Co nás čeká v roce 2023 v technice?

Před námi je rok, od kterého se čeká, že by měl být jiný a v mnohém se doufá, že snad i lepší, než byly roky předchozí...

Autor: Petr Bureš
Co nás čeká v roce 2023 v technice?

Co nás čeká v roce s dvacet trojkou na konci? Mnozí se shodují na tom, že bude v mnohém přelomovým a přinese odpovědi na mnoho otázek, položených v letech předchozích. My se dnes ale nebudeme zaměřovat na spekulace, přání a očekávaní, které se týkají cyklobyznysu, ale na poněkud reálnější očekávání, která lze s velkou mírou pravděpodobnosti opravdu čekat a těšit se na ně.

Technické inovace budou pokračovat

S jistotou lze předpokládat, že bude od jara pokračovat příliv technických novinek, se kterými budou postupně přicházet všichni výrobci. Jestliže jsme se loni dočkali dlouho očekávaných modelů, letos tomu nebude jinak.

Pojďme si namátkou vyjmenovat pár konkrétních novinek, na které čekáme a o kterých se už mluví pěkných pár měsíců. Jaro 2023 by mělo odhalit více novinek od amerického GT, které momentálně prochází masivní reorganizací spojenou se změnou majitele firmy. Nicméně nové modely už jsou hotové a to jak mezi celopéry, tak mezi gravely, kde se očekává příjezd již třetí generace modelu Grade.

U Specialized bychom se měli konečně dočkat několikrát odložené premiéry druhé generace kompletně přepracovaného modelu lehkého elektrobiku Turbo Levo SL, která by měla doplnit aktuálně se rozrůstající skupinu těchto specifických ebiků.

Ohledně lehkých ebiků bude zajímavé sledovat také počínání slovenského Kellysu, který oznámil, že pracuje také na hodně lehkém stroji s plnohodnotným pohonem, nicméně současně chystá i novinky mezi dostupnějšími hliníkovými rámy, které by měly doplnit současnou škálu celopér Theos.

Merida by pak měla uvést po letech druhou generaci svého gravelu Silex, od kterého se čeká především větší prostupnost pro široké pláště. Jestli a jak se bude měnit geometrie a vizáž, které se již nyní blíží více trailovým kolům než silničním gravelům je otázkou, na kterou získáme odpověď snad již zanedlouho.

Komponentový tah na bránu

Samostatnou kapitolou jsou novinky na poli komponentů. Americký Sram jakoby vyčkával, až se většina výrobců připraví na nové uchycení přehazovaček tak, jak jej vyspecifikoval už předloni. Příchod nové 1XX sady je nicméně očekáván již letos na jaře s tím, že se dá očekávat, že půjde o vyšší závodní specifikace samozřejmě v elektrice.

Co se týká dalších novinek, tak se dříve nebo později zřejmě objeví i nově koncipované brzdové páky, jejichž tvar bude uzpůsoben směrem k snazší integraci hadic do řídítek a představců, přičemž obdobné řešení má připravovat více výrobců brzd.

Naopak zatím utichl informační šum, týkající se zpráv o plánovaném elektropohonu americké firmy Sram. Buď je to známkou toho, že je nyní pro tuto značku důležitější věnovat se zavedení nových komponentů do výroby v rámci novinek 23/24, nebo je to jen propracovaný marketing, který má za úkol tutlat. Uvidíme, jak se budou během roku objevovat další střípky...

Zajímavé je, že co se týká Shimana, tak tam je výrazně méně indicií ohledně novinek. Ano, už druhým rokem se mluví o dvanáctkové gravelové sadě GRX, ale jakoby se nejprve čekalo na to, až dovyrobí všechny nové silniční sady a až poté se otevře okno pro nové GRX. Shimano si navíc v posledních dvou letech znepřátelilo mnoho výrobců, kteří chtěli na své gravely montovat právě současnou sadu GRX, když nestíhalo pokrývat její objednávky a mnoho výrobců tak muselo čekat dlouhé měsíce a často i zastavovat montáže. Přesto je pravděpodobné, že právě nové GRX bude zastávat roli důležité letošní novinky.

Jakkoli se očekává, že by nejpozději v rámci olympijského cyklu mohla dorazit také nová závodní sada XTR od Shimana, informace o ní a také o datumu jejího příchodu prakticky neexistují. Stále tak můžeme jen spekulovat nad tím, zdali se propíše trend a nové technologie ze silničních bezdrátových sad i do MTB, nebo Shimano zůstane u mechanické klasiky a bude ji dále cizelovat s tím, že horské elektronické sady ponechá výhradně pro elektrokola, kde od loňska nabízí novou generaci elektronického XT, navrženého zejména kvůli automatickému řazení, spolupracujícímu a řízenému přímo elektro pohonem.

