Panaracer Gravel Blinduro 2020. Jedním slovem pecka!

Parádní babí léto doprovázelo dvoudenní podnik Panaracer Gravel Blinduro, do kterého nakonec nastoupily necelé dvě stovky účastníků. Berany z dílny Radka Beneše si ve třetím ročníku povedené štěrkoletecké akce opět vyjel Tomáš Paprstka (GAPP System - Kolofix), jenž tak zopakoval svůj triumf z úvodního ročníku v roce 2018. A znovu za sebou nechal Jiřího Fikejze (Belfisport), tentokrát je dělily 2 minuty. Závod žen ovládla Kristýna Rusňaková.

Tomáš Paprstka, po víkendu už dvojnásobný vítěz Gravel Blindura

Michal Prokop dává jasné pokyny...

Více než sto přihlášených závodníků si v sobotu ráno nevyzvedlo svá čísla, většinou se jednalo o zahraniční vyznavače gravelu, které zřejmě zastavila současná situace. Přesto do závodu vyrazilo zhruba 180 účastníků, což je i tak oproti minulým rokům nárůst. Gravel Blinduro si tak stále drží komorní atmosféru.

Na sobotu si Michal Prokop připravil okruh s celkovou délkou 69 km a převýšením 1 030 m, ten nabídl pět měřených erzet. Všechny měly podobný charakter vlnící se lesní cesty s 90% podílem štěrku. Oproti letům minulým možná až příliš jednotvárné, ale na druhou stranu zase něco jiného, což rozhodně nemohlo žádného štěrkoletce urazit. Erzety byly výživné, zejména pak závěrečná pátá, která měřila více než šest kilometrů a zdála se býti dlouhá jako týden před výplatou, zvlášť když v ní nohy pálily hůř než ministra zdravotnictví svědomí.

Neděle pak nabídla dalších pět erzet na okruhu vedoucím v opačném směru už ale měřil o 8 km méně. Vynechán byl “pytel” do Nové Bystřice, což byla pro mnohé podpásovka, novobystřické náměstí totiž v sobotu zlákalo nemálo jezdců k zasednutí na prosluněné zahrádky cukráren, kaváren a hospod. Menu rychlostních zkoušek bylo přeci jen o chlup pestřejší, devítka byla jen prověrkou vrchařských schopností. Naštěstí mělo organizační duo Z+M dobrou náladu a kopec nebyl nijak dlouhý, vítěz Paprstka byl jediným, kdo jej vyšplhal pod tři minuty, byli ale i tací, kteří se s ním trápili o šest minut déle! Navíc všichni tak nějak tušili, že závěrečná etapa bude technický bonbónek. A byl. Start z kopce už jen umocňoval charakter desátého měřeného úseku. Byť si pořadatelé neodpustili zařadit i dva výjezdy, tak závěr v hrabance s cyklokrosovými točkami, byla slaďounká třešinka na dortu.

Ale Gravel Blinduro nebylo jen o rychlostních zkouškách, kde si většina sáhla na dno, zvlášť po sobotním dýchánku s kapelou Rocket Dogz. Transfery vedoucí Českou Kanadou prostě musely nadchnout každého. Malebné vesničky rozházené mezi loukami a lesy - ty bohužel často pozměněné kůrovcem. Zcela trefně to vystihuje hláška z české filmové pokladnice: "Tohle, to tě dojme. Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka... a jestli máš srdce, tak to musíš cejtit."

Landštejn je hlavní dominantou České Kanady...

Pravdou je, že nám tu zahrádku trochu rozryl kůrovec...

Pojďme se ale ještě podívat na samotné závodění. Vítěz prvního ročníku Gravel Blindura Tomáš Paprstka vyrazil do závodu v rozjížďce společně se svým největším soupeřem Jirkou Fikejzem. Svým vítězstvím si ale nebyl jistý, před závodem se nechal slyšet, že na krosce či gravelu dobrých 8 měsíců neseděl. Letos ale Tomášovi do karet hrály šlapavé erzety. 

“Erzety byly hodně do tahu, a to mi vyhovovalo, lepší trénink jsem si ani nemohl přát,” říkal po závodě Tomáš Paprstka. “V sobotu jsem se snažil pořád jet, co to dá. Objížděli jsme to společně s Jirkou Fikejzem, takže jsem ani nevěděl, jak na tom kdo je. Až v té poslední sobotní erzetě jsem ho dojel, a ještě mu ujel, takže jsem si říkal, že by to mohlo dát na vítězství. V neděli jsem jel už víc na pohodu, poslední technickou erzetu jsem jel na jistotu, abych necvakl. Parádní počasí, bezva atmosféra, takže já to nemůžu hodnotit jinak než pozitivně, moc se mi to líbilo a když budu moct, tak zase za rok rád přijedu,” sdělil Tomáš.

Tomáš Paprstka

Jirka Fikejz naprosto nepřekonatelně ovládl večerní Birell Snail Slalom, Squirt Bunny Hop Battle měl zase pevně v rukou Ondřej Filip

“Já jsem letos neměl dobrý nohy, byl jsem v týdnu ještě jezdit v Krkonoších a asi jsem to přehnal :-) Tomáš mě v sobotu v té nejdelší erzetě dojel a já ani neměl na to se zahákovat, jel moc dobře. Jsem ale spokojenej, vyšla mi aspoň jedna erzeta, je to taková malá náplast, jinak zase skvělá akce,” hodnotil Jirka, který letos nastoupil na novém stroji Isaac Torus Explore.

Celkem 130 km a deset rychlostních zkoušek, které nejrychlejším zabraly více než padesát minut totální podlahy. Mezi tím kochačka nadoraz a popichování soupeřů ve frontě na startu erzet. Do toho dvě vložené soutěže v bunnyhopu a šnečím slalomu s úžasnou atmoškou a večerní dupačka s triem Rocket Dogz. To bylo Panaracer Gravel Blinduro 2020.

Bronzová Karolína Mačenková

A část posádky MTBS Kuba a já, jak jinak než u ikonické Ďáblovy prdele :-)

“Mám radost, zase jsme se o kus posunuli. Bylo víc lidí, ale nadšení u všech zůstalo. Nikdo nezabloudil, jen bylo bohužel pár zranění. Díky všem a snad za devět měsíců znovu na startu,” řekl na závěr Michal Prokop.