TEST: Trek Checkpoint SL 7

Je zima, všude kolem plno sněhu, ale silnice jsou poměrně sjízdné. I tahle doba přeje všem příznivcům gravelbiků, přestože do terénu se s nimi v těchto dnech vydá jen hrstka dobrodruhů, kteří chtějí zkusit, co všechno vydrží nejenom oni sami, ale i jejich kolo.

My jsme dnešní test ale připravovali ještě před vánoci a to žádný sníh nebyl a na polích a lesních cestách byla situace odpovídající aktuálnímu srážkovému stavu. Dnes bude řeč o Checkpointu, což je čistokrevný gravelbike, a to hned v jeho nejvyšší karbonové variantě označené v názvu sedmičkou.

Trek má s výrobou karbonových rámů velice dlouhou a bohatou zkušenost, jeho silniční rámy patří ke světové špičce, a tak je logické, že i při tvorbě tohoto svébytného biku využíval nejenom své zkušenosti, ale také technologie, které má k dispozici. Na rozdíl od závodních silniček je tady použit dostupnější OCLV karbon řady 500.

Malinko mě ale mrzí, že Trek nedotáhl v tomto případě některé detaily, které tak působí určité rozpaky. Jedním je nanýtovaný hliníkový držák přesmykače, který je zde ponechán bez využití. Druhým pak jsou nijak neupravené otvory pro pro vnitřní vedení překazovačky, kterými se tak do rámu mohou dostávat jak nečistoty, tak třeba voda při jeho mytí. Přitom by stačilo je zakrýt třeba upraveným tvarem průchodek. No nic, evidentně je modelů s bezdrátovým ovládáním stále málo na to, aby se takovýmito věcmi někdo zabýval a využít adaptér pro přesmykač tak musíte sami třeba montáží vodítka řetězu, které by se v tomto případě mohlo hodit.

Co se týká designu, najdeme zde dva zajímavé detaily, které jsou specifické pouze pro tuto modelovou řadu a nenajdete je na klasických silničkách. Tím prvním je asymetrické tvarování řetězové vzpěry zadní stavby, která je na straně klik výrazně prohnutá směrem dolů a pomáhá tak minimalizaci kontaktu s řetězem. Samozřejmě zde nechybí kovový chránič pro případ spadlého řetězu. Druhou specialitkou pak je zadní patka, v rámci které lze nastavovat délku zadní stavby. Toto mají na starosti dva stavitelné šrouby doplněné na levé straně speciálním flatmount adaptérem kotoučové brzdy, který se musí pochopitelně pohybovat spolu se zadní osou a který v rámu drží ještě druhý šroub umístěný v patce ze strany.

To jsou hlavní rozdíly a teď pár slov ještě o sdílených technologiích, které známe i z jiných modelů. Tím zásadním je technologie IsoSpeed. Tu Trek používá v několika modifikacích jak na svých silničních, tak horských kolech. Zde je řekněme její klasické provedení, které spočívá v integraci pružného elementu do místa, kde se protíná sedlová trubka s horní rámovkou, která pak průběžně navazuje na horní vzpěry zadní stavby. Současně je zde ještě optimalizován také průřez sedlové trubky v její spodní části tak, aby její plochý profil umožňoval lepší a intenzivnější pružení celé sedlové trubky ve chvíli, kdy svou silou působíte na sedlo a zrovna překonáváte nějakou nerovnost.

Druhý detail, který známe z jiných silničních modelů Treku, je specifické řešení sedlové trubky. Ta je totiž vlastně neoddělitelnou částí rámu a výška sedla se tak nastavuje prostřednictvím speciálního sedlového nástavce zakončeného klasickým sedlovým zámkem. Toto řešení omezuje do určité míry rozsah nastavení výšky posedu ve srovnání s použitím klasické sedlovky, ale na druhou stranu přináší daleko komfortnější fungování zadního "odpružení".

Mimochodem, Trek zde využívá komplet vnitřní vedení kabeláže, která do rámu vstupuje až zhruba deset centimetrů za hlavovkou, ale vychází z něj až v místě těsně před napojením do místa určení. Tady se jedná ale pouze o hadici k zadní kotoučové brzdě, protože přesmykač zde není a přehazovačka je bezdrátová. Středové složení je zde lisované v PressFit standardu a obě osy odpovídají dnešním silničním kotoučovým standardům, to jest 100x12 mm vpředu a 142x12 mm vzadu.