Definitivní konec sedmadvacítek?

Před lety to vypadalo na zářnou kapitolu pro nový průměr kol, který měl být řešením pro nerozhodnuté, pro menší vzrůstem, pro ženy, nebo pro příznivce vyšších zdvihů. Jenže čas ukazuje, že větší je prostě opravdu lepší a tak je v posledních letech znát výrazný úbytek 27,5" kol na všech úrovních. Pomalu dobíhají trailové a enduro modely, představené před čtyřmi roky a jsou automaticky nahrazovány 29" biky.

Někteří výrobci ještě ponechávají prostor 27,5" kolům v rámci specifických muletů ať již jde o klasické modely, nebo o ebiky, ale obecný trend masového ústupu sedmadvacítek je prostě znát a neočekávám, že by došlo k jeho zastavení, alespoň co se týká dražších a technologicky vybavenějších modelů celopér. Maličko jiná situace je u dětských a případně dámských kol, kde se tento průměr kol stále drží a zřejmě držet bude.

Technologie budoucnosti

Jednoznačným trendem posledních tří let je v rámci konstrukce a designování rámů kompletní integrace kabeláže do rámů i vidlic s tím, že se masivně přechází na designové způsoby vstupů buď přímo řídítky a vnitřkem představce do sloupku vidlice, nebo poněkud jednodušším způsobem, který spočívá ve speciálním hlavovém složení, kde jde kabeláž vně sloupku vidlice ale rám musí být kvůli tomu uzpůsoben zpravidla pro robustnější 1,5" hlavové složení.

V podstatě se dá říci, že velká většina nově představovaných modelů napříč většinou značek u svých karbonových rámů už nepoužívá jiný než tento způsob vnitřního vedení, který navíc nahrává používání bezdrátových technologií, protože dostat do stísněného prostoru hlavového složení čtyři samostatné bovdeny, resp. hadice pro zadní brzdu, přehazovačku, teleskopickou sedlovku a tlumič je na hranici udržitelnosti, funkčnosti a servisovatelnosti.

Někteří výrobci kvůli tomu přecházejí na menší atypické průměry lanek a bovdenů, jiní se pro změnu potýkají s o poznání tužším ovládáním lockoutů. Jisté však je, že tento trend bude pokračovat i nadále a výrobci mu budou uzpůsobovat krom samotných rámů jak představce, tak i řídítka a hlavová složení a hledat ideální cestu a kompromisy mezi funkcí, designem a co nejnižší hmotností.

Další v posledních letech masově se rozvíjející oblastí je vstup elektronických i mechanických asistentů zejména u dražších top modelů. Většina renomovaných výrobců odpružení už umí nabídnout různé "chytré" systémy, které buď samy řídí chod odpružení, nebo alespoň pomáhají s jeho optimálním nastavením. K dispozici jsou bezdrátové kontroly tlaku v pneumatikách, přicházejí různá řešení automatických osvětlení v kombinaci s bezpečnostními radarovými systémy, které vás díky bezdrátové komunikaci dokáží včas upozornit na za vámi se blížící automobil a případně situaci monitorovat také vizuálně.

Samostatnou kapitolou je pak vývoj a aplikace speciálních technologií, které míří na nový typ zákazníků - necyklistů, kteří rozšiřují masy cyklistů zejména díky elektrokolům. Pro ně jsou tu nově dvě věci, které jim mají usnadnit jízdu na kole a také zajistit jejich větší bezpečnost. První z nich je nově se etablující systém ABS, zajišťující bezpečné brzdění. Druhým je pak systém elektronického automatického řazení, který sám vyhodnotí, kdy je potřeba přeřadit, aby nedocházelo k přetěžování pohonu a systém tak mohl optimálně využívat kapacitu baterie a jednotlivé komponenty byly rovnoměrně opotřebovávány.

Poslední oblastí, týkající se bezpečnosti jízdy, jsou pak různé stabilizátory řízení, které byly představeny koncem roku a které mají napomáhat bezpečnosti jízdy nejen v těžkém terénu. Jejich integrace zatím není zdaleka tak masová a bude zajímavé sledovat, zdali vůbec a v jaké míře najdou uplatnění v blízké budoucnosti.

