TEST: Rouvy na trenažéru Saris H3

Zdálo se, že domácímu tréninku už odbilo. Výjimečná situace si však žádá výjimečná řešení. Následující menu vás ale opravdu uspokojí…

Autor: Jakub Jirků
TEST: Rouvy na trenažéru Saris H3

Trenažéry v letošní zimě zaznamenaly výrazný pokrok a firmám, které se pohybují v tomto oboru, současná krize doslova hraje do karet. V době, kdy je cyklistika venku v našich končinách pouze tolerovaná a v tradičních zemích jako Itálie, Španělsko a Francie doslova zakázaná, je jedinou jistou variantou domácí příprava. Trenažér se stal záchranou pro všechny, kdo se potřebují udržet ve formě. Podíváme se na jeden, který se ukázal jako velmi výhodný. K němu logicky patří česká aplikace, již její tvůrci neustále vylepšují.

Saris Hammer H3 je trenažer využívající nejlepší technologii v podobě elektromagnetické brzdy, takový odpor by měl okamžitě reagovat na nastavenou zátěž. Jízda na něm je neuvěřitelně tichá a realistická. Takový trenažér ale pořídíte bez "pětky" za 25.000 Kč /www.s1w.cz/

Jeho trochu paradoxní výhodou je váha 21 kilogramů, která pomáhá, aby byl dostatečně stabilní. Umožňuje upevnění všech standardních silničních i bikových kazet a různých druhů rychloupínáků a pevných os. Během letoška se očekává adaptér pro 12rychlostní kazetu od Shimana.

O klíčové měření výkonu se stará skutečný wattmetr PowerTap. Konkurence často čte výkon dle odporu ze zásuvky, což zapříčiňuje, že naměřené hodnoty těžko přesně korespondují s wattmetrem na standardním kole. K dokonalosti chybí to, aby se na léto dal wattmetr přendat do náboje kola.

Designově opravdu vyvedené tělo trenažéru šikovně skrývá drobnou podložku pod přední kolo. K dokoupení je i drahá podložka plate, která zajišťuje, aby se zadní stavba kývala jako při skutečné jízdě, neumí však vytvořit náklon kola.

Maximální odpor brzdy tvoří poměrně standardních 2000 wattů, což skoro žádný člověk nikdy neušlápne. Výhodou je, že dovede fungovat i bez přísunu elektrického proudu, a tak může někde ve stanu hezky nahradit válce, jež se používají k rozjetí před závodem.

Tolik prostá teorie, ale jaký je trenažér ve skutečnosti? Nutno podotknout, že celkový dojem dost vylepšily i doplňky, jež nám společnost Speedweaponry poskytla. Na robustní karimatce nevadí litry potu a žlábek, do něhož se zasune přední kolo v libovolné výšce, ho skvěle přidrží.

Samotný trenažér se choval skoro ideálně. Nebyl žádný velký problém ho propojit s notebookem, ale doporučuje se přikoupit droboučký ANT+ adaptér do USB portu, který zlepšuje zachycování signálu. Kromě aplikace Rouvy, o níž si ještě přečteme, jsem zkusil i populárnější Zwift. U něho se objevil při skupinových jízdách problém, který se ukázal chybou na mém přijímači. Občas mi vypadl signál z wattmetru, což zapříčinilo, že můj avatar přestal šlapat a měl jsem plné nohy práce, abych si zvládl po pár sekundové pauze doskočit balík. Zřejmě nestíhala rychlost mého připojení. Na Rouvy se však žádné potíže nekonaly.

Skvěle fungovala změna zátěže podle sklonu stoupání. Zabrala zhruba sekundu, což se hezky blížilo k realitě. Oproti konkurenci v podobě Elite Drivo, již jsem mohl okusit, byl trenažér také velmi tichý. Bez potíží se tak dá jezdit v obýváku a není třeba si vyhledávat speciální místečko. Pokud to rodinní příslušníci povolí…

Jak jezdit na trenažéru a neupéct se?

