TEST: Trek Supercaliber 9.8

Jízdní vjemy: hardtail, nebo full?

Od chvíle, kdy se proflákly detaily týkající se tohoto rámu, o něm jedni mluví jako o hardtailu, jiní naopak jako o fullu. Jak tahle novinka působila na nás? Ono to záleží na úhlu pohledu.

Trek se svým názvoslovím snaží tenhle model umístit na špičku mezi hardtaily. Už i karbonový Procaliber není obyčejným hardtailem, ale dostal vylepšení v podobě ISO Speedu a Supercaliber jde ještě o pěkný kus dál, protože tady už najdete čep zadní stavby, byť pouze jediný.

Fakticky tak, pokud odhlédneme od veškerých marketingových teorií, musíme konstatovat, že před sebou máme rozhodně celoodpružený XC rám. Připomene vám to mimo jiné také hmotnost kola. Ta je v našem případě sice ovlivněna tím, že jde o velikost XL, ale přesto 11,28 kg by na hardtail v podobné cenové relaci bylo přeci jenom dost.

Pár slov o velikosti. Už na prvních prezentacích letošních novinek od Treku jsem měl možnost si vyzkoušet, jak se o sebe liší L a XL velikosti a dospěl jsem k názoru, že na mé delší nohy a vyšší vzrůst (189 cm) přeci jenom o poznání lépe sedí větší XLko. Mimochodem, hodně jsem to řešil i u trailbiku Fuel EX, který je nový pro letošek také a který jsem měl možnost otestovat dokonce v obou velikostech.

XC bike a konkrétně Supercaliber se ve velikosti XL bude možná někomu zdát obludně veliký a dlouhý, ale nenechte se zmást, není to největší velikost, kterou Trek nabízí. V nabídce najdete ještě jednu, větší, XXL. Testované XLko mělo reach 485 mm, což je hodnota, na kterou se trailbiky dnes dostanou už docela běžně i u eLkových rámů, nicméně v XC zatím protahovat přední rámové trojúhelníky k pětistovce není zas tak častým jevem. Mimochodem eLko má reach 455 mm, takže jistě uznáte, proč jsem zvolil XL.

Dlouhý prostor pro práci s těžištěm - to je jedna z hlavních předností geometrie tohoto biku. A využijete ji jak v táhlých, tak prudkých stoupáních, ale také na rovinkách a ve sjezdech. Možnost precizně pozicovat těžiště vám třeba v prudkých výjezdech hodně pomůže pro volbu optimální, ale i relativně pohodlné jízdní pozice. Osobně jsem absolutně nepociťoval ani náznak zvedání předního kola, ani potřebu nějak zvlášť se posouvat před řídítka, abych udržel normální trakci předního kola. Výjezdy, co do pozice a geometrie, byly prostě tak nějak samozřejmé, automatické, a přitom jisté.

Zamknout, nebo nechat otevřeno?

Doslova hamletovské dilema provází tenhle model a nastavení jeho odpružení. Hodně se debatuje o tom, jestli má blíže k hardtailu, nebo fullu a jestli, když si ho koupíte, poznáte vůbec rozdíl mezi ním a Procalibrem. Uklidním vás. Poznáte. A poznáte ho okamžitě. Supercaliber sice má zdvihu méně než běžné dnešní fully, konkrétně jen 60 mm, přičemž tlumič a rám se má starat o zhruba 55 a pocitový zbytek doplní flexe sedlovky, ale v jízdním projevu a zejména komfortu zadního kola se od hardtailu liší rozdílem jasně identifikovatelným.

Měl jsem možnost paralelně s tímto Trekem občas osedlat karbonový trailový hardtail, a byť si možná řeknete, že 60 mm zdvihu je opravdu málo, tak tady po několika testovacích okruzích musím konstatovat, že na mě chod zadní stavby pocitově působil možná i o něco vyšším zdvihem, než ve skutečnosti opravdu dostáváte.

Co je však zásadní? Treku se opravdu skvěle podařilo vyladit sytém odpružení tak, že jediným stiskem lockoutové dvoupáčky umí zcela zavřít obě odpružené jednotky a za zlomek sekundy tak dostanete, jak já s oblibou říkám, supersbíječku - kompletně zalockoutováný hardtail, který je na silnici ve stoupání schopný vyrazit kupředu s razancí hraničící se silničkou nebo minimálně gravelem.

Na druhou stranu musím říct, že během těch pár dnů, co jsem měl možnost Supercalibera jezdit a testovat, jsem ho do zavřené pozice přepnul jen párkrát, a to výhradně na silnici nebo rovných táhlých stoupáních na lesních cestách. Komfort v terénu, který lockoutem ztratíte, vám totiž zejména na kořenech rozhodně nevynahradí minimální ztrátu výkonu při šlapání, která se schová do tlumiče. Snažil jsem se párkrát soustředit vysloveně na to, jak moc se pod vámi kolo houpe při opravdu silovém šlapání do prudkého technického výjezdu, ale nenašel jsem důvod, proč bych měl odpružení v takovém případě deaktivovat.