Suma sumárum kola budou komplikovanější, bude na nich více věcí, které budou vyžadovat častější kontrolu a servis a budou také logicky i dražší. Pokud nejste příznivci těchto technologických inovací, nezbude vám, než se poohlédnout po nějakém výrobci, který bude nabízet alternativu v podobě naopak jednoduchých levných nekomplikovaných rámů, které si vystačí s mechanickým řazením a obyčejnými brzdami a nebudou stát tolik jako kdysi nový osobní vůz nižší střední třídy. Jen doufejte, že tenhle typ kol z nabídky obchodů nezmizí. Sehnat ho v rozumné kvalitě bude totiž podle mě čím dál tím složitější.

Převálcují elektrokola klasickou cyklistiku?

Na závěr jsem si nechal úvahu na téma, kterým jsou elektrokola a jejich masová expanze. Poslední dni loňského roku jste mohli být svědky velké debaty zejména na téma čipování elektrokol, která proti sobě postavila dvě nesmiřitelné názorové skupiny těch, kteří je prodávají a těch, kteří by nejraději jejich výrobu zakázali. (Jakub Ditrich - jsem naprostým nepřítelem prodeje "čípů").

Pojďme se na prodej elektrokol podívat optikou jejich současných, ale také budoucích výrobců ebiků. Tady je potřeba rozlišit pro jakou cílovou skupinu je ebike určený. My jako cyklistické médium se většinou věnujeme ebikům, které cílí na cyklisty, kteří umějí jezdit na kole, primárně s ním míří do terénu a jejich cílem je maximálně si užít bike a jeho jízdní vlastnosti. Tahle skupina se proto dívá na geometrii, zdvihy, typ a charakter odpružení, kvalitu pohonu a v neposlední řadě také na hmotnost, která do velké míry ovlivňuje jízdní požitek na trailech či ve sjezdu.

Pak je tu ale druhá skupina uživatelů, kteří přicházejí z ulice, jsou mnohdy cyklistikou nepolíbení a jejich priority jsou naprosto odlišné od těch našich. Potřebují aby se na kolo snadno nasedalo, aby mělo blatníky a pohodlné sedlo a pedály, nesmí na něm chybět stojánek, případně robustní zámek a pořádně velká baterie, která umožní většinou na nejtěžší převod vytáhnout stodvacetikilového jedince bez helmy na rozhlednu, kam by se jinak pěšky nikdy nevydal.

Asi už možná tušíte, kam tímto úvodem mířím. Ano, my tady ve velké většině patříme do první skupiny, která je je ovšem co do prodejů kol vůči druhé skupině ve velké menšině. A podobně je to také dnes již v celkových finančních obratech cyklistických firem. Mnoho výrobců jízdních kol dnes přiznává, že podíl na finančním obratu dnes většinově drží právě elektrobiky, kterých se vyrábí sice na počet méně, ale jelikož jsou dražší, jsou také ziskovější a pro výrobce zajímavější než kola klasická.

Tím nechci říct, že by šlapací kola bez motoru neměla budoucnost, naopak, ale je potřeba se na současnou situaci dívat z nadhledu a brát v potaz dnešní dobu, to jak je turbulentní a jak do ni vstupují noví investoři a finanční kapitál a jak z ní postupně odcházejí původní entuziasté a srdcaři.

Řekl bych že většina renomovaných firem až na světlé výjimky už nemá jako majitele své původní zakladatele. Místo nich nastupují většinou globální investiční fondy, kde mnohdy nejsou vůbec žádní cyklisté, kteří by měli zájem na tom pokračovat v určitém duchu firmy, nebo historii, mnohdy spočívající v jedinečných produktech. Hlavním cílem je pochopitelně zisk a tomu je a bude podřízeno vše. Elektrokola vydělávají trojnásobek? Tak pojďme zrušit všechno ostatní a nechme jen prodejní stálice v nabídce. Tohle není nereálný pohled na svět cyklistiky kdysi v daleké budoucnosti, tohle je realita současnosti.

Mnoho výrobců se v minulých letech dostalo do situace, kdy mělo v katalogu bezmála dvě stě modelů a to je dnes pro mnohé neudržitelné a je potřeba tyto počty výrazně konsolidovat. Ještě na přelomu milénia si většina firem vystačila jen s několika desítkami modelů a je víc než pravděpodobné, že držet tří až čtyřnásobný počet modelů prostě nebude ani únosné, ale ani ekonomicky možné, proto bude docházet k redukci modelů a to jak těch dražších, tak i těch levnějších, napříč všemi kategoriemi.

