TEST: Rondo Ruut CF1 G2

Stále se všude mluví o udržitelnosti a při tom se neustále vyrábějí další a další zbytečnosti - toto kolo budiž dokonalým příkladem. Nenabízí žádnou přidanou hodnotu a přesto muselo vzniknout. A to nemluvím o těch hnusohybridech - elektro-mtb-gravel, které se tu tak rády prezentují...

odpověď na petan — #2 To by mě zajímalo, které sériové 26-er bajky měly 1,2 kg výplety. Tehdy mimořádně oblíbené Crossmaxy SL s uzoučkým 17 mm ráfkem (to se dnes nevozí ani na silnici) vážily 1480 gr. Pláště sice byly lehké papíráky, ale nebyly tubeless ready. Kdo chtěl vozit bezduše, musel koupit UST, které měly taky 750 gr jako dnešní 29-er TLR.

Ten ram musi byt kovadlina.

Takze drahy, tezky a nepohodlny... :-)

Mně se to kolo pohledově líbí hodně, i když asi jsem v menšině. Recenze bezvadná, zachytila dobře plusy i minusy. Jeden z nich bych ale vypíchl obecně a to je ten trend jak výrobci stále navyšují hmotnosti kol. Je to mor napříč všemi kategoriemi. Chápu že 90kg lidi to nemusí vnímat ale je nás dost cyklistů pod 70kg a my tohle bobtnání hmotnosti nejen neopotřebujeme ale ani nechceme. Ta kola pak ztrácí sve vlastnosti a přednosti co je mají když dvě kila pracně sundám dolů (bohužel za neúměrně velký prachy).

1. na tento komentář reaguje petan — #2