František Raboň věří, že Afrika mu bude sedět, rád by top ten

Třicetiletý Plzeňák František Raboň by si ještě před rokem jen těžko dokázal představit, že touto dobou bude před každým závodem ladit nastavení tlumení a po závodě ze sebe utírat dekagramy bláta. Ze silnice skočil do terénu ve velkém stylu, Cape Epic mu vyšel, ale potom přišel útlum... "Nazval bych to vystřízlivěním. Myslel jsem si, že to bude jednodušší, musím se pořád učit," říká Fery v rozhovoru, který jsme pořídíli těsně před jeho odletem do Pietermaritzburgu na mistrovství světa v maratonu.

Fery, zhodnoť krátce tvou dosavadní sezonu na bikách...
Na Epicu jsem zajel super výsledek, stejně tak jako na těch prvních závodech v Africe. Nedávno jsem to rozebíral a musím říct, že na Cape Epic jsem byl 100% připravený, strávil jsem tam před tím tolik času, že jsem znal každý šutr. Další závody už byly naprosto o něčem jiným, třeba Garda hodina a čtvrt do kopce, pak to samé dolů. Každý závod, který jsem od Epicu jel, je něčím nový, něčím pro mě unikátní. Musím přiznat, že se cítím jako neoprofík...

Vypadá to, že Cape Epic ti byl ušit na míru.
V uvozovkách asi ano. Ale to je právě ten rozdíl mezi etapákem a jednorázovým maratonem. Cape Epic mi sedl naprosto po všech stránkách, seděly mi tratě, žádný hodinový kopce, měli jsme super materiál, navíc etapák, na který jsem zvyklý. Asi se taky nejelo takový šílený tempo. Kdežto jednorázový maraton se jede v úplně jiném rytmu, Jára se Susim to napálí od startu a já jsem v pytli, na to nejsem vůbec zvyklý. Myslel jsem si, že když si každý pojede za svý, tak bych mohl mít šanci si to pak dojet. Ale zjišťuju, že to často není možný. Na silnici minuta, dvě nic moc nejsou, ale na bikách strašně moc.

Skončil jsi o víkendu pátý na Malevilu, ztráta na prvního ale byla velká...
To je největší rozdíl, který vidím, což jsem si uvědomil teď po Evropě a Malevilu, a to jsou odstupy na prvního. Když chci soutěžit s těma nejrychlejšíma, nemůžu mít 13 minut ztrátu. Na Evropě budiž, tam jsem spadl, ale na Malevilu to byla rána, sice pěkné páté místo, ale ztráta děsivá.

Co s tím?
Dost jsem to v poslední době analyzoval, hlavně vzhledem k mistrovství světa. Chci tam vyzkoušet jet šrot od startu a zkusit vydržet s prvníma. Třeba pak po několika hodinách vybouchnu, ale pokusím se o to. Není možný začínat z dvacátý pozice, dopředu už se nedostanu. Ve věku, ve kterým jsem a po Cape Epicu, který mě výsledkově namlsal, mě dvacátý a bohužel ani desátý místa moc neberou, proto jsem nepřestupoval. Ano, to je takové "poepikovské vystřízlivění".

Ale nevypadá to, že by tě to srazilo na zem.
Ne ne, to by bylo špatný. Chci se zlepšovat, dál se učit, zkrátka to ještě za sebou nemám, ani ve třiceti letech.

Co ses za těch pár měsíců na biku už naučil?
Třeba to, že typ alpských maratonů pro mě nebude. Příští rok budu zase o něco zkušenější, budu si vybírat závody, které mi budou sedět. Třeba Bike Four Peaks ne, to byl pro mě očistec, třikrát hodinový kopec nahoru, pak zase šrot dolů...

Ještě otočení k Malevilu - pokud se nepletu, tak byl tvým prvním závodem na biku v Česku.
Pokud nepočítám Pražský schody, tak ano, byl to můj první maraton v Česku. Malevil se mi moc líbil, nadšený jsem byl z trati, hodně singlů a v lese. Musím říct, že mě tratě v Itálii nebo Rakousku nudily, ale Malevil jsem si fakt užíval. Ze závodů, které jsem zatím jel, se mi líbil nejvíc.

Jak se pro tebe závod vyvíjel?
Přijel jsem tam a neměl jsem osu do zadního kola. Klidně to tam napiš, jsem blbec a i ve třiceti letech se mi stane taková školácká chyba. Vystresovanej jsem jí sehnal 5 minut do startu a bez rozjetí to s Járou vydržet nešlo. Jirka Hudeček navíc přede mnou spadl a hned byla díra, byl jsem zahlcenej. Kluci byli pryč, chtěl jsem pak jet za nima totální šrot, ale všichni se za mnou vezli, tak jsem toho nechal, aby mě pak ostatní nepředjeli. Střídali jsme, trochu jsem taktizoval. Výsledek super, odstup na Járu děsnej.

František Raboň na Malevil Cupu 2014 táhne skupinu pronásledovatelů

S čím jedeš na mistrovství světa?
Afrika mi sedí, mohlo by mi to tam vyjít. Vím, že je to pár tisíc kilometrů od Kapského města, ale věřím, že Afrika mi bude nakloněna. Taktika je jasná, budu se snažit s nima vydržet co nejdéle.

S jakým výsledkem budeš spokojený?
Desítka by byla super, ale nechci o tom přemýšlet.

Foto: Miloš Lubas, Shaun Roy - Cape Epic/SPORTZPICS, Zoon Cronje - www.zooncronje.com