Samostatnou kapitolou, která se týká ebiků, je pak pro většinu cyklistických výrobců strašák v podobě masivního vstupu automobilových značek na pole elektrokol. Dosud to fungovalo tak, že když chtěl automobilový výrobce pro své zákazníky kolo, poptal jeho výrobu u některé ze spřízněných cyklistických značek, která mu dané množství kol dodala.

Jenže automobiloví výrobci s příchodem elektromobility a technologií s tím souvisejícími dnes začínají mít nejenom vlastní zdroje pro výrobu, ale také zákazníky, kteří by uvítali specifický elektroprodukt, který by rozšířil akční rádius jejich automobilu, ušetřil náklady a pomohl s mobilitou. Nemuselo by přitom jít o klasické elektrokolo, ale o jakýsi hybrid, který by pokryl jejich potřeby a dodal adekvátní rychlost a dojezd na jedno nabití. Ano, toto je hudba budoucnosti, ale množství různých studií a vizí ukazovaných na autosalonech dává určité indicie, že by část dnešních zákazníků používajících elektrokola pro dopravu, mohla časem přejít na hybridní elektro skútry, které by mohly doplňovat pohodlné jednostopé cestování nejen na úkor klasických kol, ale vlastně i na úkor samotných elektrokol a toho se cyklistické firmy bojí jako čert kříže.

První konkrétnější akvizicí, která naznačuje zájem automotivu vstoupit na pole ebiků, je převzetí firmy Fazua koncernem Porsche. A to je teprve začátek. To, že pro budoucí elektromobilitu spojenou s chytrými systémy automatického řízení není připravena ani elektrická síť ani současná legislativa, není žádným tajemstvím. To, že by elektrocyklistika mohla být ideálním mezistupněm mezi současným stavem a stavem v roce 2035 je naopak jasné čím dál víc, stejně jako to, že nás v této oblasti čeká ještě mnoho změn, o kterých si dnes zřejmě zatím nepřipouštíme debatovat...

Přečteno - 12056x Tagy: elektro my2023
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Bold Unplugged 2023
    Fotogalerie: Bold Unplugged 2023
  2. Tech newsBold uvádí nový enduro bike Unplugged 2023
    Bold uvádí nový enduro bike Unplugged 2023
  3. ServisNew York chce podruhé zakázat elektrokola
    New York chce podruhé zakázat elektrokola
  4. Tech newsIbis bude vyrábět levný "klon" Exie
    Ibis bude vyrábět levný "klon" Exie
  5. Tech newsTrek Dual Sport zamotá hlavu gravelistům
    Trek Dual Sport zamotá hlavu gravelistům
  6. Tech newsStevens E-Inception - Kouzla modulární platformy
    Stevens E-Inception - Kouzla modulární platformy

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #25 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 19:49:59

    odpověď na petan — #23 Tak to se těšíme na další fotky z výrobní linky. A prosím tě, šlo by sem dát tuto fotku s metadaty? :-) Tato fotka je neobsahuje:-) Někdo je vymazal:-)

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #24 petan - vloženo: 02.01.2023 v 17:10:04

    odpověď na James Matthew — #22 Toto bych koncepčně podepsal. Gravely i cyklokrosky jsou na hraně, která však má určitý průnik se závody i horskými koly, ale "stěhováky ekoloběžky a pojízdné picošky" opravdu neplánujeme, že bychom chtěli systematicky promovat našim čtenářům.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #23 petan - vloženo: 02.01.2023 v 17:04:36

    odpověď na tntbiker — #21 Tak já na tý fotce nevidím nic zábavnýho ale opravdu moderní výrobní linku Marchetti Airline, na který se maká na výrobě kol Crussis. A jelikož tu fotku pořídil kolega v novém českém sídle Crussisu končím tím debatu nad vašimi fabulacemi, že Crussis nic podobného nemá.

    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #25
    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #22 James Matthew - vloženo: 02.01.2023 v 16:43:08

    odpověď na petan — #13 Samozřejmě chápu, že zpravodajství ze sportovních akcí se musí z něčeho financovat ;-)

    Také mi je jasné, že spousta inzerentů má něco společného s elektrokoly. Stejně tak nemám, asi nejen já, problém se články/testy/fotkami z kategorie eMTB či eGravel. Nevadí mi přímá inzerce na elektrokola jakéhokoli typu. Ale články o cargo, městských a jím podobných přibližovadlech sem podle mne nepatří.

    Stejně tak jste ve své době nepsali o nejprodávanější kategorii krosových/trekingových kol :-)

    Doufám, že si chcete zachovat tvář, i když to není vždy lehké ...

