TEST: MTF Mount 8.4

Jízdní dojmy

Správný testovací jezdec by měl být schopný otestovat cokoli. Samozřejmě, nejvíce si užívám u testování špičkových topmodelů napříč všemi kategoriemi, ale když na to přijde, dokážu si užít i test kola, které mezi prémiové značky úplně nepatří, ale o to více jsem vždy zvědavý na to, co takový bike umí nabídnout.

Zatímco redakční test elektrického Crussisu mi kvůli jiné velikosti proklouzl mezi prsty a ze zvědavosti jsem tak jen na pár stovkách metrů zkoušel jeho Panasonic motor, nabídku testu podobného ebiku, ale tentokráte od Mountfieldu, už jsem si uniknout nenechal.

Hlavním lákadlem byl pak v tomto případě nový pohon Bafang M510, který se pyšní momentálně nejvyšším točivým momentem v rámci sériově dodávaných středových pohonů na trhu. Tak trochu paradoxem v tomto případě je, že takto výkonný motor dostávají k dispozici především cyklističtí turisté, kteří asi tvoří převážnou většinu zákazníků Mountfieldu, a nikoliv pravověrní závodníci. Jenže v Mountfieldu jsou si toho dobře vědomi, a proto připravili přesně takové kolo, jaké jejich zákazníci očekávají.

Při samotném testu jízdních vlastností jsem se proto musel oprostit od standardních zvyklostí hodnotit například geometrii kola nebo podrobně rozebírat kvality podvozku, ale soustředil jsem se mimo jiné třeba i na to, kdy dokáže jízda na tomto kole vyvolat úsměv na rtech u jeho další testerky Terezky, kterou jsem na kolo posadil během testovací fotosession.

Revírem tohoto kola rozhodně nebudou traily ani enduro eRZety, ale silnice, chodníky nebo cyklostezky. Maximální nerovnost, kterou tato kola kdy zažijí, tak budou pravděpodobně žulové silniční kostky, nebo lesní cesty a z tohoto pohledu jsem se na test tohoto ebiku také podíval.

A začnu tradičně u posedu. Ten je hodně vzpřímený a maximálně pohodlný. Za řídítky se nemusíte nijak zvlášť předklánět ani krčit, abyste rukama bez problému dosáhli na řídítka.

Poměrně zásadní výtku mám ale k délce použijte sedlovky. Jelikož jsem testoval 21” velikost, docela mě zarazilo, že při maximálním vysunutí sedlovky přesně na rysku jsem byl zhruba centimetr pod mou standardní výškou sedla. Chápu, že ani přesný posed se u těchto kol zřejmě ve většině případů řešit vůbec nebude, nicméně pokud už je na rámu 21”, pak bych čekal sedlovku adekvátně dlouhou. Možná to zvojtil někdo při montáži, těžko říct, ale ve specifikaci udávaná čtyřstovka tady rozhodně nebyla.

Výjezdové nebo sjezdové pocity bych v tomto případě asi přeskočil, protože jakmile se s tímto kolem vydáte do většího terénu, budete rychle hledat cestu zpátky na silnici. Zvolená Zoom vzduchová vidlice se totiž vyznačuje jen naprosto minimálně odtlumeným odskokem, a proto pokud vyjedete například do kořenité lesní pasáže, začne vydávat opravdu nepříjemné kovové zvuky, ohlašující přítomnost dorazu.

Tabulka doporučených tlaků, na které je potřeba vzduchovou patronu nafouknout mi přišla poněkud poddimenzovaná, zejména proto, že končí na hmotnostech, na kterých bude většina uživatelů startovat, ale pokud se vrátím k cyklostezkovému profilu tras, bude se doraz zřejmě ozývat minimálně, stejně tak, jako občasné zacvakání kabeláže uvnitř rámu.

Ale abych jen nekritizoval, pojďme se nyní podívat na motor a jeho ovládání, protože právě kvůli němu jsem se na tohle kolo poměrně dost těšil.

Pro samotné spuštění pohonu je zde potřeba nejprve stisknout aktivační tlačítko na baterii a teprve poté bike můžete spustit on/of tlačítkem na ovladači pohonu.

Na velké středové obrazovce vás přivítá nejprve zelená obrazovka s velkým MTF logem a po chvíli klasický barevný displej s klasickým Bafang rozložením hlavních grafických prvků, informujících o rychlosti, úrovni dopomoci, najetých kilometrech a dalších údajích.

Když jsem se domlouval na testu tohoto kola, kladli mi v Mountfieldu na srdce, že mají pro své ebiky nejen vlastní grafické rozhraní a aplikaci, ve které lze kolo nastavovat, ale také vlastní naladění pohonu, které upravuje charakteristiku náběhu motoru a eliminuje tak přílišná "kopání" zejména u vyšších stupňů dopomoci.

