TEST: Trek Slash+ 9.9 X0 AXS T-Type

Praktické ízdní dojmy

K testu tohohle endurovýho ebiku jsem se dostal tak trochu náhodou. Poté, co jsem do Treku postupně vracel dvojici štěrkoletů, kterou jsem měl k dispozici během konce letošní zimy, padl návrh, který se prostě neodmítá: "A nechtěl by sis projet nejvyšší model elektrickýho Slashe?" No jasně, sem s ním! zaradoval jsem se. Obyčejnýho Slashe mám jako univerzální allmountain celoodpružený bike od Treku docela rád, ale jeho elektrická verze – navíc s kombinací odlehčenýho motoru a větší baterky – je natolik zajímavá, že někde ve skrytu duše patří mezi těch pár ebiků, u kterých bych si dokázal představit, že by mohly dlouhodobě parkovat v mojí domácí garáži.

Ale nepředbíhejme. Pojďme se podívat na praktické zkušenosti, které jsem s tímhle elektrickým endurkem během pár týdnů posbíral.

Ještě než se pustím do čistě jízdních dojmů, musím říct, že mě na tomhle kole zaujalo hned několik technických detailů, které víceméně potvrzují, že Trek patří mezi renomované cyklistické výrobce. Dokazuje to mimo jiné právě na propracovaných detailech svých rámů, specifických průchodkách, těsněních, ochranách ale také lacích a designech.

Když pominu moderní high pivot, který dnes patří ke standardu většiny enduro modelů, musím vyzdvihnout jednak obrovské průměry vodicích a napínacích kladek, které zajišťují hladší chod pohonu, a jednak opravdu důkladnou ochranu zadní stavby – jak proti řetězu, tak případně i kotouči. Ačkoli jsou na zadní stavbě poměrně komplikovaná zákoutí, všude je dost místa pro odvod bláta i vody, takže čištění nezpůsobuje žádné výraznější vrásky na čele. A že jsem si to vyzkoušel opakovaně na vlastní kůži, dokládají některé fotky ze zasněžených testovacích jízd, kdy se bike doslova obalil sněhem, ledem i blátem.

Hned po prvním nasednutí a několika šlápnutích mě zaujalo stabilní a nízko položený těžiště bajku. Čekal jsem výrazně delší kolo, než jsem pocitově dostal, ale pozici na něm jsem si našel okamžitě.

Musím přiznat, že jsem dlouho neseděl na ebajku, který by mi tak vyhovoval – co se týká rozložení váhy, výšky kokpitu a obratnosti. Opticky totiž Slash+ působí robustně a docel těžkopádně, TO se ale po prvním šlápnutí okamžitě změní.

Trek byl první značkou, která na svých kolech představila unikátní pohon TQ, a není divu, že postupně představuje jeho další implementace i u modelů s vyššími zdvihy. Model Slash+ je tak jednou z posledních novinek, která tento německý elektropohon přebírá. Vlastně si ani nejsem jistý, kolik konkurentů umí nabídnout 170mm enduro s tímto pohonem. Řekl bych že žádný.

Výjezdy na tomhle bajku byly asi tím největším překvapením, co jsem za poslední roky zažil. Běžně totiž 170mm endura do kopce nijak nevynikají a spíš vám svým houpáním připomenou, že jejich směr je z kopce dolů. Jenže Trek díky high pivotu a vlastnímu ABP odpružení připravil zadní stavbu, která se při výjezdu prakticky nerozhoupe – a to i se zcela otevřeným tlumičem! Když ho páčkou na těle utlumíte, stane se z pluskovýho Slashe stroj, který zvládne výjezdy téměř stejně jako schopný hardtail.

Geometrie je jednoznačně progresivní. Úhel sedlové trubky 77° vám při výjezdech dává jistotu – žádná ztráta gripu předního kola nebo složité hledání těžiště. Motor TQ sice nemá tolik síly a točivého momentu jako jeho závodní konkurenti, ale nabídne dost výkonu spolu s absurdně tichým chodem – a to při různých kadencích.