    1. na tento komentář reaguje petan — #24
    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #21 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 16:42:11

    odpověď na petan — #19Ta fotka je zábavná:-))) Už toho nech:-)

    1. na tento komentář reaguje petan — #23
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #20 James Matthew - vloženo: 02.01.2023 v 16:06:02

    komentář byl smazán

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #19 petan - vloženo: 02.01.2023 v 16:04:46

    odpověď na tntbiker — #18Tak nevím jak to funguje jinde, ale my rozhodně nemáme potřebu ani čas pročítat obsahy všech vydaných článků a řešit co v nich je. To je zodpovědností konkrétních redaktorů. My jako šéfové jednotlivých rubrik zodpovídáme pouze za to, že vysíláme konkrétní lidi na určitá místa v závislosti na jejich schopnosti zajistit konkrétní materiál, ať už jde o reportáž ze závodu, nebo rozhovor s majitelem výrobní firmy. Ano, ani Honza ani já nečteme všechno od všech redaktorů. Nicméně abych se vrátil zpátky ke Crussisu, tak článek o něm bude ještě jeden, kde se bude mluvit právě o tom, jak už to dnes není o firmě sídlící v rodinném domě, ale o skutečném obřím výrobci kol, alespoň z pohledu českého cyklobyznysu. Text zatím stále čeká na autorizaci, ale myslím, že vyjde co nevidět a tato fotka vámi zpochybňované neexistující montážní linky v něm předpokládám bude a jistě tak rozšíří nejenom vaše stávající obzory:


    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #21
    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #18 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 15:43:45

    odpověď na petan — #17 Co to zase plácáš za nesmysly? To s tím Crussisem je obecně o tom článku. Nepíši, že jsi to psal ty. To tak s kolegou máte, já nic, to kolega? Vy se o článcích a jejich obsahu neinformujete? Vy si nepovídáte o tom, co kde kde viděl? Zvláštní. A kritéria pro to, aby někdo byl výrobcem kol jsou podle mě jaká? No, podle mě, když někdo napíše třeba do článku toto, což je o výrobě Crussisu v článku na MTBS z 3.10.2022, tak že to je pravda: " Společnost Crussis, která kdysi začínala v rodinném domě u Prahy s malou výrobní halou v Hovorčovicích, se před necelým rokem přestěhovala do obří, zbrusu nové haly v logistickém parku Úžice. Tam jsou umístěny nejen objemné skladovací prostory, ale také celá výroba s nejmodernější montážní linkou." Tak ať se tam prosím kolega vrátí, tu moderní linku na celou výrobu vyfotí a čtenáři MTBS se na ní velmi rádi podívají:-))) Rozumíš tomu, že jste napsali "celá výroba"? bez ohledu na to, jestli se tam dělají rámy nebo ne. Další tvůj text v předcházejícím příspěvkuzhruba od třetího řádku je naprosto mimo mísu jako reakce na to, co jsem napsal. tak čeká.me na ty fotky výroby Crussisu. Znáš tu pohádku o jitrnici, kterou svět neviděl? :-)

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #17 petan - vloženo: 02.01.2023 v 15:21:21

    odpověď na tntbiker — #16 V Crusisu byl kolega, já ne, takže nemůžu komentovat. Já byl třeba ve Specialized a napsal jsem o něm, že jediné co se tam vyrábí jsou flašky na kolo, protože nám to sami přiznali :-) Kritéria pro to, nazývat výrobce kol výrobcem kol jsou podle vás jaká? Předpokládám, že musí být výrobcem rámů. Pokud by to tak bylo, pak ano, většina evropských výrobců nejsou výrobci, ale pouze montovny. Nicméně ono to tak minimálně z pohledu legislativního není, protože do Evropy se stěhují výrobní (montážní) závody především proto, aby obešli antidumpingová celní omezení uvalená na vybrané čínské produkty. Fakticky se tak na kolo smontované z čínských dílů ale v továrně v Evropě pohlíží jako na kolo vyrobené v Evropě byť se nám to může zdát jakkoli pokrytecké. Osobně proto rozlišuji firmy na ty co vyrábějí/montují vlastní produkci ve vlastní hale jako je např. Superior, Rock Machine, Leader Fox či 4Ever a na ty, kterým chodí celé krabice přímo s fabrik z dálného východu a žádné vlastní montáže a kontroly kvality, případně lakovny nemají, jako je např. Author, Beany, Rascal a další. Renomovaných značek, které mají vlastní výrobu rámů i následnou kompletaci je naprosté minimum a po právu právě jim náleží označení výrobce, ale kolik takových znáte, pokud vynecháme všechny garážovky a lokální malovýrobce ala RB, Festka, Repete apod.?

