TEST pláštů #3 - technologie vs. váha

Dneska si rozebereme nejdůležitější technologie, které plášťům dávají jejich vlastnosti a to vše ve vztahu jednak s hmotností, ale i s konkrétním použitím...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš, Schwalbe, Maxxis, WTB
TEST pláštů #3 - technologie vs. váha

V dnešní době stojí moderní bikový plášť poměrně dost peněz. Cenová politika se pravda může lišit značku od značky a také tím, zdali se vám podaří narazit na prodejce tak zvaných "šedých produktů" které v mnoha případech vůbec nejsou určeny pro prodej koncovým zákazníkům, ale výhradně v rámci OEM pro montáž na kola výrobcem. Ale tohle dneska rozebírat nechci, jen je potřeba si v souvislosti s následujícími řádky říct, že vždy nemusí znamenat, že čím dražší plášť je, tím musí být lepší, nebo řekněme technologiemi vybavenější.

Technologie, které dnes výrobci do svých plášťů integrují, dokáží poměrně zásadním způsobem ovlivnit jejich užitné vlastnosti, proto byste při výběru nového pláště rozhodně neměli tuto skutečnost podcenit. Jednotliví výrobci pak dnes již zpravidla všechny použité technologie ukazují na pláštích v podobě různě vypadajících log, která najdete obvykle hned za specifikací rozměru pláště. A občas je tam těchto "obrázků" víc než dost :-).

Když přijdete do bikeshopu s tím, že potřebujete nový plášť na své kolo, obvykle se vás prodejce zeptá jen na průměr a nabídne několik alternativ podle toho, co má zrovna na skladě. Maximálně se vás ještě zeptá na jaký typ kola plášť potřebujete.

Jenomže většina výrobců v rámci jednoho vzorku vyrábí jednak několik šířek pláště, ale také umí nabídnout ten samý plášť v několika variantách, lišících se právě použitými technologiemi. No a abyste se alespoň obecně zorientovali v tom, čím se jednotlivé technologie liší a k čemu jsou v praxi dobré, připravili jsme pro vás tento článek.

Konstrukce - drát nebo skládačka a co třeba tubeless?

Pohybujete-li se ve sportovněji laděném segmentu dražších kol, řekněme nad 25 tisíc korun, je dost pravděpodpobné, že budete mít na kole tak zvaně "skládací plášť". Výrobci dnes tuto technologii běžně používají jak pro OEMkové masově montované pneumatiky, tak pro většinu svých prodávaných plášťů. Tak zvané drátové verze pak mají své místo v nejlevnějších kategoriích kol, kde se důraz klade především na cenu.

Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma druhy plášťů je materiál použitý v patce pláště, který v podstatě určuje jeho integritu a to, jak drží na ráfku. Skládací pláště v tomto místě obsahují kevlarové resp. aramidové materiály, díky kterým je plášt flexibilnější a současně i lehčí, než drátové provední, které využívá, jak jeho název napovídá, ocelových drátů. Tyhle dva typy od sebe poměrně snadno rozeznáte, protože kevlarové (skládací) pláště jsou na prodejnách většinou seskládány na poličce, nebo ve složeném stavu zavěšeny na háčcích, zatímco pro drátěné verze je potřeba daleko více místa, protože je nelze skladovat ve složeném stavu.

V neposlední řadě, rozdíl v použité patce poznáte na ceně pláště, protože drátové verze stojí zpravidla jen pár stovek, zatímco kevlarové většinou startují na šesti až sedmi stovkách.

Další údaj, který je mnohdy výrobci komunikován u jednotlivých modelů, je tak zvané TPI (Threads per Inch). V praxi je to údaj, který říká, jaká je hustota vláken v konstrukci pláště. Tenhle údaj již dneska nepatří k nejdůležitějším, nicméně setkáte se s ním, resp. jeho vyššími hodnotami především u superlight závodních plášťů, kde je kladen důraz na nízkou váhu.

Každý plášť je totiž složen z jakési pleteniny, která je následně obalena dalšími "měkými tkáněmi". Pleteninový skelet dává plášti jeho tvar. Materiál na něj použitý je nejdražší položkou při jeho výrobě a platí, že čím méně vláken (nižší TPI) tím více materiálu (většinou gumy) je potřeba a tím je plášť jednak těžší, a jednak i poddajnější/pružnější.

