TEST: Garminů Edge 25 a 520

Vývoj navigačních cyklocomputerů jde neustále mílovými kroky vpřed a Garmin je bezesporu hlavním tvůrcem tohoto segmentu, ačkoliv se k němu v poslední době přidalo poměrně dost firem majících s GPS rozsáhlé zkušenosti zejména na poli automobilových navigací. S nadsázkou lze ale stále říct, že právě Garmin je o pár let napřed. Je to nejenom díky obrovským zkušenostem v tomto segmentu, ale také díky tomu, že jeho aktuální nabídka sportovních přístrojů pokrývá téměř všechny myslitelné sportovní aktivity, které se místy prolínají a jindy naopak vyžadují zcela odlišný přístup k měření, vyhodnocování či ukládání dat.

Garmin je dnes schopen nabídnout cyklistům mnoho zařízení od velkých navigací řady Edge 1000 až po kompaktní minicomputery dvojkové řady či hodinek dosahujících ještě menších rozměrů. Ne každý dnes chce vozit na řídítkách velké navigace s třípalcovým displejem, které nabídnou podrobné mapové podklady. Naopak roste poptávka po minicomputerech, které jsou ale schopny část svých funkcí nabídnout prostřednictvím snadného spárování s mobilními telefony a to je přesně případ dnešního testu.

Malej a ještě menší

Podíváte-li se do aktuální nabídky Garminu, tak zjistíte, že pokud hledáte klasický typ malého "řídítkového" computeru, nabídne vám Garmin základní modely buď dvojkové nebo pětkové řady. My jsme do testu dostali konkrétně nejlepší základní variantu Edge 25 HR (vpravo) a spolu s ní nejnabušenější variantu Edge 520 Bundle Premium (vlevo).

V obou případech jde o počítače s ANT+ a Bluetooth, to znamená, že k nim lze připojit jak nejnovější bezdrátová čidla kadence a rychlosti, tak hrudní pásy měřící srdeční tep. Tepáky byly v obou případech k computerům přibaleny, čidla byla součástí pouze u pětsetdvacítky, nicméně k pětadvacítce se dají přikoupit.

Nejzásadnějším rozdílem u obou přístrojů je jejich velikost. Zatímco Edge 25 je opravdu minicomputer (40x42x17 mm) s poměrně velkým skoro čtvercovým monochromatickým matrickým displejem (128x160pix), tak Edge 520 je výrazně větší (73x49x21 mm) a displej má obdélníkový (200x265pix) na výšku a navíc barevný. Přesto si o obou computerech troufám tvrdit, že jde o poměrně malá zařízení, která bez problémů umístíte i na hodně zaplněná expediční řídítka.

Co se týká hmotnosti, tak tam musíte počítat s 25 gramy u Edge 25 a s 60 gramy u většího Edge 520, plus pochopitelně hmotnost gumiček a držáčků, kterými se rozhodnete zařízení k řídítkům připevňovat. Garmin v tomto ohledu dodává k oběma computerům sériově základní bajonetové uchycení, které lze připevnit jak na řídítka, tak na představec a v případě pětsetdvacítky dostanete také silničářsou objímku, která vystrčí computer doprostřed před řídítka, takže kvůli jeho čtení nebudete muset zbytečně ohýbat hlavu.

Jelikož ani v jednom z případů nedostanete dotykový displej, budete muset vzít za vděk ovládacími tlačítky. Těch budete mít k dispozici poměrně dost. U modelu 520 celkem sedm u pětadvacítky vám budou stačit čtyři. Ve všech případech jde o vystouplá snadno nahmatatelná tlačítka, jejichž stisk je rozpoznatelný i přes dlouhoprstou rukavici, navíc je možné jejich stisk avizovat i zvukovým signálem, který pokud si nastavíte, časem pravděpodobně zase vypnete, protože vás bude zejména při častějším používání spíše obtěžovat svým výrazným tónem.