    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #18
    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #16 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 14:49:55

    odpověď na petan — #14 Ale no tak. Dotace na nákup elektrické dodávky za účelem rozvozu elektrokol, tedy podnikání, je dotace na podnikání. Ale jde o to, že Ditrich psal, že dotace nepobírá. ty jsi o nich psal v množném čísle. A ty prodejné děvky už děláte. Co třeba ten nesmyslný článek o Crussisu, jak v tom skladě montuje kola? Jak nakupuje centrovačku, nebo co to bylo. Vždyť oni sami smontovali maximálně nějaké zkušební kolo a ne celou produkci. Kamarád tam pracuje. Ztrácíte věrohodnost. I tím, že dáte ohledně čipů prostor nějakému amatérovi, který si pravdu uzpůsobil svému podnikání. Absolutně vás nezajímá názor odpovědných orgánů. Pomalu všechny největší firmy se shodly na tom, že je potřeba udržet 25 km/hod a vy to ignorujete. Nic o tom nenapíšete. Nikoho odpovědného se nezeptáte. Bosch a další upozorňují na to, že čipováním se ztrácí nárok na záruku. Ditrich tu omýlá a píše na svých stránkách, že se nic nepozná, když se to přepne zpátky, a vy proti tomu nenapíšete ani slovo. Protože se vám to nehodí. Protože děláte prodejné děvky. V tak závažném tématu. Vždyť si někdo přečte ty jeho kydy o čipech, nechá si to namontovat, v domnění, že to je v pořádku a pak se klidně na tom může zabít. Tip není od vás solidní práce. Když nepřežijete, tak zrovna vás nebude škoda. A tahle vaše věta, to je neuvěřitelné: " a dělat občas L"prodejné děvky", abychom mohli více času následně věnovat tomu co nás baví a proč to celé děláme." Podle ní jste schopni napsat cokoliv, jen abyste mohli dělat to, co vás baví?

    1. na tento komentář reaguje petan — #17
    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #15 Pavel Fiala - vloženo: 02.01.2023 v 14:47:50

    Rozdělil bych to na 2 části:

    - Dojíždění někam, abych byl taky in. "commuting", zde je důraz na defenzivní řízení. Tedy, aby rychlejší se přizpůsobovali pomalejším / zranitelnějším účastníkům provozu. Auta ve městech 30 km/h, kde se jezdí společně s kolaři. Na dalších komunikacích kombinace kol, bruslařů, pejskařů pěších. Zde také není priorita zrychlovat e-kola nad 25km/h.

    - Sportovní cyklistika, už podle prvního slova je zřejmé, že je to sport, tedy e-kolo je něco jako sportovec na dopingu a kolo s čipem je doping s boostem. Z jakého důvodu by se mělo zrychlení kol legalizovat? Kvůli uspokojení ega těch kdo dali za kolo 10 tis. Eur, že jsou rychlejší než ti bez motoru?

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #14 petan - vloženo: 02.01.2023 v 14:13:40

    odpověď na tntbiker — #11 To není problém dohledat ve veřejných zdrojích. například zde: www.hlidacstatu.cz.

    Osobně to vnímám tak, že je přímým čerpáním dotací například příspěvek na nákup firemní elektrické dodávky, určené pro rozvoz elektrokol, zatímco za nepřímé čerpání dotací považuji třeba dodávku nabíjecích stanic na základě konkrétních zakázek, pro jejichž finanční plnění byly z části poskytnuty finanční prostředky pocházející z konkrétních dotačních výzev.

    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #16
    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #13 petan - vloženo: 02.01.2023 v 13:33:59

    odpověď na James Matthew — #7 Je to přesně tak, ale nikde není psáno, že to tak musí být donekonečna. Zásadní výzvou pro média v blízké budoucnosti bude totiž jejich způsob fungování. Provoz, který je hrazen z reklamy totiž začíná pomalu narážet na své limity a dříve nebo později budeme muset diverzifikovat naše příjmy a přizpůsobit se dané situaci, jinak nepřežijeme. Elektrokola jsou nedílnou částí výrobního sortimentu našich největších partnerů a jakkoli si můžeme přát, o nich nepsat, tak pokud bychom to chtěli držet jako dogma, značně by to omezilo nejenom náš rozpočet, ale také dostupnost témat, týkajících se sportovních neelektrických kol. Ano, závodů a sportovních akcí bude zřejmě stále hodně a témat v tomto ohledu ubývat nebude, nicméně reportéři a fotografové jsou přímo závislí na příjmech z produktové reklamy, takže je pro nás důležité hledat kompromisy a dělat občas L"prodejné děvky", abychom mohli více času následně věnovat tomu co nás baví a proč to celé děláme. Nemám problém věci nazývat pravými jmény ale rovněž nemám problém pochválit i zkritizovat cokoli nezávisle na tom, jestli jde o více nebo měně platícího inzerenta. Cyklistika je jenom jedna jak se říká, ačkoli jejích forem neustále přibývá a i proto mě pořád baví a snad ještě alespoň do důchodu bavit bude :-)

