TEST: MMR Kenta SL 00

Jízdní dojmy

Při testování kol se vždy řídím tím, že napřed se na kole pořádně svezu a až poté detailněji studuji jeho geometrii a další technické údaje. Než jsem na modelu Kenta SL od MMR vyrazil na první jízdu, již od pohledu mi přišlo kolo trošku jiné, ve srovnání s tím, na co jsem od XC strojů v dnešní době zvyklý. Přišlo mi jako trošku “nabourané na předek”. 

Vlastně ještě v lese, při prvním ježdění, jsem si otevřel stránky výrobce, abych se podíval, jaká je tedy geometrie modelu rámu Kenta. Moje domněnky, ať už z vizuálního, či jezdeckého pohledu, se přitom naplnily do posledního. Úhel hlavové trubky 69° vše vysvětloval.

Celkově je prostě na geometrii kola znát, že jde o pomalu dosluhující generaci rámu, která si mimochodem svou závodní premiéru odbyla u nás v Česku v rámci květnového svěťáku v Novém Městě již v roce 2021 a to mnohé vysvětluje.

Dnes se z XC kol postupně stávají spíše traibiky s nižšími zdvihy, nicméně existují jezdci, zejména zaměření na maratony, kterým více vyhovují konzervativnější "starší" specifikace geometrií, které jsou pro méně technicky náročné tratě stále vhodné a jezdce nijak nelimitují, což by mohl být klidně i tento případ.

Strmější hlavový úhel drží hůře stopu ve velmi rozbitých nebo prudkých pasážích - například v kořenových sekcích, rockgarden atp. je bike daleko méně stabilní a je potřeba být více ostražitý a citlivě kontrolovat jak směr, tak i přední brzdu.

Byl jsem zvědavý, zda kolo, jehož geometrie je v dnešním měřítku už mírně za zenitem, může plně konkurovat nejmodernějším strojům. Je třeba brát v úvahu, že naprosto drtivá většina zákazníků, kteří si kolo pořídí, nebude stroj podrobovat jízdě v terénech podobných těm nejnáročnějším závodním XC tratím. Pokud se proto budeme bavit o “maratonském terénu” nebo o různých singltrekových centrech, tak si myslím, že nebude mít Kenta s ovladatelností problém. Pokud se budeme bavit ale o ryzích XC technickým pasážích, bude Kenta za současnou konkurencí již bohužel mírně zaostávat.

Vzhledem k příznivé hmotnosti kola a velmi slušné tuhosti rámu jsem se těšil na jeho agilitu. Lehkost kola jsem ve výjezdech jasně vnímal, ale jelikož je většina kol, které se mi dostanou do ruky, na nesmírně vysokém závodním standardu, MMR Kenta SL z něj nijak zásadně nevybočuje. Ve stoupáních i sprintech drží stabilně směr a díky nízké hmotnosti okamžitě akceleruje. V prudších stoupáních přeci jenom musíte mírně víc před řídítka kvůli pocitově kratšímu rámu.

Pokud se mám rozepsat nad tím, jak kolo žehlí a funguje odpružení, je to daleko více o tom, zda si odpružení umíte dobře nastavit, než o tom, jak je vymyšlena kinematika chodu zadní stavby. V tomto ohledu je u MMR vše v naprostém pořádku. V mém testu odpružení dodávalo dostatečný a očekávaný komfort a netrpělo na žádné extrémní “houpání” při šlapání. V podstatě mi ani nechyběla prostřední poloha na systému zavírání a musím uznat, že dvě polohy, tedy plný zdvih, nebo tvrdý lockout, jsou zcela dostačující. Snad jedinou obavu mám z toho, že na svých 69 kg jsem byl s tlakem v tlumiči velmi blízko jeho úplnému maximu, abych byl na hodnotě sagu 25 %. Nevím tedy, zda se počítá s tím, že by na tomto kole mohl jezdit i člověk 90 kg+.

Hodnotit osazení kola pak není předmětem tohoto testu. Na kole je použito více či méně to nejlepší, co současný trh nabízí. Vše fungovalo zcela bez problémů. Jediné, co mi úplně nesedlo, byl lockout odpružení TwistLoc od Rock Shoxu. Jednak kvůli tomu, že se spíše držím na kraji řídítek a musel jsem tedy při jeho každém použití přehmátnout a dále měl TwistLoc na můj vkus delší krok. Celá operace zavření / otevření odpružení tak trvala o nějaký "mikromoment" déle. Jsem prostě roky zvyklý na páčku, takže bych jí asi před TwistLockem dal přednost. Je ovšem jasné, že tato varianta ovládání má své fanoušky, zejména ty, kterým se líbí čistější kokpit bez páčky nahoře i dole.