Zemřel Honza Kadečka

Honza Kadečka zemřel 14. června 2021 v pouhých 43 letech. Od mládí se pohyboval kolem kol. Prošel si zkušenostmi mechanika, ale také závodníka, aby nakonec zakotvil v redakci z dnešního pohledu nejstaršího českého cyklistického periodika; novin Cykloservis. Od roku 2002 jsme se tak příležitostně potkávali na různých akcích, kde se scházeli cyklističtí novináři. Jeho angažmá tak vydrželo neuvěřitelných devatenáct let.

V redakci Cykloservisu Honza zažil hned několik kmenových kolegů, kteří postupně přicházeli a zase odcházeli, zatímco Honza zůstával.  Kromě majitelů tak patřil vlastně k živoucímu inventáři redakce, ve které se staral nejenom o testování kol, ale také objíždění prezentací novinek a veletrhů nebo psaní poutavých rozhovorů obvykle s majiteli firem na aktuální témata. Mimochodem, při testování kol jsme měli společný problém, protože Honza ještě o trochu víc než já potřeboval XL velikosti testbiků a ty občas sehnat není nic jednoduchého.

Jeho druhou velkou vášní pak byli veteráni. Především ti automobiloví, o kterých dokázal vyprávět dlouhé hodiny, ale také o nich psal a byl členem veteránského spolku. Občas, když bylo hezky, přijel na nějakou prezentaci jedním z nich, ať už to byl Mercedes nebo Porsche a s úsměvem a podobným zápalem jako o kolech i o nich se dokázal bavit a vyprávět příběhy, které díky nim zažil. Třeba tenhle:

Jak se (ne)vozí Haynes ze Skotska

Honza byl ale také velký fanda do legendárních horských kol z devadesátých let. Nepravidelně tak v Cykloservisu vycházely jeho články na toto téma, ve kterých popisoval a ukazoval některé dnes již legendární kousky nejen z jeho vlastní garáže. Tohle byl velký společný zájem, který jsem s Honzou sdílel a pokaždé jsem byl zvědavý s čím novým přijde, že má nebo že se mu podařilo sehnat.

Věčně usměvavý a v pohodě člověk, kterého jestli něco dokázalo rozházet, tak jsem o tom nevěděl, protože to umně skrýval. Pověstný byl i jeho občas až absurdně suchý humor, se kterým vyprávěl příhody ze života, ale také vtipy. A na co nemohu zapomenout, je také to, že v české bikové novinářské komunitě patřil po celou dobu k těm nejvyšvihanějším a v kondici se udržujícím kolegům.

Co říct na závěr. Odešel kolega z novinářské cyklobranže, kamarád, velký fanda do kol, který se nemalou měrou zasloužil o popularizaci biků. Kaďoure, všem nám budeš chybět. Upřímnou soustrast celé tvé rodině i kolegům z redakce. Ať ti to v tom cyklistickém nebi jezdí...