TEST: Pivot Shuttle - luxusní dopravník

Elektrolet

Do testu jsme dostali Shuttla ve velikosti L. Při mé výšce 175 cm mi většinou vyhovují Mkové rámy. Mé obavy z nataženého posedu se rozplynuly po prvním nasednutí. Reach v Lku měří jen 465 mm. Tyto hodnoty má dneska většina rámů ve velikosti M. Se Shuttlem jsem vyrazil na Kokořínsko, kde není nouze o technické prudké stoupáky a následně i sjezdy. 

DW-Link mi už od prvních nerovností ukazoval, jak by měla vypadat sametová jízda. Tomu jistě dopomáhaly 2,8” pláště, které se zuby nehty držely podkladu.

Většinu testovacích motohodin jsem se snažil jezdit v trailovém módu. Ten mi z těch tří nejvíc vyhovuje. Sílu rozdává přiměřeně dané kadenci a tolik se u něj neprojevuje "dobzuk" jako u boostového módu. Při ukončení šlapání motor ještě cca 2 sekundy hrne kolo dopředu. Tento jev proto interně nazývám jako dobzuk.

Při stoupání DW-Link držel zadní kolo u země jak přibité. Rekon ctil partu a makal, co mu síly stačily. Technické stoupáky přes skalky nebo pasáže kořenů jsem si užíval. Jediné, co mi trochu dělalo vrásky, byl častější kontakt klik s terénem. Místy bych ocenil o něco delší zadní stavbu. Přední kolo čas od času dostalo potřebu si promluvit s bohem a já měl co dělat, abych ho udržel u země i s hrudníkem naraženým na představci.

Na těch pár nechvalných maličkostí mě ale Shuttle nechal zapomenout při prvním sešupu dolů. Skvěle rozvržené těžiště, tuhý karbonový rám, macatá kola a práce DW-Linku vám z kopce dolů vždy vykouzlí úsměv na obličeji. Shuttle mi vynahrazuje menší bolístky ze stoupání a dokazuje, kde je jeho prim. Není to úplně nejlepší lezec kolmých stěn, ale zato z kopce se umí pořádně rozvášnit.

Moje menší narážky na délku zadní stavby se rozpouštějí v prvních dvou zatáčkách, kam se Shuttle bez protestu pouští. Plusková kola dobře fungují na tvrdším podkladu. Jakmile se ale dostanou do měkké hrabanky, začnou trochu ztrácet. Dopředu bych určitě nazul něco ostřejšího než zvolený Rekon.

Musím pochvalit celkovou tuhost kola. Mohl jsem na prase přiletět do jakékoliv zatáčky s jistotou, že ji kolo bez kroucení vykrouží. Při cestách dolů jsem zapomínal, že mám pod sebou “jen 140 mm zdvihu” a pouštěl se do větších věcí bez ztráty kytičky nebo cvaknutí o doraz. Zlatému duetu od Foxe nemám co vytknout. Faktory nabízí velkorysé možnosti nastavení potřebám jezdce. Čtyřpístkové XT brzdy od Shimana patří mezi mé favority. Chod páčky, dávkovatelnost a hlavně brzdný účinek je dokonalý a Shuttla vždy bez problému ukočírovaly.

Přece jenom menší výtka musí padnout. A to na zadní 180mm kotouč, který bych určitě nahradil větším. Elektrické řazení Di2 mě překvapilo svou přesností. O přehození informuje jemným pípnutím a informaci o zvoleném převodu najdete na displeji.

Jakožto asi každému uživateli elektrického kola se mi ho jednou povedlo těsně před cílem vybít. To už pak taková sranda není, když musíte táhnout celou tu váhu za své, a to i když jedete po rovné asfaltové silnici. No a s Di2 si pak ani nezařadíte, což celou tu situaci ještě více znepříjemní, protože Di2 si bere šťávu z baterie kola. Na druhou stranu to člověka dostatečně vyškolí, aby si příště přece jen více pohlídal aktuální dojezd.