S tím souvisí ještě jeden vjem, který mě, přiznám se, docela překvapil. Čekal jsem totiž výrazně horší tuhost zadní stavby, než jak na mě fakticky působila. Subtilní horní vzpěry zadní stavby totiž musí opravdu hodně pracovat, zejména na konci zdvihu tlumiče, když dochází k jejich prohnutí. Přesto ani náznak boční flexe nebo nestability. Kam kolo ohnete, tam pokračuje. Nevzpouzí se ani neremcá, prostě drží stopu a poslouchá.

Jednu malou výtku bych přesto měl, nebo spíše radu. Vnitřní vedení v podání Treku je ve spodní rámové trubce. Těžko říct, jak probíhá jeho montáž, ale mně se zpočátku zdálo, že v rámu občas něco zaslechnu. Nebylo to pravidelné bouchání bovdenů, které občas zaznamenávám, ale spíš takové zarezonování. Stačilo s bovdeny trošku zahýbat a o jeden cvak utáhnout stahovací pásku, kterou najdete na spodní straně dolní rámovky. Možná bych se spíš přimlouval za přidání nějakého pěnového housingu na bovdeny, kterým by se předešlo riziku bouchání v rámu, ale vše se nakonec obešlo i bez něj.

Jistota s dovětky

Probrali jsme výjezdy, probrali jsme rovinky, ale jak je na tom Supercaliber, co se týká sjezdů a technických pasáží? Tady bych si dovolil malou polemiku. Ono totiž poměrně dost záleží na tom, co si představujete pod pojmem technická pasáž a sjezd. Flowtraily vás budou bavit a na limity rámu zřejmě nenarazíte. Délka a rozsah, v rámci kterého můžete pracovat s vaším těžištěm, vás pravděpodobně ohromí. Nutnost dostat se do krajních, opravdu krajních pozic, je minimální. Pravdou je, že když už pak dorazíte do místa, kde musíte jít za sedlo, říkáte si, že by se vám teleskopka mohla hodit. Nemusela by to být ani sto padesátka, úplně by stačilo něco kolem 8 cm zdvihu, co by vám dodalo jistotu a více klidu pro balanc.

A když už jsem u toho balance a jistoty ovládání, osobně bych uvítal přeci jenom třeba o stupínek položenější vidlici. Asi chápu, proč tu Trek nechal 69°. V kombinaci s krátkým představcem rozhodně nejde o nijak zbrklé chování ve sjezdech a naopak ponechává citlivé a přesné ovládání v běžných XC situacích, ale jak dnes některé značky (zejména v zámoří) vycházejí s modely na pomezí X-Country a trailu, tak Supercaliber bych to této kategorie úplně nezařadil.

Druhý dovětek patří plášťům. Bontrager XR2 Team Issue jakoby byly šité na míru rychlým letním prašným cestám, a úplně je vidím v akci. Pro zimní měkký, občas mazlavý povrch a haldy listí na kořenech bych si ale dokázal představit jistější vzorek, který by lépe odolával nástrahám lesů, luhů a hájů. Ale to vyřeší obvykle několik minut s montpákami :-).

Naopak velkou pochvalu musím vyseknout sedlu. Pravda, to je otázkou většinou našich osobních preferencí, nicméně jeho užší stavba a výrazné středové vybrání mi v tomto případě sedlo dokonale a neměl jsem absolutně žádných výhrad. Příjemně lehkým dojmem pak na mě působila i zapletená karbonová kola. Tady podle mě hrála roli i kombinace s lehkými plášti, která dodává pocit, že chcete neustále zrychlovat a zrychlovat, dokud nezjistíte, že už nemůžete, protože to sami fyzicky nedáváte :-). Bike by přitom dál zrychlovat uměl...

Když už jsem u komponentů, pak musím říct, že Trek patří mezi značky, které k nim přistupují v rámci možností rozumně. U Supercalibera se nesnaží podbízet se cenami, ale na druhou stranu ani nic výrazně "neojebává". Ano, nejdete tu jen GX kazetu a přehazovačku, ale k nim už dává karbonové kliky, sedlo i sedlovku a dokonce i karbonové výplety a to jde přitom o druhý nejlevnější model v nabídce a i ten základní dostanete na karbonových kolech. To se dneska jen tak někde nevidí.

Specifické vlastnosti a technologie mají pak pochopitelně v tomto případě i jedno své úskalí a tím je použití atypického tlumiče, který v případě nutnosti nebude snadné vyměnit za jiný. Fox je ale údajně již celosvětově připravený servisovat i tento specifický typ tlumiče. Jaká bude jeho skutečná životnost a servisní náročnost, zatím nikdo predikovat nedokáže, ale není důvod se obávat extra zvýšených nákladů, protože ačkoliv jde tvarově o atyp, tak těsnění a kroužky, které podléhají pravidelným servisním výměnám, jsou obdobné jiným typům.