TEST: Merida ETMO 700

14. 08. 2026
Štěpán Hájíček
Testy - Recenze
Foto: Štěpán Hájíček

Testujeme novinku ETMO s motorem Bosch CX a se zdvihy 160 mm jakožto zástupce nové generace elektrických strojů Merida.

Praktické postřehy

Oproti loňskému testu Meridy eONE-Eighty 700, jehož prostřednictvím jsem svět elektrokol značky Merida sám pro sebe postupně objevoval, jsem si letos za řídítky ETMO 700 připadal již od prvních metrů více jako doma. Zároveň bych ale mohl jedním dechem dodat, že ač nová Merida ETMO vzhledově více než nápadně připomíná statnější řadu eONE-Eighty, tak stejná či stejně zaměřená rozhodně není.

Zatímco je Merida eONE-Eighty statný hromotluk, ETMO působí více uvolněným, dalo by se říci civilnějším dojmem. Má proto potenciál oslovit širší skupinu jezdců. Jak již svými zdvihy (160 mm), tak i celkovým projevem.

Pojďme ale na praktické příklady a hodnocení. Začnu-li tradičně u posedu, pak lze očekávat příjemnou a komfortní trailovou pozici s lehce vyšší polohou rukou a přiměřenou délkou rámu. Ten není zbytečně krátký, ale ani přehnaně natažený. Kolo sice pod vámi občas působí delším dojmem, na posedu se to ale nijak nepromítá.

OVLÁDÁNÍ

Jestli jsem byl něčím mile překvapen, pak je to jednoznačně celkové ovládání, které za většiny situací působí vyváženým, ochotným a předvídatelným dojmem. Líbí se mi kupříkladu, nakolik je řízení v základu jisté a stabilní. Zároveň však není přední partie zbytečně zatížená, proto přední kolo reaguje zlehka a pohotově. Při divočejším kličkování v lese sice pocítíte vyšší hmotu a výraznější setrvačnost celého stroje, ale to není obvykle až tak limitující, jak by se mohlo zdát.

Mezi další body, které si zaslouží pochvalu, patří celková tuhost rámu, jakož i nasazení dostatečně mohutných a odolných ráfků. Potažmo dostatečně tuhý výplet, který bez problému drží krok s rámovým základem, stejně jako poctivé trail/enduro pláště Continental Kryptotal.

Pokud bych měl v této „tuhostní“ rovnici najít jeden potenciálně slabý prvek, pak to bude levnější vidlice RockShox Psylo s ocelovými vnitřními nohami, které občas ukáží své limity. Pravdou ale je, že jejího kroucení si všimnete spíš jen okrajově, ve specifických pasážích a při extra vysokém (stranovém) zatížení. Mimo tyto extrémy totiž případné slabiny vidlice zdárně maskují další výše popisované prvky.

TRAILY, SJEZDY A STOUPÁNÍ

Jak už bylo řečeno, základní ovládání Meridy ETMO 700 je veskrze příjemné, dostatečně jisté, zároveň i dostatečně živé a pohotové. Umístění těžiště lehce za střed kola zároveň pomáhá právě s hravostí. Třeba s odlepením předku na hraně dropu, se zvedáním do manuálu a s podobnými libůstkami.

V prudším terénu a na rychlých tratích se naopak projeví záměrně prodloužená zadní stavba, ale i celková hmotnost. V takových chvílích často převládá dojem výrazné stability, přecházející až v lehkou neochotu měnit směr. Ale není to nic tragického, jen je potřeba kolo a jeho vlastnosti dostatečně poznat, respektovat a ve vyšších rychlostech vyhledávat spíše přímější stopy než zběsile kličkovat jako zajíc utíkající před liškou.

Poměrně sebevědomá a schopná je Merida ETMO také ve výjezdech. Ultimátním vrchařem bych jí sice nenazval, k tomu by jí možná přispělo větší zadní kolo, ale když se dokážete dobře srovnat na sedle a využít solidního základního balancu, stejně jako 120 Nm motoru Bosch, máte šanci zdárně pokořit i mnohé vyhlášené stoupací sekce.