    1. na tento komentář reaguje James Matthew — #20
    2. na tento komentář reaguje James Matthew — #22
    odpověz na tento komentář
  14. avatar
    #12 G23 - vloženo: 02.01.2023 v 13:17:25

    Porosil bych Petana, tedy Mtbs, aby přestal přilévat olej do ohně. viz. „…dvě nesmiřitelné skupiny…“ plus další blbosti, které dále píše. Celá ta debata je z 90 % o nelegálnosti zrychlování kol s pomocným motorem! Každý normální cyklista nemá problém s normálním kolegou, který používá kolo s pomocným motorem! Ale oddělní těchto dvou skupin by bylo vhodné, pro právní stránku věci, nic víc.

    odpověz na tento komentář
  15. avatar
    #11 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 13:16:29

    odpověď na petan — #9 Ty nám raději něco podrobnější napiš o těch Ditrichových státních dotacích, o kterých jsi se v diskuzi zmínil. Ditrich tu psal, že žádné nebere. Tak jak to je? Lžeš ty nebo on?

    1. na tento komentář reaguje petan — #14
    odpověz na tento komentář
  16. avatar
    #10 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 13:14:16

    odpověď na Vojta Šebela — #6 Ono tady tolik maniaků zase není. Ale tento server o kolech psát bude už z toho důvodu, že mu ubývá reklama na skutečná kola. Tak to musí někde dohánět. To jste si nevšimli třeba, jak tu je minimálně testů na kola? Kdysi psal jen o MTB. Pak zjistil, že mu zprávy o cyklokrosu přivedou přístupy, tak o něm začal psát. Portály jsou především kšeft a ne přesvědčení.

    odpověz na tento komentář
  17. avatar
    #9 petan - vloženo: 02.01.2023 v 13:10:41

    odpověď na tntbiker — #3 MTBS se nepotřebuje s nikým domlouvat aby lákal do diskusí, na to máme přece tntbikera :-)

    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #11
    odpověz na tento komentář
  18. avatar
    #8 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 13:10:19

    odpověď na JakubDitrich — #4 Ty máš chlapečku Ditrichu nějaký problém s nicky, která tu mají všichni. K čemu ti je vědět kdo je kdo když stejně ty lidi neznáš? Já tě tak neznám, jen jméno, že prodáváš někde v Praze kola, že montuješ zakázané čipy, že máš hloupé názory a že pobíráš státní dotace, jak tu v diskuzi napsal majitel MTBS, který tě zřejmě zná dobře. A nevadí mi to. Vadí mi že montuješ čipy, se kterými se lidi mohou zranit. Soustřeď se na text příspěvku a ne na nicky:-) Atady ten portál opravdu není o dopravě na kole. Ten je o terénní cyklistice, většinou závodní, jak jsi možná ještě nezjistil.

    odpověz na tento komentář
  19. avatar
    #7 James Matthew - vloženo: 02.01.2023 v 12:45:09

    Díky za článek .... jak jste sám Petře zmínil, spousta cyklistických značek již není ve vlastnictví a pod vedením cyklistů.

    Není tomu tak u MTBS a proto doufám, že směr tohoto média zůstane takový jaký byl. Tzn. převážně zabývající se mountainbikingem ať již sportovním nebo hobby, případně ebiky opravdu do terénu.

    Stejně jako se nevěnujete dráhové nebo sálové cyklistice, prosím vynechte (e)cyklistiku dopravní... to je opravdu jiná "disciplína".

    Chápu, že vývoj se prolíná všemi kategoriemi, ale "commuting" bude blíže automobilismu nežli cyklistice ....