Chytrej a chytřejší

Postavíte-li si vedle sebe modely 25 a 520, zjistíte, že jsou si v mnohém podobné a liší se krom velikosti a způsobu zobrazování jen v několika zásadních věcech. A těmi rozdílnými věcmi jsou zejména práce se Strava segmenty, možnost ovládání dalších zařízení Garmin, jako jsou blikačky, nebo radar, kompatibilita s Di2 elektronickým řazením od Shimana, nebo měření teploty a tlaku. Výrazně se od sebe liší pak také použité displeje, a to jak svou velikostí, rozlišením, tak schopností zobrazovat barvy. Naopak oba dva přístroje třeba umí notifikace příchozích SMS, nebo volání, pokud si je spárujete se svým mobilním telefonem, což je sympatická vlastnost, kterou ještě nedávno neuměly ani nejdražší přístroje v nabídce.

Nechci zde popisovat veškeré technické nuance obou dvou přístrojů, protože byste ještě pár méně důležitých určitě našli, nicméně kompletní porovnání nabízí samotný Garmin na svých stránkách.

Chytrolíni v praxi

Každý z nás má jiná očekávání a jiné požadavky na elektroniku, kterou si s sebou bere na kolo. Tyto dva přístroje jsou v podstatě pro podobnou cílovou skupinu, která netouží po tom, aby ho z řídítek před každou zatáčkou komandovala navigace a říkala mu, kde má zabočit, nebo jakým směrem se má vydat. Menší i větší krabička jsou v tomto případě spíše velice schopnými sběrači dat, které svému majiteli nabídnou až v cíli k poklidné analýze jejich výkonu, protože jejich integrace jak s mobilním telefonem, tak počítačem je příkladná.

Někomu sice nemusí vyhovovat "tovární" prostředí online aplikace Garmin Connect, nicméně to není žádným omezením, protože data můžete s klidem sdílet i na Stravě, případně jiných portálech shromažďujících vaše GPS data tréninků, výletů či expedic. Vizuální výsledky budou všude obdobné, protože mapy najetých tras, výškové profily nebo spotřebované kalorie budou výstupem z obou dvou přístrojů jen s různou mírou komfortu a sledování během jízdy.

Zatímco pětsetdvacítka si dokáže měřit barometrický tlak, výšku a teplotu sama a podle nich zpřesňovat výsledná data, pětadvacítka si musí vystačit pouze s GPS. Mimochodem zajímovostí je, že oba přístroje umožňují zapnout také alternativní satelitní systém GLONASS, díky kterému by měla být poloha ještě přesnější, ovšem názory a zkušenosti na to, zdali tomu tak opravdu je a jestli se případné větší nároky na baterii při zapnutí GLONASSU opravdu vyrovnají přidané hodnotě, se různí a ani já nejsem schopný po pár stovkách kilometrů jednoznačně potvrdit přínos tohoto technického "vylepšení".

Původní nadšení z miniaturních rozměrů Edge 25 mi ale bohužel poněkud zkalily dvě věci. První výtka se týká výdrže baterie. Je logické, že tak malý přístroj v sobě nemůže mít dostatečně velkou baterii, přitom spotřebu při zachytávání satelitů nemůže nijak výrazně omezit. Při delším výletu, během kterého jsem nechal přístroj zapnutý, se ale poměrně rychle dostal ukazatel stavu baterie na méně něž polovinu a po zhruba šesti hodinách už to vypadalo, že se co nevidět vypne, a to i při zapnutém Start/Stop režimu, kdy se bez pohybu přístroj automaticky pozastaví.

Druhou výtku mám ke schopnosti udržet dostatečný signál i v husté zástavbě nebo lesním porostu. Několikrát se mi za jízdy stalo, že přístroj zahlásil ztrátu satelitního signálu, a protože jsem ho nevozil spárovaný s přídavným čidlem rychlosti, tak se v danou chvíli záznam prostě pauznul a pokračoval až v okamžiku opětovného nalezení signálu. Nejmarkantnější a nejčastější to bylo v šumavských hvozdech, kdy takto pětadvacítka potratila bezmála deset z celkových jednasedmdesáti kilometrů prostřední tratě, což mi přišlo docela dost ve chvíli, kdy ani Iphone ani kontrolní Edge 520 nic podobného neudělaly.