Musím říct, že je to skutečně pravda, nicméně grafické pojetí displeje, spočívající jakoby v kovovém digitálním číselném ukazateli rychlosti doplněném o graficky propracované zobrazeni úrovně dopomoci prostřednictvím malého kola, pohybujícího se po kružnici od nuly až po 30 km/h je sice na první pohled líbivé, ale na druhý pohled za jízdy značně nepřehledné. Oproti standardní Bafang grafice s tučnými číslicemi a silnými sloupcovými ukazateli dopomoci vám zde dá daleko více práce rozluštit co displej právě ukazuje. Přiznám se, že jsem se nepokoušel zjišťovat, zdali jde nějak měnit zobrazovací motivy displeje, nebo nikoli, ale docela bych se přimlouval za to, aby to možné bylo, protože z vlastní zkušenosti musím říct, že i s brýlemi jsem měl občas problém rozeznat, zdali jedu 23, nebo 28 km/hod rychlostí a to se vůbec nebavím o miniaturních číslech zobrazujících v dolní části displeje ujeté kilometry nebo dobu jízdy. Prostě vše zvětšit a zčitelnit prosím, update FW by to mohl snadno spravit ;-).

Kompaktní ovladač, umístěný u levé rukojeti, je standardní a musím říct, že ergonomicky snadno palcem dosažitelný a zejména tlačítka, kterými regulujete úroveň dopomoci jsou velice snadno dosažitelná a za jízdy nahmatatelná, aniž byste se přitom museli dívat na řídítka.

Nastavení úrovně dopomoci je zde v pěti stupních, přičemž nejsilnější pětka už vyžaduje zdatného cyklistu, protože zátah motoru je zde poměrně znatelný a zejména při rozjezdu do kopce občas překvapí jeho síla. Sám jsem se o tom přesvědčil hned pár sekund po prvním nasednutí, kdy jsem po několika desítkách metrů, během prvního stoupání, musel narychlo hledat nýtovač, protože při jednom ze silnějších záběrů se mi podařilo přetrhnout řetěz.

Po rychle nápravě a nezbytném zkrácení řetězu o jeden nenapravitelně zničený článek jsem pokračoval ve výjezdu ostražitě, stejný problém už se naštěstí neopakoval.

Víc než kde jinde tu bude platit jednoduché pravidlo, že čím silnější přípomoc máte zvolenu, tím více byste měli dávat pozor při řazení, a pokud možno neřadit o více pastorků v tahu najednou.

Shimano Deore přehazovačka spolu s kazetou se sice snaží, seč jim síly stačí, ale jakmile musí pracovat pod namáhaným řetězem, jsou změny převodu poměrně dost hlasité, a to jak směrem nahoru tak dolů. Alespoň tak víte, že jste opravdu přeřadili.

Motor samotný je velice kompaktní a v rámu je umístěný šikmo, jako by navazoval na spodní rámovou trubku. Jeho chod je ve většině případů tichý, a to zejména, když udržujete standardní cestovní rychlost v rozmezí 20 až 25 km/h. Při rozjezdech a v táhlých stoupáních, kdy je motor nucen pracovat na maximum, se jeho zvuk v podobě elektrického bzučení začne ozývat intenzivněji, ale není to nic nepříjemného. V porovnání s novým podobně koncipovaným Panasonicem je Bafang ale o něco málo hlučnější a jeho zvuk vydává mírně vyšší frekvenci. Ale nic, na co by ebikeři nebyli zvyklí.

Vypínací rychlost je zde nastavena jen lehce nad hranicí 25 km/h. To, že se motor odpojil, poznáte poměrně výrazným ztuhnutím šlapání, které však zpravidla rychle zmizí, jakmile se vaše rychlost vrátí pod 25 km/h a pohon se tak opět automaticky připojí. Samozřejmě jsem se z kopců pohyboval občas rychleji a i na rovinkách zkoušel, jak moc se člověk zapotí při šlapání tak říkajíc za své, ale za vše mluví grafická část kulatého rychloměru na displeji, která končí třicítkou a dál nepokračuje.

Nikdy bych si nemyslel, že budu mezi plusy testovaného kola zahrnovat přítomnost stojánku, ale v tomto případě je to vskutku doplněk, který ke kolu patří. Cestovní stroj tohoto typu nechcete při častých zastávkách a kochačkách neustále pokládat na zem, nebo hledat strom, o který byste ho opřeli. Stojánek snadno vyklopíte nohou a je dostatečně robustní na to, aby udržel nejenom samotný ebike, ale i obrašnovaný cestovní stroj s nějakou tou cestovatelskou výbavou navíc.