ODPRUŽENÍ

Poměrně solidní a poctivě pracující je u tohoto kola také odpružení. Limitované je snad pouze svou „cenovou úrovní.“ Hovořím přitom hlavně o vidlici RockShox Psylo, která za běžných podmínek odvádí poctivou práci. Nabízí dostatečnou citlivost i solidní akci, při vyšším a delším zatížení ale její krok nemusí být až tak jemný a plynulý jako na začátku.

Přeostříme-li na zadní stavbu… Zde je situace v mnohém podobná. V principu jednoduchá konstrukce (jednočep s přepákováním) je v základu víc než dostatečně tuhá (hlavně do stran). Zároveň nabízí slušnou vnímavost, aktivitu odpovídající kroku 160 mm, ale i jistý doraz a celkově solidní oporu. Není to žádná mechová peřina, ale funkční systém, který se snaží z tlumiče vymáčknout maximum možného.

KOMPONENTY slabší a silné

Než se dostaneme k pohonu, poukázal bych letmo na pár komponentů, které jsem měl často v ruce vůbec poprvé. Osobní dlouhodobější premiéru jsem zažil třeba s mechanickým řazením SRAM Eagle 70 T-Type, které je i ve své aktuálně nejdostupnější podobě na dotek příjemné, jisté a spolehlivé. Na řazení s omezením pohybu na jeden krok je potřeba si zvyknout. Naopak moderní páčky, jejich tvar, rozumná lehkost kroku a výrazná mechanická indexace, to vše přijme člověk za své takřka okamžitě – palec nahoru!

Druhou „neznámou“ pro mě byly nové „ekonomické“ brzdy SRAM DB6. Zprvu jsem jim moc nevěřil, ale s postupem času je musím hodnotit převážně kladně. Bavil mě jak tvar jejich páky, tak i její krátký, jistý a stabilní krok. Podobně jako jejich solidní výkon. I když právě výkon je také jejich určitou slabinou. Pohotově až ostře totiž zabírají hlavně ze začátku, při silnějším stisku nebo delší zátěži ale jejich výkon znatelně klesá. Zkusil bych proto časem nasadit jiné destičky a kotouče, ale jako základ pro další tuning to není špatné řešení.

Poslední zmínka patří plášťům Continental Kryptotal (Enduro / Soft), které jsou z mého pohledu skvělou volbou. Jsou ostré, jisté, pevné a stabilní, nabízí parádní záběr za sucha i v mokru. Společně s ráfky Reynolds vytváří hodně jistý celek pro perfektní grip i jisté ovládání.

POHON BOSCH CX

V rychlosti se zastavme také u pohonu Bosch CX, který je dnes dobře známou klasikou. V případě Meridy ETMO nebylo potřeba nic moc řešit. V kole byl již instalován nejnovější Power Upgrade 2.0, díky čemuž jsem si mohl sáhnout na 750 W výkonu a 120 Nm točivého momentu u režimů, kde jsem chtěl mít tyto hodnoty k dispozici.

Stěžovat si rozhodně nemůžu ani na menší displej Purion 400, který je hezky schovaný za řídítky, přitom zobrazuje vše podstatné, co mě za jízdy zajímá.

Trochu rozporuplné pocity mám snad jen z nasazení baterie se „seškrcenou“ s kapacitou 600 Wh, jelikož jsem zvyklý na plnotučných 800 Wh. Takto je sice kolo o skoro 1 kg lehčí, zároveň však právě kapacita navíc mi místy chyběla. Ostatně i 800 Wh jsem schopen „vymlátit“ do nuly za jedno odpoledne.

Fakticky jsem se proto s menší baterií musel spokojit s lehce omezeným dojezdem. V místech, kde běžně zvládám 1500 výškových metrů (s 800 Wh baterií) jsem při 600 Wh dosáhl maximálně na 1200 m. Komu to stačí, ten bude jistě rád za hmotností úsporu, kdo má radši pořádný dojezd, ten má možnost upgradovat na 800 Wh.