Jistou paralelu tady můžeme vidět s konstrukcí karbonových rámů, kde se také jednotlivé rámy liší kvalitou (hustotou) použitých karbonových vláken a jejich poměrem vůči použitému množství pryskyřice. Čím více uhlíkových vláken, tím více tuhosti a současně nižší hmotnost.

V poslední době ovšem zdaleka neplatí, že čím více TPI, tím lepší plášť, protože na výsledku má podíl mnoho faktorů a nízká hmotnost za každou cenu už dnes až tak neletí jako tomu bylo v minulosti, ale o tom ještě bude dnes řeč.

Proč bezdušovou patku?

Posledním bodem, o kterém se dnes zmíním ve vztahu ke konstrukci pláště, je možnost bezdušového využití. To je totiž obrovský trend poslední doby již od opravdu dostupných kategorií kol. Posunout totiž vlastnosti kola a jeho chování dokáží bezdušáky opravdu hodně a přitom to nemusí ani moc stát. Většina výrobců ráfků totiž dnes používá téměř automaticky již bezdušové profily ráfků a ačkoliv na ně pak výrobci nasazují duše a k nim adekvátní pláště, neznamená to, že byste si kolo nemohli poměrně jednoduše na bezdušové předělat. Stačí k tomu obvykle jen spaciální páska, sada ventilků a speciální mlíko. No a pochopitelně také tubeless kompatibiní plášť, který se od toho běžného liší pouze v mírně upraveném tvaru patky pláště, která zajistí jak snadnou montáž, tak optimální usazení pláště a jeho utěsnění v místě styku s ráfkem.

Co výrobce, to jiné označení. Setkat se můžete s TR, TCS, TLE, 2Bliss apod. Pokud o bezdušových kolech teprve uvažujete, pak je vždy lepší pořídit bezdušový plášť, protože ho můžete bez problémů použít i na klasickém dušovém ráfku s duší. Naopak to ale fungovat nebude.

Směs je důležitá když?

Druhým hodně důležitým parametrem, který rovněž nemalou měrou ovlivňuje vlastnosti pláště a přispívá k optimálnímu pocitu z jízdy, je použitá směs na běhounu.

Všechno to začalo už před opravdu mnoha lety, kdy začali výrobci nabízet různé tvrdosti směsí v závislosti na potřebných vlastnostech, žádaných převážně závodníky a výkonnostními cyklisty. Prim zde odjakživa hrály provozní podmínky a to zejména ty meteorologické, protože kdo především potřebuje speciální vlastnosti směsí? Ten, který jezdí v náročných podmínkách a v technicky náročném terénu.

Pokud jste si někdy zkusili sjet prudký kamenitý úsek plný mokrých kořenů na běžném plášti a pak na plášti se speciální měkkou směsí, asi mi dáte za pravdu, že je to obrovský rozdíl zejména v jistotě ovládání kola, protože běžný plášť se nonstop smýká, zatímco ten s měkkou směsí drží daleko lépe i tam, kde byste to ani sami nečekali.

Proto dnes většina renomovaných výrobců dokáže nabízet různé typy směsí napříč všemi kategoriemi a to včetně silničních plášťů. Zpravidla se také kombinují dvě či dokonce tři různé tvrdosti směsi v závislosti na tom, zda-li jde o středovou část vzorku, nebo jeho boční část.

Každý výrobce má pak svou vlastní technologii, založenou na specifických směsích a jejich kombinacích a to tvoří jeho know-how. Někteří výrobci dokonce nabízejí i několik tvrdostí jednotlivých směsí podle kterých se dá predikovat vhodnost pláště pro konkrétní povrch.

Správná univerzální volba prakticky neexistuje. Pokud si chcete s plášti a jejich vlastnostmi opravdu hrát na maximum, pak se musíte rozhodovat nejenom podle počasí a konkrétních povrchů na trati, ale také podle toho zda-li je profil spíše do kopce, nebo z kopce, nebo podle toho, jestli vás čeká více kamení a skal, nebo hlíny, trávy a měkého podkladu.