Někteří moji kolegové považují lehké bajky s menšími baterkami a nižším výkonem za zbytečné. Ale tady bych jim doporučil, ať si tohle kolo nejdřív vyzkouší a nedělají ukvapené závěry. Trek se tentokrát rozhodl zkombinovat slabší motor s relativně velkou baterií. Necelých 600 Wh sice dneska není žádná extrémní hodnota, ale oproti běžným 350–400 Wh akumulátorům u jiných lehkých ebiků je Slash+ doslova králem.

Pokaždé, když mám ebike s TQ pohonem, libuju si, jak dobře dávkuje výkon podle zvolené pomoci a mého šlapání. Černobílý displej integrovaný v horní rámové trubce ukazuje nejen rychlost a kapacitu baterie, ale taky aktuální výkon – jak váš, tak toho, co přidává motor. Při pohledu na hodnoty si vždycky vzpomenu na wattové výkony jezdců na Tour de France – a s úsměvem konstatuji, že ani s pomocí elektriky bych se na ně nedostal.

Ty jo, tohle kolo mě fakt baví, říkám si v duchu, když projíždím první zasněžené klopenky a začínám se s ním víc sžívat. Nízko položené těžiště a menší zadní kolo v mullet setupu dělají jízdu stejně zábavnou jako na jeho neelektrické verzi. Pravda, poslední generaci neelektrického Slashe jsem ještě netestoval, ale předchozí znám dobře – a tyhle geny se jen tak neztratí.

Krátký zadek nebrání ani jízdě v manuálu – pokud se naučíte pracovat s tím, že elektrický pohon vyžaduje plynulé šlapání. Překvapilo mě i to, jak snadno se Slash+ dostane do vzduchu.

Díky dlouhé teleskopce mě kolo neomezovalo ani v prudších pasážích, po kterých následovaly výjezdy, kde si dávám sedlo maximálně nahoru.

Rychle jsem si zvykl na vyváženou kombinaci nízké hmotnosti a těžiště. Při sjezdech jsem často překonával limit 25 km/h, kdy se motor deaktivuje, a bylo potřeba buď šlapat naplno, nebo využívat kinetickou energii. I tady o sobě dává high pivot vědět aktivním zadním odpruženmí se skvělou progresí a bez omezení při brzdění.

Brzdy jsou samostatná kapitola. Model Maven Silver sice není topmodelem (chybí mu špičkové materiály a hmotnost), ale jeho účinek byl na jarním blátě, sněhu a ledu až nebezpečně silný. Maveny brzdí tolik, že je občas těžkéu nich správně dávkovat sílu. A párkrát mě to na ledu stálo i pád – při driftování jsem si bohužel obnovil potíže s vazem v levém koleni ale ani to mě nedokázalo zastavit v užívání se terénních schopností této "motorky".

Ale zpátky ke kolu. Podvozek musím pochválit – u ebajků bývá charakteristika často tupější než u BIO biků, ale tady to je tak půl na půl. 170mm ZEB vpředu pracoval nečekaně aktivně – dokonce tak, že jsem jednou posunul gumový indikátor až na doraz, aniž bych to při jízdě zaznamenal.

Co bych tomu kolu vytknul? Hledal jsem něco celý test, ale z jízdního hlediska vlastně nic. Snad jen – jako u všech high pivotů – je při zařazení nejlehčích pastorků slyšet řetěz na horní kladce. Hlučnost je vyšší než u klasiky, ale mezi high pivoty je to pořád spíš tišší kousek. Totéž platí pro elektrický pohon který je téměř neslyšitelný a aktuálně neznám tižší ebikový elektromotor.

Jediný větší zádrhel? Cena vs. výbava. Trek si za své modely umí říct poměrně dost peněz ale u top verze 9.9X0A ST by za ně čekal i top specifikaci. Jenže dostanete jen druhou nejvyšší řadící sadu. Na druhou stranu: karbonová kola a bezdrátová teleskopka spolu s Ultimate odpružením se za top výbavu považovat dá.