Abych ale maličkou pětadvacítku jen nekritizoval, tak musím říct, že jsem si naopak poměrně rychle zvykl na její automatický systém cyklujících obrazovek s daty. Nakonec jsem dospěl k tomu, že je optimální ponechat ji v prostření rychlosti rotování jednotlivých údajů, kdy sice na jedné obrazovce vidíte maximálně tři hodnoty, ale když si počkáte pár sekund, dozvíte se jich násobně víc díky tuším že čtyřem přednastaveným cyklujícím datovým polím.

Oproti pětadvacítce je Edge 520 výrazně luxusnějším computerem, přičemž nemalou měrou se na tom podepisuje kvalitní barevný LCD displej, na kterém je vysloveně radost sledovat jak čísla, tak nabízené výškové profily. Čitelný je za každého počasí bez problémů i bez podsvětlení, a možná i proto vydrží o poznání více než malá pětadvacítka. Na druhou stranu je to ale na úkor velikosti, potažmo hmotnosti, která je víc než dvojnásobná oproti maluchovi Edge 25. Největším plusem, hovořícím pro větší a dražší oblázek, je ale asi lepší schopnost najít a udržet satelitní GPS signál, protože se mi ani jednou během testu nestalo, že by přístroj zahlásil jeho chybu.

Mapy - (ne)mapy

Asi by nebylo úplně fér se nezmínit o mapách a jejich faktických možnostech na těchto miniGPSkových computerech. Předně, ani jeden z dvojice testovaných přístrojů není navigací. Pokud chcete využívat opravdu naplno mapové funkce, jejich zobrazení a navigování musíte sáhnout po některém z vyšších modelů řad 800 resp. 1000. To ale neznamená, že byste přišli úplně o charakteristickou obrazovku s šipečkou s tučným ocáskem, která ukazuje, kde právě jste a kudy jste se sem dostali. Pravda, u Edge 25 můžete na jakékoliv mapy rovnou zapomenout, ale u Edge 520 je situace přeci jenom poněkud jiná.

Velký displej pětsedvacítky umí mapu zobrazit, jde ovšem o tak zvanou Basemapu, kterou je potřeba si do přístroje nejprve stáhnout a nainstalovat a tady narazíte na poměrně zásadní problém a tím je kapacita paměti a absence jakékoliv možnosti jejího rozšíření. Prakticky si tak do přístroje můžete nahrát vždy jen určitou oblast, která reflektuje místa vašeho nejčastějšího výskytu s kolem, protože celou mapu Česka tam nedostanete ani náhodou, o mapě Evropy ani nemluvě.

Samotná přítomnost mapy v zařízení však ale neznamená, že vás po ní Garmin dokáže navigovat. Mapa je fakticky jen hezčím a praktičtějším pozadím pro obrazovku se zmíněnou šipečkou a nemá v podstatě jinou funkci, než vám opticky přiblížit, kde se vlastně zrovna nacházíte.

O poznání zábavnější je pak funkce Strava segmentů. Můžete si totiž do svého Edge 520 nahrát vybrané segmenty, které jsou zpravidla součástí vašich nejčastějších tréninků, a na základě nich pak sledovat váš aktuální výkon. Vidíte tak, jestli jste rychlejší nebo pomalejší v dotyčném úseku a o kolik vám na něm unikl osobní rekord, nebo jestli jste naopak náhodou nepřekonali kýžený KOM.

Vše z výše uvedeného pochopitelně předpokládá, že jste tréninkoví maniaci (v dobrém slova smyslu samozřejmě) a že máte patřičné login do Stravy, ideálně s placeným přístupem a je pro vás každodenním chlebem sledovat zlepšování vašich časů, kondice a formy ať už kvůli dobrému pocitu, nebo plánovanému závodu, ke kterému směřujete svou dlouhodobější přípravu. V opačném případě vás totiž funkce související s tréninky, trasami a intervaly mohou nechat v naprostém klidu a využítí GPS přístroje na řídítkách pro vás může být klidně jen zajímavým "GEEK" doplňkem, díky kterému se můžete občas podívat na to, kde a jak rychle jste ujeli kolik kilometrů.