Mějte na paměti, že se nemusí vždy platit, že čím měkčí, tím lepší na vodě a v blátě, a naopak čím tvrdší tím lepší na panelce a šotolinkách. Co však platí téměř stoprocentně je že, pokud použijete nevhodný plášť pro dané podmínky, vždy to výrazným způsobem bude limitovat jízdní komfort. A druhá univerzální poučka pak zní že superměkké směsi na enduro a DH kolech sice skvěle drží a fungují v opravdu náročných podmínkách, ale je to na úkor jejich životnosti. Výjimkou není ani totální ojetí takového pláště během jednoho enduro víkendu, po kterém může být plášť na odpis.

Optimální volbou pro běžné jezdce pak nejsou extrémní varianty závodních směsí, ale více univerzální varianty, které v sobě kombinují lepivost a stabilitu měkkých směsí s výrazně větší životností pláště, přičemž tahle varianta nenabídne sice ultimativní vlastnosti, přesto bude na blátě fungovat líp než klasická základní směs.

O ideální volbě směsi je dobré pobavit se buď se zkušenějšími kamarády, nebo závodníky, kteří vám prozradí co sami a pro jaké podmínky používají. Výrobci se pak snaží i v tomto ohledu napomáhat různými označeními jako Gripton, Speedgrip, 3C, DEAD, Black Chili a dalšími a je proto dobré si jednotlivé vlastnosti u konkrétních výrobců nejprve nastudovat než vyrazíte na nákup, abyste nebyli nepříjemně zaskočeni širokou škálou možností a nevěděli jak se v nich orientovat.

Ochrana/odolnost - fenomén na vzestupu

Bezesporu asi nejzásadnější věcí, o které se dnes v případě plášťů diskutuje, je jejich odolnost proti defektům. Nízká hmotnost, výborné jízdní vlastnosti za mokra, nebo jedinečná rychost pláště jsou sice důležitými parametry, které předurčují oblíbenost plášťů, ale to vše vám nepomůže v okamžiku, když píchnete, nebo prorazíte.

Nebudu se zde zaobírat defekty způsobenými píchlou nebo cvaknutou duší, ale těmi, které se týkají přímo samotných plášťů. I tady může dojít k cvaknutí, které většinou znamená díru na boku pláště, nebo proříznutí od ostrého střepu nebo kamene, kterému se sotva dokáže stoprocentně předejít, ale jsou zde obrovské rozdíly v tom, kolik ten který plášť vydrží.

Co se dá dělat proti defektu pláště? Posílit ho tam, kde je nejnáchylnější k procvaknutí, to jest na bočnicích. Jenomže tady pak logicky musíme řešit dilema odolnost pláště vs. úroveň jeho ochrany a s tím souvisí samozřejmě i výsledné navýšení hmotnosti.

První pláště, na kterých se výrobci "učili" vymýšlet a konstruovat co možná největší odolnost proti defektům, jsou ty sjezdové. Tady jsou ovšem antidefektní provedení k dispozici zpravidla ve svých maximálních verzích, protože ne hmotnost se zde až zas tolik nehledí a prim zde hraje maximální odolnost.

Pokud bychom si měli v kostce říct, v čem spočívá antidefektová úprava pláště, tak je to jednak ve větším počtu přeplátování bočnice a v některých případech také přidáním další vrstvy gumy. Výsledkem jsou pak monstrózní pláště, u kterých na prvních pohled/omak poznáte, že je jen tak neprorazíte. Jenomže tyto DH resp. enduro speciály mnohdy váží více než dvakrát tolik co běžně používaný plášť a to z nich tak činí do jisté míry jednoúčelové závodní kousky, které nazujete až tehdy, když vám opravdu záleží na tom, abyste neudělali defekt a chcete jet přitom "bomby".

Většinu času ale netrávíme v závodním módu a tak vysloveně neprahneme po tom vozit s sebou kilo navíc jen v podobě oplácaných plášťů. Navíc s požadavky na odolnější bočnice přicházejí stále častěji i jezdci výkonnostních disciplín jako je X-Country nebo marathon a tam se mnohdy hraje o deka daleko úpornějším způsobem.

