TEST: GT Zaskar Carbon Expert

Svižný fičák

Ale dost bylo teorie, pojďme se podívat na to, jak se na tomhle biku jezdí. Přiznám se, že mnoho let osobně preferuju celoodpružené modely, ačkoliv jsou těžší a ačkoliv zpravidla tolik nejedou jako hardtaily. Přesto nepohrdnu a občas se svezu i na nějakém zajímavém pevňákovi, pokud seznám, že to za to stojí. A aktuální GT Zaskar je přesně jedním z nich.

GT využívá pro tento model, podobně jako někteří jiní, tak zvanou progresivní geometrii, ale není progresivní jako progresivní. Jednotlivá pojetí této charakteristické geometrie se vzájemě mohou lišit a ono okřídlené "delší rám, kratší zadní stavba a položenější vidlice", tak může mít mnoho relativně odlišných pojetí.

Hned při prvním nasednutí vnímám dlouhý předek. Rozhodně ne nepříjemně dlouhý, ale výletní superpohodlnou vzpřímenou pozici tady nečekejte. Je to takový kompromis mezi závodním zalehnutím a trailovým posezem, přičemž zde vám bike nabídne opravdu hodně široký prostor pro práci s těžištěm.

Překvapivě lehké stoupání

První, co jsem vyzkoušel a co mě překvapilo, byla ochota biku stoupat. Ve stoupáních, a i těch prudších, se chová naprosto klidně, rozvážně a od vás v podstatě vyžaduje jen to, abyste šlapali a starali se o příděl výkonu. Kolo si pak bez problémů poradí se vším ostatním bez nutnosti nějak zvlášť přemýštet nad tím, že byste museli sedět na špičce sedla, abyste udrželi přední kolo na zemi.

Při švihové jízdě po rovnější cestě pak vnímám tuhost rámu a zajména středového složení, které i díky opravdu masivnímu napojení sedlové trubky do středu, před kterým se hruškovitě rozšiřuje a nabývá na svém objemu. I to určitě přidává schopnostem kola stoupat opravdu velice snadno.

Chci to ještě víc progresivní

Jednou z částí progresivní charakteristiky geometrie je položenější úhel hlavové trubky. Po léta zaběhlý a dlouho neměnný údaj 71° se postupem času stal minulostí a u XC biků dnes nejsou výjimkou hodnoty i pod hranicí 69°. GT disponuje konstantním hlavovým úhlem 69,5° pro všechny velikosti. Abych řekl pravdu, tak bych si u takto pojatého kola dokázal představit klidně ještě i o stupínek méně, ale otázkou je, co by to udělalo se sportovností tohoto biku.

Řízení je tu tak akorát na hranici XC a trailového kola. Sebemenší pohyb řídítky kolo okamžitě donutí měnit směr. Chvíli mi trvalo, to se musím přiznat, než jsem si na to zvykl. Kontrast delšího rámu s takto citlivým vedením vyžaduje zkušeného pilota, nikoliv zbrklého jedince. Potřeba mít kolo pevně v rukách tady platí téměř absolutně.

Ve sjezdech mi relativně strmá vidlice překvapivě zas tak nevadila. Ano, není možné tady sovnávat s trailovými fully, které mají o další tři stupně položenější vidlici a jsou tak daleko stabilnější, ale tady jistější pocit při sjezdech docela dobře zastává dlouhý rám, nad nímž můžete volit z tisíce různých pozic a své těžiště tak zbytečně neposouvat nad přední vidlici.

V náročnějších technických pasážích pak oceníte také opravdu královský prostor pro kolena nad rámem, který vzniká díky výraznému slopingu. I v testované velikosti L tak musím pochválit velkorysý prostor umožňující manévrovatelnost a práci s těžištěm na jedničku. Jediné, co bych si asi dokázal představit, že bych si vyměnil představec, a to za kratší. Osobně mám rád vyšší stack , takže jsem si tady schválně nechal všechny podložky pod představcem, nicméně to už je na zvážení každého podle jeho vlastních preferencí.

Co se týká fungování osazených komponentů, tak Shimanu XT těžko něco vyčítat. Snad jen pocitově menší účinnost přední brzdy oproti té zadní mě poněkud překvapila, ale možná to bylo způsobeno drobným zraněním mého levého ukazováčku, který se stále vzpamatovává z jarní zahnisané třísky.

Uzoučká vidlice Fox 32 Step Cast ve mně nikdy nevyvolávala pocit nirvány z tuhosti, nicméně odlehčuje předek a funguje zatraceně hladce a svižně, a to i na malých nerovnostech, takže jsem si brzy odvyknul pozorovat, jestli se v ní kolo nějak nadměrně nevrtí, a raději jsem se soustředil na samotnou jízdu. Praktická je také nová dvoupáčka, kterou z řídítek na vidlici ovládáte její dálkové blokování.

K převodům bych mnoho výhrad neměl. Možná bych občas využil 36 převodník pro rychlejší jízdu, ale to už by znamenalo příliš těžkou výjezdovou kombinaci, takže co se možností Shimana a jeho 11-46z. kazety týká, tak pro tento typ kola je čtyřiatřicítka asi optimální nastavení.

Při jízdě mi po rozbité polňačce zprvu přišlo, že cvakají brzdové hadice v rámu a to mě vždycky dost štve, když se to u nějakého kola projeví. Jenomže tady žádné vnitřní vedení není, uvědomil jsem si v zápětí a začal studovat co ten divný zvuk vydává. Nakonec jsem přišel na to, že takto lomozí opravdu brzdové hadice, které o sebe v předním oblouku občas zavadí, ale to se dá vyřešit poměrně jednoduše zpravidla malým posunutím, zkrácením nebo jinudy prostrčenou či zapáskovanou hadicí.

Celkově pak potěší velice vstřícná hmotnost biku, která z něj dělá jízdně velice hbité kolo, které vám tak neubírá zbytečně watty zejména v delších stoupáních, kde jich obvykle nebývá nazbyt.