TEST: Norco Range VLT A2

Jízdní dojmy

"Enduro motorka". Jakkoli se snažím při popisování elektrokol slovo "motorka" nepoužívat, protože to může působit na někoho zavádějícím dojmem, tak v případě tohoto Norca si to neodpustím, protože tenhle "lesotraktor" je masakrální od počátku do konce.

Hned při nakládání tohoto ebiku do auta, na první dobrou, registruju jeho masivnost a s tím spojenou opravdu znatelně vyšší hmotnost. Zároveň ale také po nandání předního kola a prvním pohledu na bike získávám pocit nezničitelnosti a tak nějak i schopnosti sjet naprosto cokoli. Na eLko mi přitom první posez na kole nepřijde nijak zvlášť natažený, čekal jsem ho tedy o poznání delší.

Zásadní je ovšem po prvním šlápnutí do pedálů, kdy jsem se mimochodem, po dlouhé době rozhodl osadit platformové pedály, pocit brutální stability, související s vysokými zdvihy, hodně položenou vidlicí a výhledem na robustní horní i dolní rámovou trubku.

Podobný pocit robustnosti, bytelnosti a nezničitelnosti jsem pak dostal při prvním zapumpování podvozku. Vlastně mi to trochu připomnělo to, jak se chová odpružení u mé opravdové enduro motorky, jen s tím rozdílem, že ta je sedmkrát těžší a má asi tak třicetkrát výkonnější motor :-).

Ale teď zas chvíli vážně. Jakkoli je tenhle Range VLT macík, díky nejnovější verzi pohonu Shimano Steps EP8 pohonu vás do kopce dokáže vyvézt překvapivě snadno, tedy podle toho, jak moc se chcete sami zapojit při zvolení slabšího pohonu, nebo nechat potit se pohon v boost režimu, kdy je vám v podstatě jedno o jak prudký a dlouhý kopec jde a vlastně vám ani nemusí vadit, že pod vámi zadní stavba poměrně dost propružuje nezávisle na tom, zdali jedete v sedle, nebo dupete do pedálů vestoje.

V souvislosti s gripem nejenom do kopce tady musím pochválit volbu plášťů a jejich konkrétní sjezdovou specifikaci, která spočívá v kombinaci neprorazitelnosti a měkké směsi. Vlastně si neuvědomuji, kdy naposled jsem měl na biku takhle vytuněné Maxxis pláště... Za ně patří Norcu velká pochvala, a to nejenom v rámci gripu zadního kola ve výjezdech, ale především při jízdě z kopce dolů, kdy jsem byl mnohdy až překvapený, jak dokázaly držet stopu.

Ostatně tenhle bike, jakkoli je to zabiják lanovek, protože vás vytáhne i do opravdu prudkých kopců jako nic, nejvíce se mu samozřejmě líbí opačný sklon kopce, kdy doslova vyniká svou stabilitou a jistotou. Přední kolo, které vidíte daleko před sebou a položená vidlice se 180 mm zdvihu totiž nejlépe fungují v pořádném sjezdu, kdy svým těžištěm nad řídítky dokážete skvěle kontrolovat směr zatáčení a současně využívat potenciál odpružení, který se mi občas zdál jako téměř nekonečný. Ideálně tenhle komplet funguje na rovných speed úsecích nebo v táhlých zatáčkách.

Vlastně je až s podivem, jak tady Norco dokázalo sladit skvělý potenciál pružinového tlumiče se vzduchovou Rock Shox ZEB vidlicí, která byť je zde ve svém základním provedení, u kterého nemáte moc co nastavovat, fungovala hodně podobně, jako kdybych si její tlumení nastavit mohl. Znáte takový ten test, kdy sjezdař vezme svůj bike, zvedne ho půl metru nad zem, pustí ho, a on dopadne a zůstane bez náznaku odskočení stát na zemi? Tak přesně tak se chová i tohle Norco.

Ve vyšších rychlostech vás bike vede jako po kolejích, a přitom dokáže vyhlazovat i hodně slušné kameny, které vám přijdou do cesty. Je lepší, když si pro jízdu z kopce zvolíte raději některý ze slabších režimů dopomoci, protože pokud se ocitnete v místě, kde si potřebujete trialově odhodit zadní kolo nebo zabalancovat při pomalém zatočení kolem stromu, tak by vás boost zbytečně nakopal.

Musím říct, že asi nejhorší disciplínou, která se tomuto testbike vůbec nelíbila, byly skoky. Tedy abych to upřesnil, tak především bunny hopy, kdy je zcela na vás, abyste se přenesením váhy zatažení za řídítka a opřením se do pedálů dokázali vznést bez toho, aby vám pomohl nějaký odpalovák. Tady prostě úřaduje gravitace a vy se pěkně nadřete. O poznání lepší už to je ale u dropů, kdy na delší letovou fázi sice potřebujete vyšší rychlost, ale dopad je díky skvělému podvozku krásně mechový a letová fáze vás nestojí tolik, jako u bunny hopu.

Manipulovet s bikem v utažených zatáčkách se musíte naučit. Dá to práci a v téhle disciplíně elektrický Range úplně nekraluje, ale čím déle ho používáte tím lépe se na jeho váhu zvyká. Za sebe musím ale říct, že nejlepší pocit, který jsem po půl dni na tomhle biku na Trutnov Trails zažil, bylo, když jsem přesedlal na o 10 kg lehčí BIO bike, to se to pak najednou skákalo a shredilo :-).

Postupem času jsem si na tuhle lesní motorku celkem zvyknul. Prvotní myšlenku, zjišťovat její teoretický "dojezd" jsem opustil poté, co jsem po cca 1000 výškových metrech a cca 45 km měl stále ještě asi 20% baterky, ovšem můj výkonnostní potenciál už byl na hranici totálního vybití...

Norco se snaží A2 modelem nabídnout co možná nejvíce zábavy za co možná nejméně peněz. Chválím, že je tu prioritou kromě rámu a velké baterie, především skvěle fungující podvozek a výborně zvolené pláště a všechno ostatní pak tak nějak funguje, byť řazení by mohlo být přesnější a brzdy odolnější proti vadnutí a přehřátí, ale všechno se tady točí kolem jezdce a toho, aby se na biku cítil dobře.