Přesto i zde platí, že pokud chceme odolnější plášť, musíme obětovat nějaké to deko navíc, ale matematika hovoří poměrně jasně, protože pár deka navíc, která vezete s sebou na dlouhou marathonskou etapu, vás většinou nezpomalí tak jako dlouhé minuty při opravování jednoho či více defektů, které pak mohou snadno rozhodovat i o medailových umístěních.

Asi nejznámější a na MTBS nejčastěji zmiňovanou technologií je v tomto směru Textra, kterou používá na svých pláštích česká značka Mitas. Princip její konstrukce je v přetažení celé bočnice i samotné patky pláště pogumovanou pevnou tkaninou, díky které se jednak zachovávají jízdní vlastnosti, ale současně se zbytečně nezvyšuje hmotnost pláště.

Premiéra technologie Textra na Cape Epic

Obdobné ochranné prvky ale nabízí také většina dalších výrobců. Maxxis má například své EXO Protection, Continental nabízí Protection Apex, WTB pak nový Slash Guard atd.

My jsme pochopitelně vzali opět celou naší testovací sadu plášťů, abychom zjistili, jak se konkrétní typy plášťů opatřených různými ze zmiňovaných technologií projevují co do své hmotnosti. Jelikož jsme měli k dispozici nejen různé šířky, ale především různé verze plášťů co do jejich určení, je na snadě, že i váhové rozdíly nebyly malé. Schválně jsme ale do následující tabulky dali všechny pláště a seřadili je od nejlehčího po nejtěžší, abyste si mohli udělat představu o tom, co taková výměna může udělat.

Dnes je totiž čím dál častější patrná snaha výrobců osazovat na některé XC biky vidlice se 110 nebo 120 mm zdvihu s tím, že spolu s nimi na tento typ biku osadí o třídu širší pláště mnohdy trailového až allmountain určení, což v kombinaci sice zvýší hmotnost celku i mnohdy o půl kg a více, ale posune terénní, potažmo užitné vlastnosti kola o obrovský kus. A tady je potřeba si odpovědět na otázku, jste-li ochotni takové navýšení hmotnosti skousnout či nikoliv?

Výměna pláště na kole za jiný může znamenat obrovský posun ať už jízdních vlastností, nebo naopak hmotnosti a je jen na každém z nás, jestli  jsme ji ochotni podstoupit, nebo zůstaneme jen ovcemi, které nic z výše řečeného neřeší a často tak končí na libovůli výrobců či prodejců.

Rada na závěr

Přemýšlejte o svých pláštích dřív, než se nachýlí životnost těch, které jste dostali na svém kole od výrobce. Zkuste popřemýšlet také o tom, jestli by vašemu stylu jízdy lépe nevyhovoval nějaký jiný plášť s konkrétními vlastnostmi, případně technologiemi. Většinou pak zjistíte, že s poměrně malou investicí můžete posunout své zážitky z jízdy o kus dál a o tom to přesně celé je. Pláště jsou totiž jediným styčným bodem vašeho biku s terénem a jejich správný výběr tak dokáže opravdu hodně ovlivnit celkový pocit z jízdy.

Tady předkládáme ještě několik odkazů na popisky nejdůležitějších technologií používaných renomovanými výrobci:

https://www.continental-tires.com/bicycle/technology/mtb

https://www.maxxis.com/technology/bike-technology

https://www.mitasbiketyres.cz/technologie-plastu-a-dusi-mitas

https://bike.michelin.com/en/technologies/technologies-for-mtb-tires

https://www.schwalbe.com/en/tech.html

https://www.specialized.com/cz/cs/shop/equipment/bike-components/tires--tubes/c/tirestubes

Přečteno - 36340x Tagy: testy pláště doplňky
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. DoplňkyCamelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
    Camelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
  2. TechnikaFotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    Fotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  3. Testy - RecenzeTEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    TEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  4. TechnikaFotogalerie: Crussis Legend 68
    Fotogalerie: Crussis Legend 68
  5. Testy - RecenzeTEST: Crussis Legend 68
    TEST: Crussis Legend 68
  6. DoplňkyFizik uvádí univerzální závodní tretry Vento Proxy
    Fizik uvádí univerzální závodní tretry Vento Proxy

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744