Stošek už chce závodit, sezonu o víkendu zahájí tam, kde ji vloni skončil - v Turecku

 
Na prahu nové sezony stojí sedmadvacetiletý Martin Stošek, jediný český elitní biker, který vloni dokázal vybojovat medaili na velkém šampionátu. Minulý týden byl na skok v Česku, zimu totiž komplet strávil na Kanárských ostrovech. Přesto, že byl raději v bezpečí domova v Blatné, v pátek dorazil do Prahy na představení svého týmu Canyon – Northwave a už včera zase zmizel do tepla. Tentokrát znovu do Turecka, připojil se k české reprezentaci cross country, kde ho čeká první start sezony. Ve třech dnech tři XCO závody nebude nic jednoduchého, nicméně Martin věří, že připraven je dobře.

Martine, jaký byl návrat po více než třech měsících zpátky do Česka?
Vrátil jsem se do největší zimy s obrovskou vrstvou sněhu, přiznám se, že jsem ještě nebyl venku, strávil jsem 4 dny na trenažeru. Ale ven se chystám a v neděli odlet na první závody do Turecka. Takže doma jsem toho popravdě moc nepobyl. Z Turecka se znovu vracím na Kanáry, ještě na další 3 týdny, pak se přesunu za klukama do Španělska na první maraton - etapák Mediterranean Epic, pokud tedy všechno dobře dopadne. Pak už budu mít program jako ostatní kluci.

Co se týká tréninku, jsi s průběhem zimy na Kanárských ostrovech spokojený?
Tam proběhlo všechno naprosto v pořádku. Byl jsem tam moc spokojenej, epidemická situace je tam mnohem lepší než tady, teplý podnebí se sluníčkem působí na člověka líp, dá se trénovat venku, měli jsme i štěstí na krásnej byt, kterej jsme si tam s přítelkyní pronajali. Takže jsem se cítil jako doma, jen jsme byli 50 metrů od pláže, bomba.

Martin Stošek v nových barvách 2021

Měl jsi tam obě kola, nebo jen silničku?
Přiletěl jsem tam vlastně rovnou z mistrovství světa v maratonu z Turecka, bylo to trochu chaotický. Měl jsem letenku přes Česko, ale bál jsem se, co se bude doma dít, tak jsem koupil novou letenku a nabalenej jsem odlítnul rovnou na Kanáry jen s bikem. Tam jsem jezdil 2 měsíce na biku, pak mi na Vánoce přivezli rodiče přítelkyně Helenky i silničku.

Prozradíš, kolik jsi tam najel?
Zahájil jsem tam volnem. To bylo moc příjemný, 14 dnů po mistráku světa v teple, měl jsem pohodu a odpočinul jsem si. Třetí týden už jsem se začal pomalu rozjíždět. Už za prosinec jsem měl 2 600 km a to jsem jezdil na biku. V lednu jsem měl 2800 kiláků, přes 60 tisíc nastoupených metrů a přes 100 hodin v sedle, takže jsem najezdil dost. Pro mě jsou to čísla, který v Česku najezdím za půl roku.

To zní skvěle, cítíš se podle toho také tak silný?
Cítím to na sobě, kopce mi asi problém dělat nebudou, váha je dobrá, tak doufám, že to přinese ovoce, myslím, že budu slušně připravenej i na XCO.

Právě, o víkendu tě v Turecku čeká první start sezony a rovnou cross country.
Jo, od 26. do 28. února, tři dny za sebou, bude to náročný. Nevím, jestli je XCO ideální takhle na začátek sezony, rovnou z toho tréninkovýho režimu, ale zase na druhou stranu už jsme s trenérem Karlem Martinkem poslední měsíc malinko zaměřili i na intenzitu.  

 Martin Stošek na XCO 

Co si od závodu slibuješ?
Několik věcí. Bude to první zkouška materiálu, máme nový dodavatele zapletených kol, nový vidlice a tlumiče, oboje od DT Swiss. A hlavně to bude i taková vzpruha, už moc dlouho jen trénuju :-) Takže to potřebuju prodat, některý závody se zase už posunuly, já už měl startovat na konci ledna na Lanzarotte, pak přesunuli Mediterranean na konec března, touhle dobou jsme ho už měli mít za sebou. Turecko jsme proto zvolili jako první start. Jsem moc rád, že mě tam Viktor bere s sebou, protože tím jsem dostal zase nějaký cíl, kam směřovat trénink, když už jsem na Kanárech byl tak dlouho.

Budeš střídat cross country a maraton i potom v sezoně?
Asi spíš ne, Turecko je taková improvizace, protože nám posunuli etapák ve Španělsku a v podstatě bych neměl jistotu závodění až do konce března. Takže jsem toho využil, on to vlastně byl nápad Kristiána, že bych mohl zařadit XCO v Turecku. Ono mi to nedělá problém a je to pro mě zpestření. Ale cíleně to kombinovat nebudu, samozřejmě že když bude Český pohár XCO a nebude se vyloženě krýt s důležitýma mezinárodníma závodama, tak budu startovat a rád. Ladit na to ale nebudu, ani na MČR, už jsem si totiž několikrát ověřil, že čím víc ladím, tím je to horší :-)

Na jaký závody v sezoně se těšíš nejvíc?
Jsem hodně zvědavej na maratonský svěťáky, ani ne na trasy, ale spíš na to, jaký bude mít seriál prestiž, ohlas a zázemí. A samozřejmě se těším na Cape Epic, který mi nějakým způsobem uniká, už jsem tam byl dvakrát a ani jednou nestartoval. Těším se i na Elbu na mistrák světa, protože to tam mám rád a sedí mi to tam. Ale koneckonců se těším na všechny uspořádaný závody, kdo ví, jak to bude.

Martin Stošek na maratonu na italském ostrově Elba, vloni týden před MS ve skvělé konkurenci vyhrál...

Hodně závodů bude až na konci sezony, v září a říjnu, není to pozdě?
Ono to takhle vypadá, že mám před sebou tři čtvrtě roku závodění a rubání, tak to není. Beru to tak, že tam budou pauzy. Ten říjen pozdě není, mistrovství světa je ještě o 3 týdny dřív než vloni, takže by to mělo být v pohodě, toho se nebojím. Sezona se pořád prodlužuje, ale nedělám si z toho hlavu.

Přinesly loňské výsledky pozornost ze zahraničí?
Měl jsem nabídky, ale já byl už delší dobu dohodnutý s Kristiánem, takže zájem je, ale nic se konat nebude. Bylo to spíš takové oťukávání, nic zásadního. 

Jak se vypořádáváš s tlakem, přeci jen už nějaký bude.
Já si vytvářím největší tlak na sebe sám paradoxně, což asi není ideální. Pochopitelně se s tím snažím pracovat, ale ani bych neřekl, že se po MS něco výrazně změnilo. Já jsem věděl už v roce 2019, že na to mám, že jsem mohl udělat medaili. Jsem nohama na zemi. Z tlaku okolí si hlavu nedělám, pokud nějaký je, nevnímám ho.

Máš nějaký sen, kam se posunout? Cross country a olympiáda nebo třeba silnice?
Musím přiznat, že silnice by se mi líbila. Kolikrát jsem si už říkal, že od maratonu k silnici to není daleko, na druhou stranu, už mi není dvacet, ale 27… A jak mi říkal Matouš Ulman: „Za tři roky ti bude třicet a seš v Masters :-)“ A tohle, když si člověk uvědomí, tak zjistí, že na nějaký experimenty není už moc času. Takže se držím maratonu a nad změnou nepřemýšlím, uvidíme, co život přinese…