Při prostém postavení do bytu při pokojové teplotě se skoro nedá jet do prudkého kopce, protože se člověk opravdu přehřívá. Základním receptem je větrák, a klidně jich může být i více. Velmi pomáhá, když je jezdec ovíván z každé strany. Někteří cyklisté si vytvářejí i důmyslné soustavy větráčků, přičemž výrobci už docela běžně dodávají speciální větráčky určené na domácí trénink. Oblíbená metoda umístění trenažerů na balkon je oproti tomu dost neúčinná. Ze začátku vám bude samozřejmě chladno, naopak posléze se až příliš zahřejete, pokud venku úplně nemrzne. Metoda s větrákem je zkrátka lepší, samozřejmě je tu ještě možnost kombinace.

Jak ovládat nejrůznější aplikace?

Rouvy má jednu velkou výhodu, protože cyklista si na počítači či tabletu zapne trať a šlape. Ale co když si přeju nějaké přepínání tras? I to je možné. Spousta aplikací se dá ovládat přes mobil, a tak si mnoho lidí přikoupí ochrannou dečku na horní rámovou trubku, jež má i kapsičku na mobil. Dají se koupit samozřejmě i ovladače.

U trenažéru Saris H3 se těžko hledají výrazné nevýhody, protože za cenu zhruba o 5000 korun nižší než u konkurence dostanete velmi podobný servis jako od známějších výrobců. Šikovný design skrývá podložku pod přední kolo a trenažér je tichý, stabilní a přesný. Nevyčnívají z něho žádné části, které by byly nebezpečné pro malé děti a domácí zvěř.

Levnější varianty

Pod elektromagnetickou vlajkovou lodí je v Česku k dostání i varianta za polovic. Model Magnum M2 má též elektromagnetickou brzdu, ale výrazně subtilnější konstrukci. Nasazuje se do něj celé zadní kolo, takže se můžete během pár sekund rozhodnout, jestli risknete zmoknutí venku, nebo sucho a teplíčko domova. Bez větších potížích na něm rozběhnete všechny tréninkové aplikace. Stojí 12 390 Kč.

Ještě jednodušší je Supermagneto Pro, jenž nepotřebuje připojení do elektřiny. Lze si ho tak vzít i na cesty, protože je pořád účinnější než válce. Základní funkcí je měnění odporu podle rychlosti otáčení zadního kola. Nicméně na virtuální realitu už samostatně není určený. Firma se dušuje, že je také tichý, při běžné rychlosti 32 km/h by měly všechny produkty hučet maximálně 69 db.

Jednoduchých magnetických trenažerů má firma Saris, podobně jako další výrobci, celou řadu. Nejlevnější model Mag pak stojí 3200 korun. Co taková pomůcka nabízí? Zátěž se u něho upravuje ovládacím kolečkem a též nechybí funkce progresivního zvyšování odporu podle rychlosti jízdy. Do virtuální reality se můžete podívat díky měřiči rychlosti nebo wattů, nicméně na měnění zátěže dle profilu trasy můžete zapomenout.

Využití? Pro toho, kdo jezdí...

Pro koho je trenažér za bezmála 25 tisíc? Jednoduše pro všechny. Jedná se o něco jako závodní topmodel nepříliš známé značky. Skvěle poslouží i profíkům, kteří třeba musejí pobývat v karanténě nebo nechtějí vyrazit objíždět intervaly do deště. Na úplně stejném trenažéru teď kilometry drtí i Ondra Cink. 

Trenažéry si kupuje ale hlavně sorta pracovně vytížených lidí, kteří v týdnu nemají čas na ježdění venku. Skočí tak na hodinu na trenažér, na němž si několika intervaly zvýší kondičku a o víkendu se spokojeně mohou ukázat před přáteli. Takový trenažér se nevyplatí jen vyloženě turistům a výletníkům, kteří na kole jezdí jednou ob víkend. Pro ně je hlavním benefitem pobyt v přírodě, který trenažér neposkytuje. Ale místo rotopedu v domácí posilovně? Trenažér je rozhodně lepší a nezáleží, na jakém kole na něm jezdím…

 

 

Rouvy

 

Touto aplikací jsme vás prováděli už třeba při rozhovoru s jedním z jejich otců Petrem Samkem. Parta z Vimperka dobila trochu překvapivě hlavně americký trh, ale šikovně proniká i skrz svou domovinu.

