znal z předchozího dne :-).

Hned první nasednutí a rozjezd na Neuronu okamžitě potvrdil typickou DNA této značky, připadá mi totiž relativně krátké a zbytečně X-Country vratké. Jasně, částečně za to mohou ještě doznívající vjemy z enduro motorky, které se nám vryly pod kůži během předchozího dne, ale stejně si neodpustím rýpnutí, že trailové modely už by dnes mohly mít přeci jenom plošně nižší hlavový úhel než 67,5°, a nebo možnost si ho alespoň nastavit.

Vyšší pozice řídítek a menší délka rámu přispívají k pohodlnému posezu na kole a to byl evidentně cíl. Tady nemá jít o bike pro skalního závodníka, který potřebuje hned od začátku zalehnout a dupat. Tady dostáváte něco úplně jiného. Na kochání se okolní přírodou zejména v horních otevřenějších pasážích rozhodně chválím a stejně tak i celkem hodně slušné stoupací ambice. Příkladná je zde tuhost rámu. Nové vahadlo a umístění tlumiče se na tom zřejmě podílejí lví měrou, jak avizovali konstruktéři na prezentaci. Jenomže bezmála 14,5 kg hmotnost biku vás prostě k nějaké extra závodní vrchařské poloze nepustí - "gravitaci nevočůráš" :-).

Jak čas ubíhá a my se různě houpáme na kopcích tu nahoru, tu zase dolů, dostávám Neurona stále víc do ruky. Nacházím pozici za řídítky takovou, abych ani v kamenitých sjezdech netrpěl mořskou nemocí a nový trail s množtvím kamenitých pasáží i klopených zatáček si dokonce tak užívám, že chvilkami zapomínám na kritiku geometrie ze začátku. Chce to být důsledný, řízení mít na rovných úsecích v paži a nedávat biku prostor pro jeho vlastní přemýšlení. On se vám odvděčí opravdu snadným naklápěním do zatáček a rychlými přechody mezi nimi.

130 mm zdvihu je v této kategorii naprosto dostačujících. Musíte s nimi pracovat zodpovědně a nečekat, že pod vámi bike požere nějaké dvoumetrové dropy. Vyhlazení kořenových lesních pasáží zvládne naprosto v klidu a strávit na něm celý den nebo dva není žádný problém. Přiznám se, že jsem trochu bojoval s účinností osazených brzd, které zpočátku připomínaly cantilevery ve sněhu, to znamená, že byť jsem plnou silou stlačoval jejich páky, kolo téměř nezpomalovalo. V průběhu dne se to sice dost zlepšilo, ale hovořit o nějakém jistém účinku, bych si rozhodně netroufal ani v okamžiku odpoledního vracení biků do depa.

Druhý postřeh, který jsem si ale potvrdil také až v depu, týkající se tohoto biku, je ten, že eLko je na hranici svých možností směrem k mé 189 cm vysoké postavě. Velikost XL bych si pochvaloval víc především proto, že je o dost delší při zachování nízko položeného těžiště.

Drobné výtky k obrovské vůli ovládací páčky teleskopky, či naopak ztuha polohovatelné sedlovky v rámu i při úplně povolené sedlové objímce asi také mohou zaznít, na druhou stranu tady musíme brát ohled na to, že jde bike za polovinu ceny karbonových modelů a je tedy logické, že náročnější zákazník musí sem tam přimhouřit oko.

Závěrem

Musím říct, že má něco do sebe občas otestovat i dostupnější model a nevozit se stále jen na prémiovkách za mnohdy stovky tisíc. Canyon sice stále patří mezi dostupnější značky na trhu, ale už se nesnaží za každou cenu bojovat dramaticky nižší cenou, ale spíš lepšími výbavami.

V případě nového hliníkového Neurona se mu podařilo stejně jako v několika ostatních případech postavit opravdu zajímavý hliníkový rám, který jako by z oka vypadl jeho karbonovým sourozencům, jen v jeho případě dostanete slitinu se spoustou housenek a nevykrvácíte na něm několikaleté úspory.

Odpružení tady odvádí slušnou práci. Ostatně, co by za to někteří jiní dali, kdyby za podobné peníze mohli nabízet kompletní Fox podvozek?

Canyon přidáním tohoto modelu do svého katalogu udělal logický krok. K novému karbonovému Neuronu totiž doposud jako levnější hliníkovou alternativu nabízel pouze předešlou hliníkovou generaci tohoto rámu a ta už začínala být tak nějak pomalu out. Tvarově shodná alternativa, ovšem za výrazně nižší peníze, tak dokáže udělat opravdu hodně radosti všem, kteří se spokojí s o něco vyšší hmotností, ale chtějí ověřený fungující rám se spoustou moderních detailů.

Náš testbike nyní Canyon nabízí za 60 899,- Kč, nicméně základní model na Rock Shoxu Judy a plnohodnotném dvanáctkovém Shimanu vychází pouze na 47 699,- Kč a to je cena, ke které se za podobného fulla jen tak někdo nepřiblíží. Mimochodem, závěrem jsem si nechal ještě jednu takovou libůstku, kterou nám na prezentaci ukázali a to tu, že Canyon tenhle model umí dodat také v dětském provedení a to jako velikost XS na 27,5" kolech za 39 699,- Kč. Takže junior může mít stejné kolo jako vy už zhruba od 13 let.

Kompletní informace o všech Neuronech najdete na lokalizovaných stránkách výobce www.canyon.com.

Fotogalerie