Komunikace s počítačem potažmo s telefonem probíhá zcela intuitivně a do jisté míry automaticky. K dispozici je buď klasické počítačové prostředí komunikující s přístrojem prostřednictvím webového prohlížeče, nebo mobilní aplikace kompatibilní jak s iphony, tak Android telefony. Přístroje lze pak nabíjet buď prostřednictvím USB přímo z počítače, nebo přes adaptéry ze zásuvky. Tady je zajímavé upozornit ještě na fakt, že menší z přístrojů Edge 25 na sobě nemá mini USB konektor a je potřeba ho nabíjet prostřednictvím speciálního kablíku s kolébkou, která se připojí prostřednictvím čtveřice malých kovových výstupků ke čtyřem malým kovovým ploškám na spodní straně přístroje. Nemusíte tak řešit žádné voděodolné gumové víčko či krytku jako u ostatních Garminů. Nesmíte pak ale tento kablík zapomenout, když vyrážíte na několikadenní výlet, protože nabít Edge 25 běžným USB kabelem se vám nepodaří.

Závěrečný doslov

Vždycky, když se mi do rukou dostane podobný "chytrý" přístroj určený na řídítka, těším se, až zjistím, co všechno umí, jak to umí a co přitom za znalosti a dovednosti vyžaduje ode mě pro to, abych ho dokázal využít opravdu na maximum.

Dvojice Garminů, které jsem měl možnost po několik měsíců testovat, mě opět utvrdila v tom, že uživatelé nemusí být vždy ti, od kterých vychází podněty výrobcům pro tvorbu jejich zařízení. Přiznám se totiž, že mě by osobně asi nenapadlo chtít některé funkce, které jsem si zde mohl vyzkoušet, nicméně v okamžiku, kdy je mám k dispozici, dokáži si klidně představit jejich pravidelné používání a co víc - sám patřím mezi jedince, kteří by asi byli ochotni se kvůli takovýmto zařízením nechat dokonce i sami motivovat k pravidelnějšímu používání, trénovaní, nebo běhání jenom díky tomu, že vás k tomu takováto zařízení vysloveně vybízí.

Nedávno jsem se setkal mezi regály v jednom z nákupních center se starším pánem, který ale na první pohled vypadal výrazně zachovaleji než většina jeho vrstevníků. Najednou se ozval signál upozornění z jeho hodinek a ženský hlas ho začal navádět, že je čas na jeho pohybovou aktivitu. Stařík se provinile podíval na displej, rychle něco zmáčknul, aby ho vypnul a nestal se cílem zvídavých pohledů více lidí, vložil do košíku vybrané balení a kvapně odešel směrem k pokladnám. Co následovalo pak, samozřejmě nevím, ale pána bych klidně tipnul na člověka, který patří ve svém věku k lídrům Strava segmentů ať už na kole, nebo běhu a vůbec bych se nestyděl za to, kdybych jednou "dopadl" jako on.

Ať už jde o jakýkoliv typ motivace k tomu, aby vás rozhýbal ze sedavého či jiného zaměstnání a dostal ven na čerstvý vzduch, tak má smysl takováto zařízení vyrábět, prodávat a dál je zdokonalovat. Žijeme totiž v technickém světě, technikou jsme obklopeni, a ačkoliv je to pro mnohé nepřípustné, tak i technika může být dnes spouštěčem našich fyzických aktivit, i když je víc než jasné, že to, zdali vyrazíte na kolo nebo do lesa, je a vždycky bude jen a jen na vás, na vašem čase a vašich vlastních prioritách. V okamžiku, kdy vás k pohybu bude nutit váš lékař, nebo neutěšený pohled na váhu, už totiž může být docela pozdě...

Mimochodem, zajímavou váhu měřící a vyhodnocující hodně údajů má Garmin ve své nabídce také už poměrně dlouhou dobu. Na jeho stránkách www.garmin.cz se pak můžete podívat také na aktuální ceny i nabídku cyklistických navigací.

Foto: Petr Bureš

Fotogalerie

Foto: Petr Bureš