Nabízí téměř 100 000 kilometrů virtuální tras, které mají dvě složky. Jedna sleduje profil, který se mění dle polohy jezdce na pomyslné mapě a některé trasy obsahují video. Je tak velice atraktivní, že si doma můžeme vyjet z Prahy nebo zabikovat po Šumavě. Meritem by se ale nyní měly stát alpské průsmyky ze závodu Kolem Švýcarska.

Zwift je závod, ale Rouvy – to je vyjížďka

Konkurenční plně animovaná aplikace Zwift nabízí výrazně méně tras (kolem 200 kilometrů), ale více funkcí. Krom skupinových jízd, kde účastníci cítí výhodu hákování, se může vyrazit i do mnoha závodů. Vybrat si lze kraťoučká kritéria i výjezdy přes 100 kilometrů.

Rouvy závodění také zavádí, bohužel bez simulace hákování. Jeho půvab visí v něčem jiném. Zatímco při průjezdu na Zwiftu je člověk motivován neustálým vyznačenými rychlostními zkouškami, na Rouvy ho vůbec nic neruší. Díky obrovskému výběru tras lze sáhnout po některé z rovinatých, které poslouží jako příjemné vyjetí, nebo si parádně naložit na stokilometrové trase v Alpách.

Profil sice často není úplně detailně vymodelovaný a sklon stoupání se mění třeba po sto metrech, tento zdánlivý nedostatek přináší i výhodu. Nohy se na odpor lépe adaptují a člověk může šlapat o něco efektivněji, než když musí každých pár sekund řadit. Při nižším úsilí se na Rouvy dosáhne o trochu lepšího průměrného wattového průměru než na Zwiftu. Únava po zdolání trasy je pak naprosto identická s ježděním venku.

Zážitek poměrně ovlivňuje výběr trasy. Rouvy chystá exkluzivní spolupráci se závodem Kolem Švýcarska. Jeho etapy budou dostupné v menu aplikace, už nyní si můžeme jako předkrm vystoupat některé slavné průsmyky. Takto kvalitní trasy oplývají detailně rozpracovaným profilem, což pomáhá k lepšímu zážitku. Dle slov Petra Samka by v červnu profíci před závodem měli na aplikaci absolvovat prolog. Rouvy se tak podařila ještě lepší akce, než předvedl Zwift, když vymodeloval úvodní prolog Gira 2019 v Boloni.

Mimochodem Rouvy zůstává levnější aplikací. Její měsíční předplatné v současnosti činí 250 korun, nicméně na podzim v září  se po řadě vylepšení zhruba o 10-15 % zvýší. Každý jezdec může navíc pomoci postiženému Benátsku, kde si pandemie vyžádala řadu obětí. Po objetí několika tras z akce Ride for Italy pošle aplikace regionu Benátsko jedním eurem za každého jezdce. 

Ambasadorem aplikace není nikdo menší než Ondřej Cink, který stále míří k olympijským hrám v Tokiu. Jaroslav Kulhavý si minulé olympijské tratě v aplikaci vymodeloval, poprvé tomu tak učinil už v roce 2012 v Londýně.

„Ondra v Japonsku samozřejmě byl a trať si projel, díky čemuž získal data pro stavbu trati. V současnosti si netroufám tvrdit, jestli si ji bude moci projet i veřejnost, poněvadž pro jeho účely není potřeba mít z ní video. Třeba z Londýna je k dispozici alespoň verze silničního závodu, “ říká o projektu Robert Kleiner ze Speedweaponry. 

Aplikace Rouvy rozhodně pomáhá zefektivnit trénink. Pokud si chcete potrénovat zátěž na dlouhá stoupání, která doma nemám, není nic jednoduššího než si vybrat trasu s dlouhými kopci. Pokud si potřebujete jen tak uvolnit na hodinku nohy, ale venku fouká a je vlezlo, rozhodně lze aplikaci také doporučit. V zimě se navíc příliš dobře nedá trénovat ve vysokých intenzitách, protože by člověk pak dokonale prochladl, tento problém s trenažéry odpadá. Domácí trénink je velice efektivní alternativou. Nicméně pohyb na kole, o to víc v terénu, zůstává tou hlavní slastí, již žádná virtuální realita nepřekoná.

