Bylo to hodně očekávané a dlouho dopředu avizované kolo, které jsme mezi prvními měli možnost u nás v Česku otestovat. Druhá generace karbonového Ruutu je tady...
Od prvního nápadu po první sériové kusy uplynulo sice poměrně dost času, nicméně byl jsem rád, když mi jednoho letního dne zazvonil telefon s nabídkou otestování jednoho z prvních sériových kusů v Česku, takže jsem neváhal, nabídku odsouhlasil, a za pár dní ještě novotou vonící novinka přistála u mě doma.
První dojem z rámu a celého kola byl, že jde o opravdu robustně působící rám, kterému dominuje kombinace ostrých hran a rovných ploch. Jestliže se občas setkávám, především u superlight silniček, ale i biků s minimalistickým pojetím subtilních trubek, tady je všechno naprosto naopak. Žádné aero, žádné centimetrové trubičky zadní stavby, ale pořádně ostře řezané designově na sebe navazující roury oversize průřezů, což na první pohled vyvolává respekt, ale také spoustu otázek, na které se nyní pokusím odpovědět.
Tohle že je eLko? Ptal jsem se sám sebe v duchu, když jsem kolo přebíral. Opticky na mě totiž působilo o velikost větší, ale jakmile jsem si srovnal sedlo na mojí výšku a usadil se za řídítky, vyšlo na jevo, že zdání klame a Ruut, jakkoli působí v reálu megalomanským dojmem, je postaven vlastně téměř přesně na geometrii odpovídající devadesátkovým bikům, kde jsem většinu kol měl na mou velikost s 56cm dlouhou horní rámovkou, 71° hlavou a 73° sedlovým úhlem. Tady je rozdíl jenom v tom, že místo 56 cm má horní rámovka 57 cm, ale o to je zde použit kratší představec, takže ano, kruh se uzavřel. Posez je tu přesně, jak mám rád, a to i co se týká výšky řídítek a jejich tvaru, prostě gravel ideální pro všechny, kteří preferují rozumné pojetí geometrie, ale přitom se rádi odlišují od ostatních.
Hned po prvních silničních metrech hladově hltám dojmy z rámu i toho, jak pode mnou pracuje. Bude nějak fungovat atypický tvar rámu? Nebude kolu chybět boční tuhost? A jak se bike popere s rychlými sprinty nebo rozbitými polňačkami?
První odpověď se týkala tuhosti, a to nejenom při rozjíždění, ale také v průběžných akceleracích nebo během držení tempa v háku. Pokud se oprostím od toho, že tu nemáte k dispozici úplně silniční kazetu, resp. jemné odstupňování a občas se vám přihodí, že při šlapání zkusíte přehodit na těžší, nebo naopak lehčí převod, který vzápětí zjistíte, že není optimální a obratem se vrátíte k předchozímu převodu a tím tak přijdete o hladkost jízdy v daném okamžiku, tak musím konstatovat, že je rám bočně opravdu značně tuhý a absence průběžné sedlové trubky mu v tomto ohledu nijak na výkonu neubírá.
Kraťoučká zadní stavba je zde jednoznačným benefitem, co se ovládání kola týká. Řízení je přesné, předvídavé, přitom na silničku překvapivě jisté a stabilní. Jak už jsem řekl, 71/73 byl prostě desítky let svatý grál geometrií a není mnoho důvodů, proč by v rámci gravelů nemohl dnes fungovat.
Jinou otázkou je ovšem schopnost rámu tlumit vibrace a nabídnout výraznější jízdní komfort. Tady se přiznám, že budu muset být na nové Rondo malinko zlý, protože jsem prostě od atypické konstrukce čekal víc.
Komfort jsem se snažil pečlivě sledovat, jak na silnici, tak polňačkách i štěrkových nebo lesních cestách, ale musím říct, že rám nijak zvlášť komfortní jízdě nepřispívá. Podle mě si toho byli konstruktéři od počátku vědomi, a proto alespoň zalomili horní rámovku a tím o něco zkrátili sedlovou trubku, aby mohla být sedlovka více vysunuta z rámu a co nejvíce, alespoň sama pružit pod sedlem. A to opravdu funguje a díky bohu, že se do specifikace testbiku dostala karbonová sedlovka, která rozumnou flexi opravdu nabízí a tím zachraňuje jinak opravdu hodně tuhý rám.
V rámci předního kola je bohužel situace podobná, protože designově s rámem sladěná vidlice tedy nějakým zvýšeným komfortem také příliš neoplývá a je potřeba se na komfort podívat především optikou volby komfortních omotávek a dostatečně nadimenzovaných plášťů, což se zde stejně jako v případě sedlovky podařilo.