    1. na tento komentář reaguje petan — #13
    odpověz na tento komentář
  20. avatar
    #6 Vojta Šebela - vloženo: 02.01.2023 v 12:33:52

    Pokud Vy elektromaniaci, se cítíte nebýt cyklisty, tak proč pořád lezete na cyklistické weby, používáte cyklistické aplikace, vnucujete svoji elektrovášeň cyklistickému publiku a co je pro mě nejvíc sranda, jezdíte na těch elektokolech i na zwiftu, aby jste si dokazovali jací jste borci nejen na rovnejch cyklostezkách, ale i doma v obyváku... řekl bych, že nějaký komplex...

    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #10
    odpověz na tento komentář
  21. avatar
    #5 badluck - vloženo: 02.01.2023 v 12:32:28

    odpověď na JakubDitrich — #2 "commuting" je vyraz pro casty pohyb mezi dvema misty, nejcasteji mezi domovem a praci (ale ne nutne) - toliko volny preklad definice.

    urcite se nejedna o vyhradni dopravu na kole, proto commuting a ne cycling ...

    odpověz na tento komentář
  22. avatar
    #4 JakubDitrich - vloženo: 02.01.2023 v 11:52:07

    odpověď na tntbiker — #3 Ale o cyklistice víte nejvíce vy - anonyme "tntbiker", takže my ostatní už nemusíme. Já zase něco málo vím o dopravě na kole, což je věc, která vám (snad zatím) zůstala skryta (naštěstí ne redakci, která se snaží reálně informovat o tom, jak dnešní velo-business vypadá).

    1. na tento komentář reaguje tntbiker — #8
    odpověz na tento komentář
  23. avatar
    #3 tntbiker - vloženo: 02.01.2023 v 11:16:18

    Já nuž mám delší čas podezření, že MTBS je dohodnuté s tím Ditrichem, aby sem psal hovadiny a lákal diskutéry. Jinak to už není možné, co sem ten člověk píše. Může opravdu zdravý člověk napsat větu: "...lidé by rádi používali kolo, aniž by museli být cyklisté". ?:-))) Tak trochu také chápu, že Ditrich absolutně nechápe obsah textu. MTBS v článku píše o jedné kategorii cyklistů, kteří chtějí náročnější kola a o druhé, do které patří třeba těžší člověk, který chce vyjet na rozhlednu. Takový člověk, opravdu není cyklista? Musí vyjet s Rogličem v háku na Furkapass, aby byl cyklista? Byl se někdy Ditrich podívat v sezóně na Šumavě, kde jsou opřená kola? Tam jsou ta, která MTBS popisuje v té druhé skupině. Těžší, s blatníky, se stojánky a zámky na rámu. Ti lidé ale na těch kolech jedou celý den a ujedou třeba sedmdesát kilometrů. Stačí je poslouchat. Jsou to lidé z ulice, kteří si na kolo pořádně sednou možná o víkendu, možná jen o prázdninách. A mnozí mají více jak sto kilo. To podle "déčka" nejsou cyklisté? Je vidět, že Ditrich je jen prodavač kol, montážní čipů a o cyklistice ví opravdu málo. Také by mě zajímalo, kolika obyvatel Kodaně se ptal, jestli si o sobě myslí že jsou cyklisté, když jezdí denně do práce:-)

    To Honza: to je tady normální i za střízliva:-)

    1. na tento komentář reaguje JakubDitrich — #4
    2. na tento komentář reaguje petan — #9
    odpověz na tento komentář
  24. avatar
    #2 JakubDitrich - vloženo: 02.01.2023 v 10:25:33

    Díky redakci za kvalitní a shrnující materiál.

    To popsané dělení na cyklisty (sportovce) a necyklisty (uživatele) považuji za naprosto správné a relevantní. Zkuste se zeptat nějakého obyvatele Kodaně nebo Utrechtu jestli je cyklista a vysměje se vám, přesto takový člověk za rok najezdí přes 3000 km na kole. 

    Je třeba akceptovat fakt, že jízdní kolo bylo vynalezeno před 200 lety jako dopravní prostředek a tato funkce se mu vrací (u nás sic dost pomalu).

    A stejně jako nemusíte být "automobilistou" abyste mohli být uživatelem automobilu, lidé by rádi bych používali kolo aniž by museli být "cyklisté". Proto je také pro dopravu na kole v angličtině vžitý problém "commuting", neboli "dojíždění" nikoli cycling. 

    1. na tento komentář reaguje badluck — #5
    odpověz na tento komentář
  25. avatar
    #1 Honza S. - vloženo: 02.01.2023 v 09:49:08

    Všechno nejlepší do nového roku redakci! Koukám, že oslava Silvestra se povedla... Jenom než něco takového vydáte, nemohl by si to přečíst a opravit někdo střízlivý? :-D

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744