Nedávno se v novém Bike a Ski Centru Radotín konal první veřejný virtuální závod... více zde

Verdikt nelze určit 

Porovnávat aplikace na trénink ve virtuální realitě je dost složité, vždyť i sám Petr Samek se dušuje, že Rouvy je něco jiného než Zwift. A má pravdu. Rouvy se lepší a například trasy ve Švýcarsku jsou již převedeny do 3D grafiky a vypadají výborně – lépe než „obyčejné“ video. Program krom jakési turistiky po zajímavých lokalitách nabízí samozřejmě také intervaly, které nalezneme i ve Zwiftu a trénující je objíždí ve zvoleném virtuální světě. Na Rouvy se také jezdí po nějaké trase, ale v prvku motivace lehce vede Zwift, který lépe zpracovanými ukazateli lépe burcuje.

Třetí známou aplikací na domácí trénink je Suffer Fest, který je i přes svojí zdánlivou primitivnost dost oblíbený. Nejezdí se v žádném virtuálním prostředí, ale pouze se k nastaveným intervalům promítají záznamy z vrcholných závodů, k tomu se přidávají leckdy vtipné poznámky. Jeho kouzlo tkví v tom, že dané tréninky vytvořili renomovaní odborníci a jsou tak údajně velmi efektivní.

Aplikace jsou tedy nesrovnatelné, každý si musí vybrat dle svého gusta, což je dobře. Rouvy tady funguje už překvapivě dlouho a v poslední době zaznamenává výrazný pokrok. Tak můžeme vimperské partě fandit, ať dokáže zapojit do své aplikace i to nejlepší z jiných, aby se stala pro všechny bezkonkurenční volbou. Zvlášť v těchto dnech. 


Více informací www.rouvy.com

 

Přečteno - 3621x Tagy: trenink rouvy trenažery
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Trénink a fitnessSpeedweaponry: Továrna na povolený dopink
    Speedweaponry: Továrna na povolený dopink
  2. Ostatní závodyVirtuální seriál Rouvy Spring Classics měl úspěch, ovládl ho Jan Škarnitzl
    Virtuální seriál Rouvy Spring Classics měl úspěch, ovládl ho Jan Škarnitzl
  3. Ostatní závodyVirtuální seriál Rouvy Spring Classics jde do finále, sledujte ho živě!
    Virtuální seriál Rouvy Spring Classics jde do finále, sledujte ho živě!
  4. Ostatní závodyZávodit se bude! Rouvy už zítra rozjíždí seriál Real Spring Classics
    Závodit se bude! Rouvy už zítra rozjíždí seriál Real Spring Classics
  5. PozvánkyČeši pomáhají Italům. Rouvy – Ride for Italy
    Češi pomáhají Italům. Rouvy – Ride for Italy
  6. Kolo pro životPadesát minut bolesti v sále. To byl Rouvy virtuální závod
    Padesát minut bolesti v sále. To byl Rouvy virtuální závod

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #4 Raw - vloženo: 24.03.2020 v 20:51:05

    odpověď na karel.neugebauer.7 — #1 Direto X má poloviční setrvačník (4kg vs.9kg), vyšší hlučnost a dle testů je jeho erg.mód. pro trénink prakticky nepoužitelný https://www.dcrainmaker.com/2019/09/elite-direto-x-smart-trainer-in-depth-review.html

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #3 Raw - vloženo: 24.03.2020 v 20:43:56

    odpověď na karel.neugebauer.7 — #1 odpověď na karel.neugebauer.7 — #1 odpověď na karel.neugebauer.7 — #1 odpověď na karel.neugebauer.7 — #1

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #2 lalin - vloženo: 24.03.2020 v 11:57:05

    Díky za test, v téhle době budou opravdu tyto věci nabývat na významu... a jen drobná poznámka, je to jen detail, ale "fouká do karet" to opravdu neznám :-D buďto "fouká do plachet" a nebo "hraje do karet" :-)

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #1 karel.neugebauer.7 - vloženo: 24.03.2020 v 11:23:51

    Mám Elite Direto X a stál cca 16k, a dle mě umí totéž.

    1. na tento komentář reaguje Raw — #3
    2. na tento komentář reaguje Raw — #4
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744