S trochou nadsázky bych řekl, že zde design zvítězil nad funkčností, a když si vzpomenu na některé prezentace nejmenovaných značek, které komunikovaly svůj sofistikovaný vývoj ve větrném tunelu testovaných rámú s cílem ušetřit desítky sekund v rámci jediné závodní etapy a podívám se přitom na hrantou hlavovou trubku, přecházející stejnými hranatými liniemi do vidlice, musím se jen pousmát a v duchu si zopakovat, že ušetřených pár sekund nemusí být důležitých pro všechny.
Nový Ruut podle mě dost klame svým tělem. Pod rouškou hodně odvážného designu se totiž skrývá v podstatě hodně klasický a univerzální štěrkolet, který vás vlasně překvapí tím, jak moc je normální, předvídatelný, ovladatelný, ale také schopný svižné a klidně i závodní jízdy.
Kokpit je klasický, žádná superširoká rodla tady nečekejte, nicméně široké ploché opěrky v rámci horního úchopu zde potěší stejně tak jako komfortní omotávka. I na dlouhých štrekách si tak vaše ruce budou mít kde odpočinout a to se mi líbí.
XPLR bezdrátová Sram Rival sada patří sice v rámci bezdrátových sad k těm dostupnějším, ale kromě o něco vyšší hmotnosti jí není moc co vytknout. Řazení probíhalo po jeho mikroseřízení rychle, přesně a po úpravě mých preferencí v AXS aplikaci jsem musel zkonstatovat, že nevidím moc důvodů, proč bych měl chtít v osazení pohonu cokoli měnit.
Co bych si naopak dokázal představit, že bych na kole vyměnil, jsou zapletená kola. Rozumím ale tomu, že karbonové výplety Rondo dává až na dražší modely a tady díky tomu, že bylo potřeba udržet rozumný poměr cena/výkon, zůstaly jen průměrně hliníkové ráfky. Na druhou stranu, alespoň prostor pro to, pokud máte doma svá vlastní karbonová kola, třeba z předchozího kola, je na tenhle bike dát a původní výplety nechat třeba jako rezervu. Ostatně Vittoria pláště, které jsou zde použity, nejsou vůbec špatné, a ačkoli osobně preferuju více vyhraněné modely, buď do terénu, nebo na silnici, v rámci "startovního balíčku" rozhodně neurazí.
Ohledně plášťů musím ještě doplnit, že stejně jako jiné ráfky jsem vyzkoušel na tomto rámu i jiné širší pláště, ale o tom podrobněji někdy jindy. Prozradím jen to, že i sedmačtyřicítky rám i vidlice celkem bez problému zkousnou i když manuál hovoří o tom, že maximum jsou 45ky.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Voda s citronem je vynikajícím nápojem, který si zaslouží místo ve vaší každodenní rutině, nejen...…
Celý článek…Koloshop jako jeden z největších českých internetových shopů, který má také prestižní prodejnu v Novosedlicích, otevřel...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
Stále se všude mluví o udržitelnosti a při tom se neustále vyrábějí další a další zbytečnosti - toto kolo budiž dokonalým příkladem. Nenabízí žádnou přidanou hodnotu a přesto muselo vzniknout. A to nemluvím o těch hnusohybridech - elektro-mtb-gravel, které se tu tak rády prezentují...
odpověz na tento komentářodpověď na petan — #2 To by mě zajímalo, které sériové 26-er bajky měly 1,2 kg výplety. Tehdy mimořádně oblíbené Crossmaxy SL s uzoučkým 17 mm ráfkem (to se dnes nevozí ani na silnici) vážily 1480 gr. Pláště sice byly lehké papíráky, ale nebyly tubeless ready. Kdo chtěl vozit bezduše, musel koupit UST, které měly taky 750 gr jako dnešní 29-er TLR.
odpověz na tento komentářTen ram musi byt kovadlina.
odpověz na tento komentářTakze drahy, tezky a nepohodlny... :-)
odpověz na tento komentářodpověď na North Boy — #1 Dobrý postřeh s tou hmotností. Vnímám to stejně i když část z toho jde na vrub zvětšujících se průměrů a šířek plášťů a ráfků. Tam kde u 26" kol byly 1,2 kg výplety a 450 g pláště jsou dnes 1,5 kg výplety a 750 g pláště a to je na kole cca kilo na víc a to se bavíme o celkem drahejch komponentech.
- na tento komentář reaguje panzdenda — #5
odpověz na tento komentářMně se to kolo pohledově líbí hodně, i když asi jsem v menšině. Recenze bezvadná, zachytila dobře plusy i minusy. Jeden z nich bych ale vypíchl obecně a to je ten trend jak výrobci stále navyšují hmotnosti kol. Je to mor napříč všemi kategoriemi. Chápu že 90kg lidi to nemusí vnímat ale je nás dost cyklistů pod 70kg a my tohle bobtnání hmotnosti nejen neopotřebujeme ale ani nechceme. Ta kola pak ztrácí sve vlastnosti a přednosti co je mají když dvě kila pracně sundám dolů (bohužel za neúměrně velký prachy).
- na tento komentář reaguje petan — #2
odpověz na tento komentář